Sociální bydlení v Opavě

V porovnání s jinými vyspělými zeměmi není v české legislativě ukotven pojem »sociální bydlení« a pro praxi zůstává obsahově velmi neurčitý. Kvůli zhoršující se ekonomické situaci velké části lidí v ČR je však nutné se sociálním bydlením, neboli bydlením pro nízkopříjmové skupiny, zabývat.

Sociální bydlení je obecný termín pro bydlení osob, které se ocitly v nepříznivé sociální situaci a nejsou schopny zajistit si bydlení vlastními silami. Poskytuje se zpravidla na dobu určitou za zvýhodněné nájemné. Cílem je motivace klientů k mobilizaci svých schopností tak, aby byli schopni dosáhnout na standardní (tržní) bydlení, je-li to v rámci dané cílové skupiny možné. Fungující systém sociálního bydlení je významnou a účinnou prevencí bezdomovectví ohrožujícího stále větší počet osob.


V České republice je podpora veřejného sektoru, a tedy i veřejných financí, zaměřena ve větší míře na segment vlastnického bydlení. To s sebou přináší výrazné omezení možností pro sociálně slabší domácnosti získat přiměřené bydlení s jasně vymezenou a garantovanou podporou státu. V západní Evropě má přitom sociální bydlení tradici již od 19. století a v současnosti je tam z celkového počtu nájemních bytů celých 18 % vyčleněno jako bydlení sociální.

V kontextu aktuálního vývoje a ekonomických souvislostí je zřejmé, že část populace si stabilně nebude schopna vlastními silami zajistit a udržet vlastní bydlení.

VÝVOJ SOCIÁLNÍHO BYDLENÍ VE MĚSTĚ

Jako v celé ČR nebyla ani v Opavě koncepčně řešena politika bydlení, která by dostatečným způsobem reagovala na potřeby obyvatel města. Od sklonku 20. století město privatizovalo většinu svého bytového fondu. Nájmy se průběžně zvyšovaly, zatímco investice do bytů postupně klesaly.

Od roku 2006 do konce roku 2011 se většina městských bytů obsazovala na základě soutěže o nejvyšší částku za úhradu prvního nájemného. Sociální bydlení se až do roku 2011 nijak neřešilo, i když z Komunitního plánu rozvoje sociálních a souvisejících služeb na období 2011-2013 i z předcházejícího plánu na období 2008-2010 jednoznačně vyplynul nedostatek bytů ve městě a chybějící ucelený systém prostupného bydlení.

V roce 2011 se provedla analýza současných ubytovacích kapacit města, zjišťovala se poptávka po bydlení vydefinovaných cílových skupin a vůbec poprvé byla vytvořena Koncepce rozvoje sociálního bydlení v Opavě na období 2011-2014. Koncepce byla připravována napříč odbory magistrátu. Rada města ji schválila začátkem roku 2012. Byly určeny domy pro sociální bydlení a současně se od 1. 4. 2012 zavedl nový systém obsazování městských bytů.

NOVĚ VYMEZENÉ SOCIÁLNÍ BYDLENÍ

Byty ve vlastnictví města byly rozděleny na sociální a běžné. Sociální byty jsou určeny pro pět cílových skupin: senioři; osoby se zdravotním postižením; osoby sociálně znevýhodněné; osoby s psychickým onemocněním a mladé rodiny jako klienti »startovacích bytů«.

Žadatelé o sociální bydlení musí splnit předem daná kritéria: senioři – věk nad 65 let; osoby se zdravotním postižením či psychickým onemocněním – prokázání onemocnění; osoby sociálně znevýhodněné – doložení příjmů (zvýhodnění rodin s 0,4násobkem průměrné hrubé měsíční mzdy a nižším).

Odbor sociálních věcí posuzuje na základě šetření tzv. sociální aspekt žadatelů. Kritériem u skupiny mladé rodiny jako klienti »startovacích bytů« je mj. věk manželů či partnerů do 35 let, v součtu maximálně 60 let; stavební spoření minimálně ve výši 1400 Kč měsíčně tak, aby si poté mladé rodiny mohly pořídit vlastní bydlení. Nikdo ze žadatelů nesmí být vlastníkem žádného bytu a nesmí dlužit městu.

Systém musí být motivační. Tomu odpovídají i délky nájemních smluv. Senioři obdrží smlouvu na 1 rok, pak na dobu neurčitou. Lidé se zdravotním postižením, s psychickým onemocněním a sociálně znevýhodnění mají smlouvu také na 1 rok s tím, že poté je o rok prodloužena. U mladých rodin smlouva trvá nanejvýš 5 let.

BYTY V MAJETKU MĚSTA

Opava vlastní 676 bytů, hlavně v centru. Celkem 136 z nich ve správě příspěvkové organizace města Seniorcentrum Opava. Jsou přednostně určeny pro seniory. Zbývajících 540 bytů spravuje odbor majetku města. Z těchto bytů je 9 bezbariérových. Okolo 10 bytů se ročně uvolní. Město provozuje i tři ubytovny s 44 malometrážními bytovými jednotkami. Kvůli neplacení nájemného je však míra fluktuace v ubytovnách relativně vysoká.

Výše poptávky po sociálním bydlení byla stanovena na základě dat z pořadníků, údajů Psychiatrické léčebny Opava, magistrátního odboru sociálních věcí a oslovením poskytovatelů sociálních pobytových služeb. Vzhledem ke stárnutí populace a úbytku obyvatel Opavy vedení města považuje podporu mladých rodin za velmi důležitou. Byl vyčleněn jeden bytový dům, v němž budou volné byty obsazovány v režimu »startovací«. Celkem bylo pro sociální bydlení vymezeno 267 bytových jednotek, z toho 8 bezbariérových.

NOVÝ ZÁKON O SOCIÁLNÍM BYDLENÍ

Česká republika potřebuje nový zákon o sociálním bydlení, který by přesně definoval tento pojem, vymezil jeho cílovou skupinu, rozdělil pravomoci a kompetence a uložil i konkrétní povinnosti. Současná právní úprava je roztříštěná a právní předpisy upravují jen jednotlivé aspekty sociálního bydlení bez účinné provázanosti. Na základě všech dostupných dat a informací a s predikcí budoucího vývoje dnes lze jednoznačně potvrdit: Sociální bydlení je pro vyspělou demokratickou společnost zcela nezbytné. Funkční systém sociálního bydlení slouží jako účinná záchranná síť před ztrátou přístřeší a vznikem bezdomovectví, ale i jako šance návratu do běžného života.

Základní funkcí města jako veřejnoprávní korporace je zajišťovat potřeby občanů. V Opavě se v rámci možností daných právním systémem snažíme o takové kroky, které mohou pozitivně ovlivnit řešení bytového problému. Věříme, že díky nově vytvořenému systému sociálního bydlení bude naše město schopno ještě lépe a efektivněji pomáhat s bydlením těm, kdo to opravdu potřebují.

PAVLA BRADY
1. náměstkyně primátora Statutárního města Opavy

 

Funkční systém sociálního bydlení slouží jako účinná záchranná síť před ztrátou přístřeší, vznikem bezdomovectví i jako šance návratu do běžného života.

Pavla Brady: Současná právní úprava je roztříštěná a právní předpisy upravují pouze jednotlivé aspekty sociálního bydlení bez účinné provázanosti.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *