Státní příspěvek do Programu regenerace MPR a MPZ se musí podstatně zvýšit

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je dobrovolnou, zájmovou, nestranickou a nevládní organizací sdružující především historické obce a jejich části. Většina našich členů má status městské památkové rezervace nebo městské památkové zóny. Sdružení vzniklo v listopadu 1990 jako reakce...

Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska je dobrovolnou, zájmovou, nestranickou a nevládní organizací sdružující především historické obce a jejich části. Většina našich členů má status městské památkové rezervace nebo městské památkové zóny. Sdružení vzniklo v listopadu 1990 jako reakce na tristní stav mnoha našich historických center s cílem vytvořit podmínky pro jejich řádnou obnovu a propagovat jejich hodnoty. V současné době má sdružení celkem 214 členů a zastupuje přibližně třetinu obyvatel České republiky. Hlavními partnery sdružení jsou ministerstva kultury a pro místní rozvoj.


Nejvýznamnější aktivitou sdružení je jeho podíl na Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón. Program byl ustaven vládním usnesením č. 209 z 25. března 1992 jako nástroj záchrany a rozvoje, ale i pevně daných organizačních a ekonomických podmínek obnovy kulturních hodnot, ozdravení životního prostředí a vytvoření center rozvoje podnikatelských aktivit a služeb v historických jádrech. Zásluhou programu je většina městských center příkladně opravena, mnohá se díky němu zachránila od naprostého zániku.

Program je založen na vícezdrojovém financování, postaveném na podílu státu, obce a vlastníka památky. Tak se záchrana nemovitých památek dostala do oblasti priorit příslušných obcí, přičemž program je i velkou motivaci pro vlastníky nemovitostí.

Alarmující je však trvalý pokles výše státního příspěvku do programu. V roce 2013 to bylo pouhých 100 mil. Kč – nejméně od založení programu. Na semináři, který uspořádalo naše sdružení v Poslanecké sněmovně pro zákonodárce, byly vyhodnoceny celkové dopady rekonstrukce památek do státního rozpočtu. Díky podílu několika zdrojů každá takto vložená koruna generuje v průměru dvě koruny z obecních a soukromých prostředků. Opomineme-li dopad morální, který určitě není zanedbatelný, a dopad na cestovní ruch, jehož hlavní devizou jsou památky, je zde velmi výrazný i dopad ekonomický. Jak vyplynulo z příkladů dobré praxe, přednesenými starosty, i z příspěvku ekonomického experta, rekonstrukce památkových objektů je jednou z nejvýnosnějších stavebních činností. Rekonstrukce objektů se opírá zejména o lidskou práci s minimem materiálového čerpání, takže návratnost takto investovaných dotací do státního rozpočtu na DPH a dalších odvodech je téměř stoprocentní. Navíc má velmi pozitivní dopad i do daného regionu, neboť tam jsou zaměstnáváni místní řemeslníci.

Proto se domníváme, že výši státního příspěvku do Programu regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón je třeba zvýšit minimálně čtyřikrát, aby se efekt pozitivního dopadu obnovy našich historických sídel razantně projevil v dopadu na další oblasti na něm závislé.

(V tomto vydání se na str. 5 a 31 věnujeme soutěži o Cenu za nejlepší přípravu a realizaci Programu regenerace MPR a MPZ – pozn. redakce.)

 

Ing. IVANA POPELOVÁ
předsedkyně Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska náměstkyně primátora statutárního města České Budějovice

 

Rekonstrukce památkových objektů je postavena zejména na lidské práci s minimem materiálového čerpání, takže návratnost takto investovaných dotací do státního rozpočtu na DPH a dalších odvodech je téměř stoprocentní. Navíc má rovněž velmi pozitivní dopad do daného regionu, neboť jsou tam zaměstnáváni místní řemeslníci.

 

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *