Soutěžte veřejné zakázky na kvalitu

Po novele zákona o veřejných zakázkách z dubna 2012 panuje mezi zástupci veřejné správy představa, že prostřednictvím veřejné zakázky není možné získat kvalitní produkt. Není tomu tak.

Rozsudek krajského soudu v Brně 62 Ca 28/2008-74 říká, že »účelem každého zadávacího řízení by měl být výběr nejvhodnějšího řešení, uzavření smlouvy na veřejnou zakázku a její uskutečnění, a sice na základě výběru pro zadavatele nejvhodnější nabídky (ať už na základě nejnižší ceny či celkově ekonomicky nejvýhodnější nabídky) při dodržení pravidel soutěže«.

Z uvedeného plyne, že cílem každé veřejné zakázky by mělo být dostat co nejlepší kvalitu při vynaložení minima finančních prostředků, tedy tzv. best value for money. Tento termín se definuje jako „optimální kombinace celoživotních nákladů a kvality (nebo též vhodnost pro daný účel) zboží či služeb, která splňuje přiměřené požadavky uživatele“.


S tímto tvrzením však každému, kdo má se zadáváním veřejných zakázek zkušenosti, vyvstane v hlavě několik otázek. Jak toho dosáhnout? Jaké možnosti ukládá zákon? Je nejnižší cena vždy to nejlepší?

CENA VERSUS KVALITA?

Aby si obec jako zadavatel mohla vybrat nejvýhodnější nabídku, musí nabídky nejprve vyhodnotit podle předem stanovených hodnoticích kritérií. Zákon o veřejných zakázkách (ZVZ) zná dvě základní – nejnižší nabídkovou cenu a ekonomickou výhodnost nabídek. S ohledem na tuto skutečnost je nutné výběr hodnoticích kritérií pečlivě zvážit a rozhodnout se, zda zadavatel upřednostní nejnižší cenu, nebo zda je třeba hodnotit i další faktory, které ovlivňují užitnou hodnotu předmětu zakázky.

Rozhodnutí, jaké hodnoticí kritérium zvolit, je u většiny veřejných zakázek náročný krok, který s sebou nese velkou odpovědnost. Většina zadavatelů volí jako základní hodnoticí kritérium nejnižší nabídkovou cenu, což je nejsnazší cesta a nehrozí, že by stanovené kritérium někdo napadl jako diskriminační či zvýhodňující některé uchazeče.

Panuje představa, že kvůli novele ZVZ z dubna 2012 jsou zadavatelé nuceni hodnotit zakázky pouze na základě nejnižší nabídkové ceny a dochází k plýtvání veřejnými prostředky. Avšak není tomu tak a zadavatel má vždy možnost zvolit si takový způsob hodnocení, který mu přinese již zmíněné „best value for money“. Zde je nutné poznamenat, že byť je podpora hodnocení kvality žádoucí, není soutěžení pouze na cenu a priori nesprávné, pokud jsou zároveň splněny další podmínky.

ZVOLENÍ VHODNÉHO KRITÉRIA

V praxi mohou zadavatelé využít následující tři možnosti.

Nejnižší nabídková cena: Zadavatel může stanovit jako základní hodnoticí kritérium nejnižší nabídkovou cenu. Všechny další požadavky jsou stanoveny napevno v rámci obchodních a technických podmínek. Je třeba dbát na to, že požadavky nesmí být v rozporu s § 6 ZVZ a zároveň musí jasně a přesně popisovat předmět zakázky – co a za jakých podmínek chceme soutěžit. Právě to však bývá zdrojem všech problémů. Zadavatel mnohdy předmět zakázky vysoutěží sice nejlevněji, avšak posléze zjišťuje, že jde o něco, co ve skutečnosti nechtěl, že dodávka nesplňuje jeho představy a že by si raději připlatil např.za kvalitu. Způsob hodnocení nejnižší nabídkovou cenou se obecně doporučuje zvolit u zakázek, u nichž lze preferovat pouze cenu předmětu zakázky. Ať proto, že vlastnosti předmětu zakázky pro nás nejsou tak důležité, nebo proto, že všechna potřebná specifika umíme popsat a napevno je stanovují zadávací podmínky.

Hodnocení vlastností i ceny: V tomto případě je nutné klást velký důraz na užitnou hodnotu při stanovování dílčích hodnoticích kritérií a zvážit, co konkrétně nám lepší hodnota v daném dílčím kritériu přinese. Je opravdu nutné hodnotit dobu dostavby školy, když se její otevření i vybavení plánuje až za rok? Přinese nám její dokončení již nyní větší užitek? Je to pro nás ekonomicky výhodnější? Podobné typy otázek jsou při stanovování dílčích kritérií v rámci základního hodnoticího kritéria »ekonomická výhodnost nabídky« namístě.

Pevně stanovená cena: Tento způsob hodnocení, který spadá pod základní hodnoticí kritérium »ekonomická výhodnost nabídky«, kdy si zadavatel určí pevnou cenu a soutěží vlastnosti předmětu zakázky, není v praxi využíván. Nese s sebou však řadu výhod. Jednou z nich je např. preference kvality nad cenou, odpadá také případné řešení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny. Jeho nevýhodou je naopak náročné zvolení adekvátních kritérií kvality nebo stanovení příliš vysoké pevné ceny (tendence využít všechny prostředky vyčleně-né na konkrétní zakázku z rozpočtu).

SVÉPOMOCÍ, NEBO S PORADENSTVÍM

Ulehčit rozhodování o nastavení hodnoticích kritérií by zadavatelům snad měla připravovaná metodika Ministerstva pro místní rozvoj, v níž by měly být shrnuty všechny možnosti hodnocení spolu s konkrétními případy, které by měly upozornit na výhody i rizika jednotlivých možností. Stanovení hodnoticích kritérií však bude i nadále na plné odpovědnosti zadavatelů, kteří příp. mohou záležitost konzultovat se společnostmi zaměřenými na problematiku VZ.

 

DANIEL KULHAVÝ
senior konzultant pro oblast VZ, eNovation, s. r. o. a člen výkonného výboru Asociace pro VZ

 

Novelizace zákona o VZ

Zatím poslední změny zákona o veřejných zakázkách schválil 10. října t. r. Senát (jednalo se o Vládní návrh zákonného opatření Senátu). Podle vyjádření z Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) jsou obsahem novely změny spíše technického charakteru, jejichž cílem je odstranění nedostatků, které je nutné řešit urgentně. V případě některých změn je nezbytné, aby jejich účinnost nastala k 1. lednu 2014, pozdější účinnost či nepřijetí předmětných změn by mohlo vést ke komplikacím v procesu zadávání veřejných zakázek.

Mezi zásadní změny patří např.:

Zvýšení limitu pro malou veřejnou zakázku u stavebních prací na šest milionů korun, u dodávek a služeb na dva miliony korun (VZMR).

Návrh nového mechanismu, který umožní pokračování v opakovaném zadávacím řízení i v případě, že byla doručena nebo k hodnocení zbyla pouze jedna nabídka.

Zrušení institutu osoby se zvláštní způsobilostí, jejíž vyjádření mělo být od 1. 1. 2014 podmínkou zahájení zadávacího řízení na nadlimitní VZ.

Blíže na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj: www.mmr.cz

Autor článku, Daniel Kulhavý.

FOTO: ARCHIV AUTORA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *