Technologie lákají do muzeí

Jak dostat do muzeí a na výstavy více lidí? Nabídnout jim originální pohled na obyčejné věci a využít k tomu možnosti, které nabízejí moderní technologie. Příklady není třeba hledat jen ve světě, najdou se i u nás - například v Pelhřimově, Olomouci, Novém Jičíně, Praze.

Jednou z možností, jak zvýšit počet návštěvníků muzeí, je využití multimediálních průvodců muzeem fungujících na bázi chytrých telefonů – smartphonů. Průkopníkem v tomto směru je Muzeum Vysočiny Pelhřimov. Před časem jsme informovali o systému on-line objednávání do zdravotnických ambulancí, který zavedl Kraj Vysočina ve spolupráci s tchajwanskými odborníky. U jednoho společného projektu nezůstalo, druhým se stal projekt Muzeum 4U v Pelhřimově.

PELHŘIMOV: MEDIÁLNÍ PRŮVODCI

V současné době nabízejí v pelhřimovském muzeu návštěvníkům k načtení do jejich chytrých telefonů textová, obrazová, audio, a případně video data popisující expozici nebo konkrétní exponát v pěti jazykových mutacích a ve znakovém jazyce.

Multimediální průvodce v telefonu je kdykoli schopen nabídnout výklad v rozsahu více než půldruhé hodiny v každém jazyce, což představuje celkem devět hodin hlasových souborů. A dále devět desítek stran průběžného textu a videa. Zařízení umožní uživateli prohlídku absolvovat podle svého uvážení a vybírat si takové komentáře, které ho zajímají.

»Nadčasovost projektu je skrytá v použité technologii, kterou dnes běžně využívají vyspělé mobilní telefony,« vysvětluje vedoucí projektu Václav Jáchim z Krajského úřadu Kraje Vysočina. »Cílem projektu Muzeum 4U je vytvoření takové technologické úrovně, aby v budoucnu mohl jakýkoliv návštěvník použít jako audiovizuálního průvodce po výstavách či expozicích svůj vlastní mobilní telefon. Vedle toho bude aplikace umožňovat čtení 3D bar kódů.«

To v praxi znamená, že vedle NFC (Near Field Communication) technologie využité prostřednictvím zařízení, která si návštěvník bude moci v muzeu zapůjčit, aplikace současně umožní čtení obsahu telefony, jež zatím NFC technologii nepodporují, ale návštěvníci muzea jimi disponují již nyní. »Jsme tedy ne krok, ale míli před technologiemi, jež se dnes v České republice běžně využívají a morálně zastarávají,« dodává Václav Jáchim.

OLOMOUC: DOTYKOVÉ OBRAZOVKY

Další inspiraci při budování muzejních expozic nabízí Vlastivědné muzeum v Olomouci. Ve dvou nových expozicích s názvem Olomouc – patnáct století města a Příroda Olomouckého kraje, našly příkladným způsobem využití dotykové obrazovky a další interaktivní prvky, díky nimž si mohou návštěvníci vše prohlédnout, vyzkoušet, osahat nebo poslechnout.

V první expozici jsou prostřednictvím sedmi dotykových obrazovek, umístěných v jednotlivých částech expozice, zpřístupněny odborné texty i obrazové dokumenty rozvíjející a prohlubující jednotlivě prezentovaná témata.

V expozici popisující přírodu Olomoucka jsou exponáty, které vypadají jako živé, doplněny rozléhajícím se zpěvem ptáků. Každý se může seznámit s hlasy jednotlivých opeřenců regionu stisknutím tlačítka na příslušném boxu. Muzeum představuje rostliny i živočichy prostřednictvím deseti scénických obrazů, které zachycují krajinné prvky od nížin po vysokohorské prostředí.

NOVÝ JIČÍN: VIRTUÁLNÍ REKONSTRUKCE

Atrakcí letošní muzejní noci v novojičínském Žerotínském zámku se stala virtuální rekonstrukce letu unikátního letounu konstruktéra Viliama Žurovce. Tento průkopník aviatiky navrhl v roce 1928 letadlo, jehož předností byla možnost startovat z velmi krátkých ranvejí, ovšem na opravdový vzlet nikdy nedošlo.

Postarala se o něj – alespoň ve virtuální podobě – až společnost Corinth, jež se specializuje mj. na virtuální archeologii a historické rekonstrukce pomocí technologie dreamwalk. Vyšla přitom z plánů, které byly považovány za ztracené a byly nalezeny až v roce 2010 v soukromém archivu jednoho sběratele.

PRAHA: MUZEUM 3000

Koho zajímají technologie využitelné v muzeích, ten si určitě přišel na své vloni v červenci na výstavě Muzeum 3000, která se uskutečnila v nové budově Národního muzea v Praze. Představila moderní výstavní a zobrazovací technologie, které návštěvníkům umožňují si s exponáty doslova pohrát a tak trochu se stát jejich součástí. Některé z nich budou použity při vytváření nových expozic v historické budově Národního muzea.

Návštěvníci si mohli vyzkoušet, jak se dá pomocí 3D scanneru sejmout předmět a vytvořit jeho digitální model. V budoucnu by tak mohly být vystavovány nejen předměty chráněné vitrínami, ale také jejich mnohonásobně zvětšené digitální kopie, které lze prozkoumat opravdu zblízka.

Díky technikám moderního potisku materiálů je možné vyrobit dokonalé kopie dokumentů a knih, takže máte pocit, že listujete originálem. Na výstavě si to zájemci ověřovali při obracení stránek Codexu gigas, známé Ďáblovy bible.

Stejně tak se na moment stávali součástí obrazů, které vytváří technologie Fog screen. Z dálky je obraz jakoby vepsaný do mlhy. Zblízka jde o světelný klam, kterým je možné projít. Na výstavě tuto technologii, jež k vytvoření efektu využívá ultrazvuk a čistou vodu, použili ke »zhmotnění« vévody Habsburského nebo k procházení ohňovou stěnou.

WEB: MOŽNOST PRO KAŽDÉHO

Aby se nové výstavní a zobrazovací technologie staly běžnou součástí muzejních expozic, to si vyžádá nějaký čas a také potřebné finanční prostředky. Jedna technologie, jež může přilákat zájemce k návštěvě muzea, je však už nyní k dispozici všude, jen ji umět dobře využít, nejen k nalákání, ale též udržení trvalého zájmu návštěvníků o dění v muzeu. Je to web – a dobrou inspirací se může stát Muzeum 3000, zpravodajský portál Národního muzea. Na adrese muzeum3000.nm.cz informuje o nejrůznějších zajímavostech, k čemuž využívá i své bohaté sbírky.

Portál popisuje například průběh rekonstrukce Národního muzea, přibližuje některá tajemství, která při tom byla odhalena. Ve vědecké sekci zaujme třeba příspěvek o tom, že vědci Národního muzea podrobí analýze kosti umučených františkánů, jejichž blahořečení již schválil papež Benedikt XVI. V souvislosti s blahořečením budou po dokončení analýzy vystaveny relikviáře s ostatky mnichů.

Aktualitám dominuje seriál připomínající s využitím dobových dokumentů letní olympiádu v Londýně v roce 1948. Mnohé čtenáře osloví informace, že tragicky uhynulý gorilí sameček Tatu z pražské zoo se stane součástí sbírek Národního muzea. Není pochyb o tom, že každé muzeum by mohlo tímto způsobem vytvářet a upevňovat vztah se svou návštěvnickou obcí.

JAROSLAV WINTER

šéfredaktor portálu Helpnet

Zpravodajský portál Muzeum 3000 přispívá svým obsahem k živému zájmu návštěvníků o sbírky Národního muzea.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *