Správný výběr provozovatele VH služeb ušetří peníze

Nejen v souvislosti s novým programovacím obdobím Evropské unie pro období let 2014-2020, které se stává výzvou pro investice do vodohospodářské infrastruktury, se municipalitám vyplatí řádně zvažovat výběr jejího provozovatele.

Zajištění plynulého a bezpečného provozování vodohospodářských služeb (VH) je jednou z primárních povinností každé obce či města.

VH infrastruktura je v České republice, až na výjimky v Moravskoslezském kraji, vlastněna municipalitami, svazky obcí či obchodními společnostmi, založenými městy a obcemi za účelem hospodaření s těmito majetky.

PROVOZNÍCH MODELŮ JE VÍCE

Provozních modelů existuje celá řada. Asi nejčastějším model je model oddílný, který je definován jako spolupráce mezi vlastníkem infrastruktury a provozovatelem, kteří uzavřou provozní smlouvu o provozování vodovodu či kanalizace (VaK), na jejímž základě provozovatel užívá a provozuje VaK a poskytuje VH služby s tím spojené. Provozovatel přebírá některá provozní rizika za vlastníka, jako je např. výběr vodného a stočného od konečných odběratelů či zajištění legislativních požadavků na kvality pitné či vyčištěné odpadní vody. Provozovatel hradí vlastníku infrastruktury nájemné za užívání infrastruktury.

Dalším z provozních modelů je model »obec provozuje sama«. Obec či svazek obcí si svou infrastrukturu provozuje sám, vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Případně některé činnosti nebo odborný dozor na základě smlouvy zajišťují externí dodavatelé, přičemž odpovědnost za provozování a také výběr vodného a stočného zůstávají na příslušné obci.

O vlastnickém modelu provozování mluvíme tehdy, kdy společnost (převážně obchodní) zajišťující provozování byla zřízena a je 100% vlastněna veřejným vlastníkem či vlastníky dotčené infrastruktury a infrastrukturu provozuje na základě smlouvy nebo jiného pověření. Provozovatel je tedy 100 % vlastněn a zároveň ovládán vlastníkem či více vlastníky infrastruktury.

Posledním ze základních modelů je model smíšený. Smíšený model představuje situace, kdy vlastník či vlastníci infrastruktury vloží svůj VH majetek do obchodní společnosti, která tento majetek jak vlastní, tak zároveň provozuje.

KDY UVAŽOVAT O ZMĚNĚ PROVOZNÍHO MODELU?

Města a obce zvažují změnu provozního modelu zejména ve čtyřech základních situacích.

První situace obvykle nastává ve chvíli, kdy se blíží doba ukončení platnosti provozní smlouvy se současným provozovatelem v oddílném modelu.

Do druhé situace se obec či město dostává tehdy, jakmile začne uvažovat o evropských dotacích pro rozvoj či obnovu VH infrastruktury, kdy však municipalita jako vlastník infrastruktury musí brát v úvahu striktní pravidla na kvalitu a obsah existujících provozních smluv a jejich uzavření. Současné smlouvy ne vždy odpovídají těmto podmínkám.

Třetí situace zahrnuje případy, kdy město nebo obec vybuduje zcela novou VH infrastrukturu a musí zajistit její provozování.

Ve čtvrté situaci se města a obce ocitnou, jakmile začnou měnit existující provozní model s cílem zefektivnit, zkvalitnit a v některých případech i zlevnit své VH služby.

KONCESNÍ PROJEKT HODNĚ NAPOVÍ

Jestliže obec či město uvažuje o změně provozního modelu, je vhodné nechat si zpracovat nezávislé a kvalitní posouzení různých variant správy a provozování své VH infrastruktury. Jako vhodný nástroj pro toto posouzení může sloužit koncesní projekt, jenž je mj. také povinně vyžadován u tzv. významných koncesních smluv, které definuje § 21 koncesního zákona (139/2006 Sb.).

Kvalitně zpracovaný koncesní projekt by měl zadavateli odpovědět na několik zásadních otázek:

1) Které VH služby a na jak rozsáhlém majetku chce zadavatel služby zajistit.

2) Které způsoby zajištění těchto služeb (varianty) přicházejí v úvahu?

3) Jak vychází výhodnost jednotlivých variant (provozních modelů) v konkrétní situaci zadavatele. Tato výhodnost by měla být analyzována na základě definovaných strategických cílů zadavatele, jimiž mohou být například:

– udržování nejnižšího nárůstu cen pro vodné a stočné;

– zajištění evropských dotací;

– zajištění udržitelnosti, dostatečné obnovy a rozvoje VaK;

– zajištění kontroly/vlivu veřejné správy nad poskytováním služeb VaK.

4) Kterou nejvýhodnější variantu a jaký další postup včetně harmonogramu realizace zvolené varianty koncesní projekt doporučuje.

EVROPSKÉ DOTACE 2014-2020 (VÝZVA PRO OBCE POD 2000 EO)

Je zřejmé, že nové programovací období EU 2014+ se stává výzvou pro investice do VH infrastruktury zejména pro obce pod 2000 ekvivalentních obyvatel (EO), případně pro obce, jež této hranici dosáhly až po roce 2010, což byl limitní termín pro ČR pro splnění Evropské směrnice 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod.

Právě tak je nepochybné, že požadavky na kvalitu provozních smluv a způsob výběru provozovatelů ze strany Evropské komise a Ministerstva životního prostředí, nepolevují. Je proto výzvou pro všechny obce zahájit kontrolu svých provozních smluv již nyní, aby právě provozní smlouvy či model provozování nebyly největší překážkou pro důležité evropské dotace směřující do dlouhodobě podfinancované VH infrastruktury.

SLOVO ZÁVĚREM

Poskytování VH služeb je a bude službou ve veřejném zájmu. Je proto povinností měst a obcí nejen zajistit kvalitní služby související se zásobováním pitnou vodou a odváděním a čištěním odpadních vod, ale také dlouhodobě a koncepčně zajišťovat obnovu a rozvoj své VH infrastruktury.

PAVEL VÁLEK

partner, Grant Thornton Advisory s. r. o.

Čistírnu odpadních vod v Hořovicích provozuje společnost VaK Beroun. Ročně jí proteče 1,25 mil. kubíků vody.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV VAK BEROUN

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *