Švarcsystém: Kontrolní činnost a ukládání pokut

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti od 1. ledna 2012 upravuje nelegální práci a to tak, že pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Kdo je oprávněn kontrolovat dodržování zákona v tomto ohledu a jaké jsou případné sankce za...

Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti od 1. ledna 2012 upravuje nelegální práci a to tak, že pro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Kdo je oprávněn kontrolovat dodržování zákona v tomto ohledu a jaké jsou případné sankce za tzv. švarcsystém?

Švarcsystém je možné jednoduše popsat jako případ, kdy se podnikatel na základě obchodněprávní smlouvy zavazuje jiné osobě k výkonu práce, ačkoliv jejich vztah by měl být právně kvalifikován jako pracovní poměr. Jde tedy o případ, který se pouze zdánlivě jeví jako vztah dvou podnikatelů, ve skutečnosti se však jedná o pracovní poměr.

Motivy k tomuto jednání jsou různé. U zaměstnavatelů tkví především ve snaze být konkurenceschopný. Zadavatel získává při využití švarcsystému konkurenční výhodu, neboť tím snižuje vedlejší náklady na práci, např. odvody na sociální pojištění a má též jednoduší pozici při skončení vztahu s osobou vykonávající pro něho práci.

Motivace je však i na straně osob vykonávajících práci. Nepracují-li pouze pro jednoho zadavatele, mohou lépe rozložit své riziko ztráty hlavního příjmu. Motivem je i zvýšení svého výdělku.

Dodržování pracovněprávních předpisů u zaměstnavatelů kontrolují orgány kontroly, tj. Státní úřad inspekce práce nebo oblastní inspektoráty práce. Při kontrolní činnosti mohou vyžadovat od fyzických osob, které se zdržují na pracovišti kontrolované osoby a vykonávají pro ni práci, mj. osvědčení totožnosti a prokázání, že tuto práci vykonávají na základě pracovněprávního vztahu nebo na základě jiné smlouvy. Fyzické osoby jsou povinny osvědčit svou totožnost a prokázat další skutečnosti. Za nesplnění těchto povinností jim může kontrolní orgán uložit pořádkovou pokutu až do výše 10 000 Kč, a to i opakovaně, nejvýše však do částky 100 000 Kč.

Je na místě upozornit, že od 1. ledna 2012 byla v zákoně o zaměstnanosti stanovena nová povinnost právnické a fyzické osoby mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazujících existenci pracovněprávního vztahu, a to u všech osob, nejen cizinců.

Od téhož data se v zákoníku práce rovněž nově stanoví, že pracovní smlouva musí být uzavřena písemně, totéž platí o změně pracovní smlouvy a o odstoupení od ní a každá smluvní strana musí obdržet jedno vyhotovení pracovní smlouvy.

Totéž platí o dohodě o provedení práce a dohodě o pracovní činnosti, které musí být také uzavřeny písemně. Jedno vyhotovení této dohody je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci.

V zákoně o inspekci práce je významnou změnou doplnění přestupků a správních deliktů na úseku pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Kromě obecné skutkové podstaty týkající se případů, kdy zaměstnavatel poruší stanovené povinnosti při vzniku, změnách, skončení pracovního poměru, dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti a hrozí mu pokuta do 300 000 Kč, byla doplněna ještě skutková podstata zvláštní. Jestliže zaměstnavatel neuzavře písemně pracovní smlouvu, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je možno mu uložit pokutu ve výši do 10 000 000 Kč.

Podle zákona o zaměstnanosti se fyzická osoba dopustí přestupku tím, že vykonává nelegální práci, za který jí lze uložit pokutu do 100 000 Kč.

Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako zaměstnavatel umožní výkon nelegální práce, za který se uloží pokuta do 10 000 000 Kč, nejméně však ve výši 250 000 Kč.

Mgr. OLGA BIČÁKOVÁ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *