Kategorie:
Kauza

Svazkových škol mnoho není, avšak bude jich asi přibývat

Zatím jsou jen příslovečnou kapkou v moři. Porovnejme: Dvě dosavadní - a od letošního 1. ledna další, teprve třetí svazková škola. Na opačné misce pomyslných vah však jasně převažuje 5058 mateřských a 4095 základních škol, fungujících v tomto školním roce. Je snad model svazkových škol neperspektivní?

Kolik z uvedeného počtu existujících základních a mateřských škol je »venkovských«, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) sdělit neumí. »Kategorii „venkovská“ škola naše statistika nezná,« sdělil Moderní obci Mgr. Patrik Kubas z ministerského odboru vnějších vztahů a komunikace. Resort školství nemá k dispozici ani propojené údaje o školách s velikostmi obcí, kde tyto školy sídlí. Ptali jsme se totiž MŠMT i na to, kolik škol – úplných i jen s 1. stupněm, případně malotřídních, a s kolika žáky je v obcích například do 2000 obyvatel.


Školám s nízkým počtem žáků tak sice hrozí výmaz z rejstříku škol, ale Patrik Kubas zdůraznil, že MŠMT nemá žádnou přímou správní pravomoc, která by mu umožnila některým školám snížit kapacitu nebo přimět některé obce, aby „své“ školy převedly pod svazek obcí. »Takový postup by byl nepřiměřeným zásahem do územní samosprávy. MŠMT pouze stanovuje parametry financování škol tak, aby z prostředků státního rozpočtu byla ufinancovatelná i „rozumně malá“ škola. „Nerozumné“ lpění na vlastní škole ovšem může zvyšovat náklady obce, a proto záleží pouze na obecní samosprávě a na obyvatelích dané obce, chtějí-li tento stav dotovat na úkor jiných veřejných zájmů,« podotkl Patrik Kubas.

INVESTIČNÍ DOTAČNÍ PROGRAM PRO PODPORU SVAZKOVÝCH ŠKOL NA OBZORU?

Podle jeho slov však stávající školské právo již od roku 2005 obsahuje úplnou a dostačující úpravu tzv. svazkového školství. »Jsme možná jediným resortem, který ve svých předpisech důsledně počítá se svazky obcí jako rovnocennými zřizovateli veřejných zařízení. Svazek obcí podle školského zákona může zřizovat jakoukoli školu a školské zařízení za stejných podmínek jako obec a svazková škola má nárok na dotace podle týchž normativů,« uvedl dále mluvčí. Připustil rovněž, že v souvislosti s možnou budoucí reformou financování regionálního školství se svazkové školy coby projev spolupráce obcí možná dočkají i určitého finančního zvýhodnění.

MŠMT však zdůrazňuje, že už i nyní mohou ze »synergie« těžit obce, které se pustí do spolupráce ve školství (viz box vpravo). Navíc ministerstvo loni vyhlásilo dotační program Metodická podpora spolupráce obcí při zřizování škol a školských zařízení v právní formě školské právnické osoby (viz www.msmt.cz/ministerstvo – a dále odkazy Dokumenty – Rozvojové programy). Lhůta pro podání žádostí však vypršela už 15. 6. 2013. Podpora byla určena na tvorbu metodických materiálů a vytvoření zázemí pro další šíření metodik.

Letos MŠMT zvažuje vyhlášení investičního programu, v jehož rámci by školské právnické osoby mohly žádat o dotaci na podporu vytváření svazkových škol.

V ÚDOLÍ DESNÉ NEREAGOVALI POUZE NA NEPŘÍZNIVÝ DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Ve Svazku obcí Údolí Desné (SOÚD), působícím na Šumpersku, institutu svazkové školy důvěřují. Svazková Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné tam jako školská právnická osoba vznikla již k 1. 1. 2008. Přímým řízením svazkové školy je pověřena tzv. kvalifikovaná valná hromada SOÚD (viz schéma na str. 7), v jejímž čele stojí Ing. Petr Žerníček, starosta Rapotína.

»Během šesti let činnosti svazkové školy v ní došlo k průběžným organizačním změnám, které reagovaly na demografickou křivku v regionu,« vysvětlil Petr Žerníček. »V prvních čtyřech letech zůstávaly školy v obcích v té formě, v níž tam byly zřízeny. Takže v Sobotíně byla škola pro 1.-4. ročník, v Petrově nad Desnou škola pro 1.-9. ročník, v Rapotíně škola pro 1.-5. ročník. Protože v Petrově poklesl počet dětí, dohodly se jednotlivé obce na tom, že v Sobotíně zůstane 1. stupeň (ovšem v rozpětí 1.-5. ročník), v Petrově pak 2. stupeň (po dvou třídách v ročníku), který navštěvují žáci ze všech obcí. Do Rapotína, kde je silný 2. stupeň, dojíždějí i žáci z Petrova.«

Předseda SOÚD tak vlastně uvedl i jeden z hlavních důvodů, jež zmíněné obce přiměly k rozhodnutí ustavit svazkovou školu. Totiž demografický vývoj na jejich územích, vyznačující se klesající natální křivkou. Petr Žerníček připomněl rovněž další, neméně závažné důvody:

Snahu obcí vypořádat se se složitou situací při financování neúplných škol (1.-5. ročník) i školských zařízení s nízkým počtem žáků, stejně jako s financováním nenaplněných úplných škol s 1.-9. ročníkem.

Nutnost čelit výraznému odlivu žáků z místního teritoria mimo školský obvod svazkové školy.

Odhodlání dosáhnout lepšího materiálního zabezpečení výuky a snazšího přístupu k dalším finančním zdrojům pro rozvoj školy (dotace ze státního rozpočtu, fondy EU apod.).

Úsilí o zvýšení kvality výuky a efektivnější využití kvalifikovanosti pedagogů na stávajících školách.

VÝHODY PROVĚŘENÉ ŠESTI ROKY

Již šest let fungování ZŠ a MŠ Údolí Desné opravňuje svazek obcí formulovat výhody, které tento model s sebou nese:

Kvalitnější provázanost školních vzdělávacích programů směrem od mateřských škol přes přípravnou třídu ke školám základním.

Během existence svazkové školy se rozšířila nabídka vzdělávání ve formě vzniku školního klubu, přípravné třídy, zvýšil se počet oddělení ve školní družině a zvětšila se kapacita mateřských škol.

V rámci svazkové školy se vytvářejí celoškolské pedagogické projekty.

Svazková škola snáze vytváří větší prostor pro volitelné předměty.

Otevřela se větší možnost pro využití inkluzivního vzdělávání.

Efektivněji se využívá pedagogický personál v rámci obsazování pracovních míst a doplňování jednotlivých úvazků.

V rámci hospodářské činnosti a technického zabezpečení chodu svazkové školy se lépe využívají i nepedagogičtí pracovníci.

Lze operativněji zastupovat pedagogy v době nutné ke zvyšování jejich kvalifikace či kvůli jejich dlouhodobé nepřítomnosti.

Jednotlivá pracoviště svazkové školy – pokud je některé z nich lépe vybaveno – se využívají celou svazkovou školou. Například pokud je nadstandardní sportovní vybavení v jedné škole, je k dispozici i žákům z dalších pracovišť.

Při svazkové škole v Údolí Desné rodiče sami ze své iniciativy založili občanský spolek SOÚD, který ji svou činností podporuje.

Podle Petra Žerníčka svazková škola snáze využívá množstevních slev při nákupech například čisticích prostředků, papírenského materiálu, učebních pomůcek apod. SOÚD také loni o letních prázdninách sloučil školní vývařovny v Rapotíně a Sobotíně do jedné. »Mohli jsme ji tak zmodernizovat a dovybavit. Ušetříme i na energiích, nákupu potravin apod. Hlavně jsme však zefektivnili přípravu stravy a zvýšili její kvalitu. Že se nám to podařilo, dokazuje stoupající zájem strávníků nejen z řad dětí, ale i cizích strávníků,« uvedl starosta.

I uvedené organizační změny patří k těm opatřením, která škole umožnila uvolnit více peněz na platy. Pomohl tomu také zmíněný přesun žáků 1. stupně z Petrova do Rapotína, čímž se spojily malotřídní školy. Zvýšením průměrného počtu žáků na každou třídu v celé svazkové škole ze 17,38 v minulém školním roce na 18,1 v současném se rovněž efektivněji využívají finanční prostředky z MŠMT.

Připomeňme, že přesuny dětí mezi jednotlivými pracovišti svazkové školy svazek zajišťuje vlastním školním autobusem, který jezdí podle speciálního jízdního řádu. Autobus každé ráno sváží děti do škol v Sobotíně, Petrově i Rapotíně a odpoledne je zase vozí zpět. Navíc čtyřikrát týdně přepravuje žáky 2. stupně do rapotínské tělocvičny a zpět.

NA KARLOVARSKU SVAZKOVÁ ŠKOLA UMOŽNILA ZACHOVAT MATEŘINKY I ŠKOLNÍ VÝUKU

Na Karlovarsku vznikla svazková škola už v roce 2006. Do společného projektu Dobrovolného svazku obcí Region Karlovarský venkov (DSO RKV) tam vstoupily obce Otovice, Sadov a Hájek. Svazek však byl založen už v roce 2003 pro účely společného řešení školství, ale také požární ochrany.

DSO RKV sídlí v Otovicích, jejichž starostka Stefana Švecová vysvětlila, že svazková Základní škola a mateřská škola Regionu Karlovarský venkov vznikla z původní Základní školy Sadov s odloučenými pracovišti ZŠ a MŠ Otovice, MŠ Hájek. »Aby měla tato tři pracoviště ve třech obcích jedno vedení, vyhovovalo nám vytvořit svazkovou školu a mít jednu ředitelku, jednu vedoucí jídelny, jednoho správce budov pro technická a technologická zařízení,« konstatovala starostka Otovic.

Jak připustila, někteří rodiče se zpočátku skutečně obávali, že kvalita výuky a vybavení školy nebudou takové jako na školách v nedalekých Karlových Varech, kam dosud některé děti dojížděly. »Rodiče, kteří se nakonec rozhodli své potomky posílat do svazkové školy, totiž uvítali skutečnost, že děti chodí v místě do mateřské školy a následně přejdou do místní ZŠ v obci a na 2. stupeň budou pokračovat ve vedlejší obci,« uvedla Stefana Švecová. Kvůli menšímu počtu žáků aktuálně probíhá výuka malotřídně na 1. stupni v Sadově i v Otovicích. Třídy ve společném 2. stupni jsou však již plně obsazené, neboť do nich přecházejí žáci z pracovišť s 1. stupněm.

»Založení svazkové školy pomohlo – zejména z ekonomického hlediska – zachovat mateřské školy v Otovicích a Hájku, 1. stupeň ZŠ v Sadově a vytvořit úplnou ZŠ s 1. a 2. stupněm v Otovicích. »Kdyby v každé budově ZŠ a MŠ působil samostatný subjekt s vlastním ředitelem a dalším potřebným personálem, byly by náklady daleko vyšší,« potvrdila Stefana Švecová. »Navíc naplněností škol, se kterou nemáme problém, se podařilo získat dostatečný počet úvazků pro učitele a provozní personál.«

Nezanedbatelný ekonomický přínos představují i levnější společné dodávky plynu a elektřiny pro všechna pracoviště svazkové školy, stejně jako centrálně nakupované potraviny pro školní jídelnu, papírnický materiál či nábytek. Vyřešilo se také financování školního autobusu, který zajišťuje přepravu žáků mezi obcemi. DSO původně přispíval 75 tisíci korun ročně na spoj, který kromě dopravy žáků umožňoval i cestování dospělých osob a zároveň dopravil k navazující lince děti dojíždějící do škol v Karlových Varech. Karlovarský kraj vyhověl žádosti DSO a tento spoj zařadil do dopravní obslužnosti regionu, takže svazek obcí na něj ročně připlácí už jen 27 500 Kč.

Starostka Otovic klade ekonomickou stabilitu svazkové školy do přímé souvislosti s kvalitní výukou. Svazková Základní škola a mateřská škola Regionu Karlovarský venkov například nyní disponuje i asistenty pro žáky se specifickými poruchami učení či s fyzickým handicapem. »Spokojenost žáků a rodičů se svazkovou školou je dána zejména osobním vztahem s učiteli i ochotou učitelů přistupovat ke každému žáku podle jeho osobnosti, potřeb a úrovně. Menší kolektiv si je zkrátka vždy bližší, rodiče znají osobně všechny učitele jak z výuky, tak z akcí pořádaných pro žáky s rodiči,« uvedla starostka Stefana Švecová.

Doplnila ji ředitelka svazkové školy Mgr. et Mgr. Jiřina Klírová: »V Regionu Karlovarský venkov byl a stále je společný cíl, totiž školy i školky rozvíjet, modernizovat a přivést je ke kvalitě. O tom rozhodují zastupitelstva všech tří obcí, což má pozitivní dopad na podporu svazkové školy občany všech obcí. Již jsme zrekonstruovali budovy všech pracovišť školy a zmodernizovali jejich vybavení. Posilovali jsme však i důvěru ke škole z řad veřejnosti a významně zmodernizovali a zkvalitnili výuku. Výsledkem této třináctileté práce je to, že z původních 13 žáků v sadovské malotřídce a necelých dvou desítek dětí v mateřské škole máme dnes 270 žáků v základní škole a 110 dětí v mateřské škole, přičemž kapacita školy je naplněna ze 100 procent.«

SMS ČR: PODPORA SVAZKOVÝCH ŠKOL DÁL ZNEJISTÍ FINANCOVÁNÍ REGIONÁLNÍHO ŠKOLSTVÍ

V podtextu výhrad vůči svazkovým školám lze tušit obavy, že převod rozhodovacích pravomocí zřizovatelů stávajících škol na svazek se může stát prvním krokem k tomu, aby v některých členských obcích DSO původní školy zanikly. Ve svazku obcí, na jehož úrovni by se mohlo rozhodovat o případném záměru pospojovat více »základek« či »mateřinek« do jednoho celku, je hlas každého starosty jen jedním hlasem z mnoha, upozornilo koncem loňského listopadu Sdružení místních samospráv ČR na svém webu (www.smscr.cz).

Jakmile se stávající politické reprezentace obcí v rámci svazku dohodnou na založení nové školské právnické osoby, může být pro jejich nástupce, kteří vzejdou z příštích (třeba už letošních – pozn. redakce) komunálních voleb, složité – ať už z jakéhokoliv důvodu – si případně ze svazkové školy »stáhnout zpět« původní vlastní obecní školu a znovu ji »osamostatnit«. A určitě je nemálo pravdy na konstatování, že obec bez vlastní školy dříve nebo později může přestat plnohodnotně žít a rozvíjet se a časem možná dokonce i zamíří do skupiny sídel ohrožených slučováním.

Nikoliv náhodou Mgr. Oldřich Vávra, předseda pracovní skupiny Sdružení místních samospráv (SMS) ČR pro školství a sport, starosta obce Tupesy na Uherskohradišťsku, pro Moderní obec připomněl, že v celém Česku zatím existují jen dvě svazkové školy. (Třetí zahájila od 1. 1. 2014 v DSO Bez hranic na Rakovnicku, který sestává z městyse Mšec a obcí Řevničov, Tuřany a Srbeč – pozn. redakce.) »Z těchto dvou příkladů, které jsou velmi ovlivněny geografickou polohou a vzájemnou dostupností všech členů svazku, nelze zobecňovat pro další případy,« uvedl Oldřich Vávra.

Zdůraznil i to, že projekt svazkových škol je určen především menším zřizovatelům. »Naším zájmem je hlavně zachování dostupné školní docházky na venkově. A proto se snažíme zdůraznit, že projekt svazkových škol nelze považovat za univerzální lék na problémy financování regionálního školství,« sdělil předseda pracovní skupiny SMS ČR. V té souvislosti vyjádřil obavu, že financování svazkových škol už nyní není nastaveno stejně jako v případě škol, které zřizují jiní zřizovatelé. »Máme obavu, že aktuální stav financování regionálního školství a modelu svazkových škol vnese do systému novou nerovnováhu,« konstatoval Oldřich Vávra. »Ze strany SMS ČR považujeme za podstatnou podmínku dobrovolnost vzniku tohoto svazku. SMS ČR se přitom vůči svazkovým školám a priori nevymezuje. Tvrdíme však, že je nelze jednostranně zvýhodňovat oproti jiným školám, a nesouhlasíme s vytvářením umělého tlaku (zejména ekonomického), který by vedl k likvidaci dnes úplných škol, jež mají např. 120-140 žáků,« uzavřel předseda pracovní skupiny SMS ČR pro školství a sport.

Místopředseda téže pracovní skupiny Mgr. Petr Halada, starosta Kamýku nad Vltavou (okr. Příbram), má za to, že model svazkových škol není plošně vhodný pro celou Českou republiku a uplatnit se může snad jedině v oblastech s dobrými dopravními možnostmi či tam, kde existuje vhodná geografická sounáležitost příslušných obcí. Petr Halada naopak odmítá názor, že přinejmenším rezervovaný postoj Sdružení místních samospráv vůči svazkovým školám by mohl být dán i tím, že by dobrovolný svazek obcí případně mohla ovládnout coby jeho člen obec s rozšířenou působností a jako největší sídlo v rámci svazku obcí vyšachovat z řízení svazkových škol menší obce.

»Zatím jsem nikde neslyšel, že by „oerpéčka“ měla zájem o vznik svazkových škol,« uvedl starosta Kamýku nad Vltavou. »Pokud někde snahy o založení svazkové školy existují, pak vycházejí z malých obcí a malých škol. Nicméně k „tunelování“ dětí z vesnických škol do škol městských dochází již nyní bez svazkových škol – a v některých regionech dokonce velmi masivně,« dodal Petr Halada.

SMO ČR: SVAZKOVÉ ŠKOLSTVÍ SE MUSÍ ROZVÍJET NA ZÁKLADĚ DOBROVOLNOSTI A NELZE JE UPLATŇOVAT PLOŠNĚ

Že jde o citlivé téma, potvrdila také PhDr. Marcela Štiková, předsedkyně Školské komise Svazu měst a obcí (SMO) ČR. Ve vyjádření pro Moderní obec připomněla, že zakládání svazkových škol není ani cílem svazového projektu Podpora meziobecní spolupráce (viz www.obcesobe.cz). A to i přes to, že tento projekt si jako jednu z povinných oblastí, řešených v rámci samostatné působnosti obcí, vytkl rovněž hledání společných východisek v předškolní výchově a základním školství.

»Zřizování svazkových škol považuje Školská komise SMO ČR za jednu z možností, jak řešit problematiku školství spojenými silami. Je to model, který má bezesporu svá pozitiva, ale i svá rizika a nelze ho uplatňovat plošně. Zásadní podmínkou je, že musí vznikat na základě svobodného rozhodnutí jednotlivých obcí, které po analýze konkrétní situace dospějí k názoru, že soustředění úsilí a prostředků umožní realizovat záměry, které svým rozsahem a významem přesahují možnosti dané obce, např. zkvalitnit výuku a zvýšit ekonomickou efektivnost. Je zcela na nich, zda využijí současné legislativy, ustanoví svazek obcí a v souladu se školským zákonem uplatní právo svazku obcí zřídit školu za shodných podmínek jako jednotlivá obec,« podotkla dále Marcela Štiková.

»Forem spolupráce v oblasti školství je však celá řada. Od vzájemné výměny informací a zkušeností, např. formou síťování škol, přes realizaci rozvojových projektů až po dohodu o spolupráci, jejímž cílem může právě být společný, promyšlený a koordinovaný postup při řešení daného problému,« dodala předsedkyně Školské komise SMO ČR. »Svazkové školy tak zdaleka nejsou jedinou alternativou.«

ÚKOLY PRO NOVÉHO MINISTRA

PhDr. Marcel Chládek, MBA, který by měl být novým ministrem školství, mládeže a tělovýchovy (do uzávěrky tohoto vydání Moderní obce nová vláda nebyla jmenována – pozn. redakce), i v naší anketě vyjádřil přesvědčení o tom, že zakládání a provoz svazkových škol určitě představují jednu z možností, jak vcelku efektivně a ekonomicky řešit školní docházku dětí 1., případně i 2. stupně základních škol na českém venkově. Zároveň zdůraznil, že zakládání svazkových škol je jen jedním z několika možných řešení situace regionálního školství, na jejichž úkor nelze svazkové školy zvýhodňovat. Podle Marcela Chládka prioritou musí zůstat kvalita a dostupnost základního školství.

Snad se tedy – i s odkazem na názory pravděpodobného nového ministra školství – ukáže jako plané upozorňování na riziko, že případná snaha státu finančně podpořit tento model by mohla vést k omezení dosavadních zdrojů financování mateřských a základních škol zřizovaných jednotlivými obcemi. V české praxi hojně uplatňovaný »odezdikezdismus« ovšem zatím těmto varováním může nahrávat.

Buď jak buď, rozumná podpora dobrovolného zakládání svazkových škol tam, kde jsou k tomu příhodné podmínky, bude jistě namístě – a takových škol by mělo, nikoliv však plošně, přibývat. Nicméně regionální školství stále čeká na komplexní řešení svého financování, zejména ve vztahu k nejmenším obcím.

 

Které výhody podle MŠMT přináší úsilí obcí o zřízení a provozování společné školy prostřednictvím DSO

Větší stabilita školy – dopady dočasného úbytku žáků z jedné obce, které by mohly ohrozit existenci školy zřizované pouze touto obcí, jsou absorbovány vyšším celkovým počtem žáků školy (např. úbytek 5 žáků ze 100 je pro organizaci školy a její hospodaření méně citelný než úbytek 2 žáků z 15).

Škola proto může pružně reagovat na výkyvy v počtech žáků z jednotlivých obcí.

Škola se nedostává do »podlimitního« stavu, při němž zpravidla musí zřizovatel doplácet ze svého rozpočtu na platy zaměstnanců školy.

Provoz školy (úklid, údržba, účetnictví) je rovněž organizován a financován jednotně pro celý subjekt a je méně nákladný, než by činila souhrnná nákladnost provozu zajišťovaného samostatnými školami v jednotlivých obcích.

Řízení školy (ředitelství) je centrální a na jednotlivých pracovištích se uvolňují personální kapacity pro výuku. Správní agendy školy lze vykonávat efektivněji a s větší odborností.

Významně se zvyšuje zastupitelnost pedagogů a škola může lépe využít (a zaplatit) kvalifikované pedagogy.

Větší škola dokáže lépe využívat dotací v dotačních programech a rozvojových programech ve vzdělávání.

ZDROJ: MŠMT ČR

 

 

 

Šéf krajského odboru školství: Svazkové školy? Obce ušetří, zvýší se kvalita výuky – a místní školy mohou zůstat zachovány

Základní školy zřizované svazky obcí jsou jednou z variant správy školy, na kterou pamatuje školský zákon a jež může být účinným řešením pro některé, zejména menší obce. Ve vyjádření pro Moderní obec na to upozorňuje také Mgr. Miroslav Gajdůšek, MBA, vedoucí odboru školství, mládeže a tělovýchovy Krajského úřadu Olomouckého kraje. Připomíná, že zřizovatelem školy je dobrovolný svazek obcí (DSO). Ten může zřídit základní školu jako školskou právnickou osobu (popř. příspěvkovou organizaci), a zlepšit tak nejen jejich ekonomickou a materiální situaci, ale i kvalitu vzdělávání.

»V České republice je svazkových škol jako šafránu, což je velká škoda, obzvlášť když v zahraničí je to běžná forma fungování základních škol či mateřských škol,« lituje Miroslav Gajdůšek. »Domnívám se, že jedním z problémů je obava místních samospráv, že tímto krokem přicházejí o „svou“ školu. Opak je však pravdou, neboť svazková škola přináší celou řadu výhod, aniž by znamenala zánik konkrétní školy.«

O které výhody jde? Vedoucí krajského odboru školství, mládeže a tělovýchovy vypočítává:

»Z hlediska ekonomického jde především o úsporu hrazení mzdových nákladů z rozpočtu obcí. Konkrétně odbory školství krajských úřadů financují všechny školy na základě krajských normativů. V případě výjimkových škol je financování během roku pouze do výše krajského normativu. V souladu se školským zákonem výjimková škola nemůže obdržet žádné další finanční prostředky uvolňované z rezervy krajského úřadu. Zřizovatel tak provádí úhradu zvýšených výdajů na vzdělávací činnost školy. Pokud svazek obcí zřídí školskou právnickou osobu, která by sloučila všechny školy a školská zařízení svazkových obcí, lze v rámci organizace škol zabezpečit, že žádná škola není na výjimku. Otevírá se tak možnost dofinancování z krajské rezervy přímých nákladů.

K výhodám mj. patří snadnější přístup k dotacím a projektům, kdy žadatelem je větší škola s větším počtem žáků.

Z pedagogického hlediska dochází k přímé provázanosti školních vzdělávacích programů od mateřské až po základní školu. Otevírá se také větší možnost vzdělávání pedagogů spojená se zastupitelností pedagogů, kdy z malotřídky bývá obtížné odjet na celodenní seminář pro více pedagogů. Dochází i ke zlepšení přístupu ke vzdělávacím projektům a pomůckám a výběru z širší nabídky volitelných předmětů.«

»Příkladem „svazkové školy“ na území Olomouckého kraje je školská právnická osoba s názvem Základní škola a Mateřská škola Údolí Desné,« uzavírá Miroslav Gajdůšek.

 

Výhody a nevýhody svazkové školy očima předsedy žákovského parlamentu

Za výhodu Svazkové školy Regionu Karlovarský venkov považujeme to, že ji tvoří několik menších odloučených pracovišť, tedy menších budov s rodinným a pozitivním klimatem. To však znamená, že musíme daleko více a důrazněji dodržovat dohody a pravidla, jak je naformulovali samotní žáci i učitelé – jinak by se nám celý systém narušil.

V těchto menších budovách vládne pohodové klima a přátelská atmosféra. Učitelé, žáci a další pracovníci školy se zde více potkávají, všichni víme o všech, jsme v daleko užším kontaktu s učiteli a spolužáky, učitel je pro žáka daleko dostupnější. Navzájem si pomáháme a daleko více se zde rozvíjejí sociální vztahy. Zavedením častých jednání žákovského parlamentu vše mnohem rychleji prodiskutujeme, a proto u nás problémy nenarostou do větších rozměrů. V jedné budově nemáme paralelní třídy, proto zde nedochází k soupeření mezi jednotlivými třídami stejných ročníků. Ani učitelé si tak nezaškatulkovávají žáky na »chytré z áčka« a »hloupé z béčka«.

Se žáky z různých míst máme možnost potkávat se napříč ročníky při společných akcích školy a v celoškolních projektech – tak se vzájemně poznáváme a mezi sebou komunikujeme. Sladěným přístupem ve školních vzdělávacích programech, přístupem učitelů a způsoby hodnocení máme usnadněný přestup z odloučeného pracoviště na jiné.

Nevýhodu vidíme v tom, že když se ze dvou odloučených pracovišť slučujeme do 6. ročníku, tak se přitom potkávají dvě velké skupiny žáků. Ačkoliv obě byly dříve na původních pracovištích podobně vedeny, je někdy náročné sloučit všechny tyto žáky do jedné nové velké skupiny.

Jsme spokojeni s fungováním žákovského parlamentu v obou budovách. Předáváme si vzájemně informace a můžeme ovlivňovat chod školy.

TOMÁŠ ŠESTÁK
předseda žákovského parlamentu
Svazková škola Regionu Karlovarský venkov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *