Kategorie:
Kauza

Tři radnice jdou s kůží na trh. Nechtějí přihlížet krádežím kovů

Mnoho nadějí na úspěch nemají. Ovšem šance jim nekynou pouze »zatím«. Totiž do chvíle, než se v dalších obcích spustí lavina podobných rázných opatření proti krádežím kovů. Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně chtějí obecně závaznými vyhláškami zajistit, aby lidé nesměli kovy prodávat do sběren, nýbrž aby je zdarma odevzdávali do sběrných dvorů obcí.

Radnice by následně takto získaný vytříděný kovový odpad prodávaly komerčním sběrnám a výtěžek použily například ke snížení místního poplatku systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů.

Ve druhé polovině března bohumínská radnice vydala tiskovou zprávu o tom, že ve městech Bohumín a Rychvald a obci Dolní Lutyně už »nechtějí krádežím kovů jen nečinně přihlížet, ale rozhodli se jednat«. Titulek zprávy dokonce hlásal: »Zkrotí revoluční vyhláška zloděje kovů?«

Všechna tři sídla očekávají, že jejich nově upravené obecně závazné vyhlášky (OZV), které by měly začít platit už letos v červenci, vyvolají »bouřlivou« diskusi. Od ní si slibují, že tak přimějí Ministerstvo životního prostředí (MŽP) k tomu, aby krádeže kovů na územích měst a obcí řešilo celorepublikově. Podle všech tří radnic by bylo ideální, kdyby MŽP jejich změny obecně závazných vyhlášek přejalo a nejprve zapracovalo do prováděcí vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, a následně i do samotného zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

ZMĚNA BUDE JEDNODUCHÁ, OVŠEM S RAZANTNÍMI DOPADY

Zdánlivě o nic převratného nejde. Konkrétně v Bohumíně se chystají jednoduše upravit stávající OZV o systému nakládání s komunálním odpadem. »Změna bude spočívat v tom,« vysvětluje místostarosta Ing. Lumír Macura, »že ve vyhlášce z míst určených pro odkládání komunálního odpadu vypustíme výkupny odpadů a ponecháme jen sběrné dvory obcí.«

I v Dolní Lutyni, jak potvrzuje její starosta Mgr. Pavel Buzek, změny OZV budou téměř identické s těmi, které chystají v Bohumíně. Podobně tomu má být v Rychvaldě, jehož starostka Šárka Kapková pouze upozorňuje na to, že každá OZV je nastavena na konkrétní podmínky daného města a že i v Rychvaldě bude muset navrhovanou úpravu schválit ještě zastupitelstvo města.

Jakých sankcí by se mohli nadít občané, kteří by v rozporu s OZV kovy neodevzdávali zdarma ve sběrných dvorech, ale snažili se je prodat ve sběrnách? A kdo by dodržování vyhlášky kontroloval? ptali jsme se radnic dvaadvacetitisícového Bohumína i pětitisícové Dolní Lutyně.

Bohumínský místostarosta odpovídá jasně: »Pokuta až tisíc korun na místě, ve správním řízení až 30 tisíc korun. Dodržování vyhlášky budou kontrolovat jak strážníci, tak pracovníci odborů životního prostředí. Porušení OZV bude vždy „jen“ přestupkem a velmi dobře si uvědomujeme, že jde pouze o krátkodobé řešení.«

Jeho slova rozvádí starosta Dolní Lutyně: »Uzavřeli jsme veřejnoprávní smlouvu s Městskou policií v Bohumíně, na níž asi bude z největší části ležet kontrolní činnost. Velmi dobře však víme, že každou vyhlášku lze obejít. Ostatně sankce vůči lidem vůbec nejsou naším cílem. Chceme je spíše motivovat a přesvědčovat. Je to běh na dlouhou trať a my jsme teprve na startu.«

»PODTRH« NA SLUŠNÉ OBČANY? NIKOLIV, OBRANA PROTI ZLODĚJŮM A BĚŽNÁ PRAXE VYSPĚLÝCH ZEMÍ!

»Nesvezou se« však s úpravami obecně závazných vyhlášek, které míří proti zlodějům kovů, i slušní lidé? Proč by třeba stavebník, který rekonstruuje svůj rodinný dům, měl železo ze stavebního odpadu zdarma odevzdávat ve sběrném dvoře místo toho, aby tento materiál prodal ve sběrně?

Rychvaldská starostka Šárka Kapková kontruje poukazem na to, že má-li někdo více kovového odpadu, třeba v souvislosti s demolicí domu, může za něj tyto kovy legálně prodat firma, která demolici zajišťuje.

Námitku, nemůže-li být vyhláška vykládána jako »podtrh« na spořádané občany, podobně vyvrací Lumír Macura: »O podtrh na ně určitě nejde. Výtěžek z prodeje kovů vrátíme do odpadového hospodářství města. Buď zvýšíme počet veřejně prospěšných pracovníků, kteří uklízejí město, nebo snížíme cenu za odpad. Podnikatelé či stavební firmy budou moci nadále využívat komerční sběrny jako dosud. Naším zájmem je minimalizace výkupu kradených kovů. Nedostanou-li za ně zloději zaplaceno, nebudou mít důvod je krást! Opatření nesměřuje ani proti majitelům sběren. Těm odevzdané přece prodáme.«

Ke slovům Lumíra Macury připojuje vzkaz Pavel Buzek: »Většina vyspělých států v Evropě umožňuje obcím úplný zákaz výkupu kovů od fyzických osob. Tak je tomu v Německu, v Rakousku, na Slovensku, nehledě třeba na Dánsko. Systém sběrných dvorů a míst tam funguje. Obce vybírají od občanů nejen železo a barevné kovy, ale i nábytek, koberce, pneumatiky, suť, sklo, plasty, nebezpečný odpad atd. Za některé věci lidé dostanou zaplaceno, za odevzdání jiných musí sami platit. Cena surovin se stále mění a nelze vyzobávat jen třešinky na dortu. Dívejme se na odpady komplexně a dělejme vše pro to, aby se lidé naučili třídit.«

NÁKLADY NA PROVOZ SBĚRNÝCH DVORŮ SE ZVÝŠIT NEMAJÍ

Sběrné dvory přijímají kovy už dnes. Nemůže však úprava OZV spolu se zvýšeným přísunem materiálu provozovatelům dvorů způsobit i vyšší výdaje na administrativu, dodatečné technické vybavení či navýšení počtu pracovníků?

V Dolní Lutyni žádnou výkupnu druhotných surovin nemají a funguje tam pouze jeden sběrný dvůr. Obec podle starosty zatím s jeho dalším dovybavením kvůli případnému zvýšenému přísunu kovů nepočítá. »Jsme však připraveni pružně reagovat,« dodává Pavel Buzek.

V Bohumíně jsou čtyři komerční výkupny. Sběrné dvory má město dva: stacionární v Koperníkově ulici a pojízdný, který od jara do podzimu pendluje mezi všemi městskými částmi. »Kvůli novelizované vyhlášce nebudeme muset přijímat žádná dodatečná opatření,« tvrdí Lumír Macura. »Už teď v našich dvorech odebíráme i kovy a máme pro ně vyčleněné místo. Žádné úpravy ani navyšování počtu pracovníků dvorů tedy nutné nebudou.«

V Rychvaldu působí jediná komerční výkupna druhotných surovin. Sběrný dvůr tam provozuje soukromá firma, která se stará i o odpadové hospodářství města. Radnice proto o nových nákladech na sběrný dvůr neuvažuje. Starostka dokonce počítá s tím, že výtěžek z prodeje kovů provozovatel dvora Rychvaldu vrátí třeba zapůjčením dalších kontejnerů na bioodpad.

CO NAPOVÍDÁ ANKETA

Na webu Bohumína (www.mesto-bohumin.cz) lze hlasovat v anketě »Co si myslíte o záměru obcí Bohumínska, aby na jejich území museli lidé zdarma odevzdávat kovový odpad povinně pouze do sběrných dvorů?«. V polovině posledního březnového týdne se jí zúčastnilo už 577 občanů.

Celkem 47 % respondentů s úpravou vyhlášky nesouhlasilo. Podle jejich mínění by totiž byla jen »náhražkou neschopnosti státních orgánů zamezit nelegálním výkupům kradených kovů«.

Dalších 27 % lidí se změnou souhlasilo, a to s dovětkem, že »oželím trošku peněz za sběr, pomohu-li tím omezit krádeže kovů a vysoké škody s tím spojené«. Souhlas se změnou vyhlášky vyjádřilo i dalších 17 % občanů, kteří však svůj souhlas podmínili tím, že »výtěžek z prodeje kovů obcemi půjde na podporu zaměstnanosti, třeba na navýšení počtu veřejně prospěšných pracovníků, či na snížení ceny za odpad«.

Kvůli svému názoru, že změnou OZV by šlo o »omezení svobodného podnikání sběren šrotu«, s chystanou změnou svůj nesouhlas vyjádřilo 8 % respondentů. Zbývající 1 % občanů nemělo dostatek informací o dané problematice, a proto se v anketě přiklonilo k odpovědi »nevím«.

Z dosud neuzavřené ankety nelze vyvozovat dalekosáhlé závěry. Ale už fakt, jak mnoho občanů svým tématem dosud vybídla k tomu, aby se do ní aktivně zapojili (například loňské ankety k podnikání ve městě se zúčastnilo jen 56 respondentů), mnohé naznačuje. Nicméně i 47 % občanů, kteří s úpravou OZV nesouhlasí, chce – podle dovětku ke své odpovědi – nelegální výkup kovů řešit. Pouze se očividně domnívají, že stát by v této věci neměl svou odpovědnost přesouvat na bedra obcí a měst…

Vedení Bohumína, Rychvaldu i Dolní Lutyně by ráda úpravy OZV protlačila zastupitelstvy do začátku léta. To se jim patrně podaří. Jaký osud však »revolučně« pojaté obecně závazné vyhlášky čeká potom?

Obec musí zastupitelstvem schválenou OZV zveřejnit po dobu 15 dnů na úřední desce svého úřadu, což je podmínka její platnosti. Podle § 12 odst. 6 zákona o obcích má obec zároveň povinnost zaslat OZV neprodleně po dni jejího vyhlášení (zveřejnění na úřední desce) Ministerstvu vnitra (MV). Zákon o obcích ministerstvu nestanoví žádnou lhůtu pro vyrozumění obce o výsledcích posouzení obcí zaslané obecně závazné vyhlášky, MV tak však činí standardně do 30 dnů od jejího obdržení.

Postup v případě, kdy MV shledá OZV v rozporu se zákonem, upravuje § 123 zákona o obcích. Odmítne-li obec dobrovolně zjednat nápravu, zasílá se jí výzva k nápravě. Dále se na základě správního řízení rozhodnutím pozastaví účinnost nezákonného ustanovení OZV a následně MV podá Ústavnímu soudu návrh na zrušení nezákonného ustanovení dané vyhlášky.

CHYSTANÉ ÚPRAVY VYHLÁŠEK RESORTY VNITRA A ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘÍLIŠ NEOSLOVUJÍ

Naše redakce disponuje prvním vyjádřením MV k možným úpravám vyhlášek všech tří sídel. Resort by nic nenamítal proti tomu, kdyby obce stanovily na svém území jako místo pro odkládání vytříděných složek komunálního odpadu (tedy i kovů) jen sběrné dvory. Tuto část vyhlášky by MV shledalo v souladu se zákonem o odpadech.

Protože se však věc stává komunálním odpadem až po jejím odložení na místě určeném obcí (zde by šlo o odložení kovu ve sběrném dvoře), určení dvorů jako jediných míst pro odkládání komunálního odpadu v OZV nebude znamenat, že fyzické osoby nebudou moci prodat kovy do komerční výkupny (k témuž více box vlevo).

Vzhledem k opakujícím se případům nelegálních výkupů kovů Ministerstvo životního prostředí považuje za relevantní zabývat se dalšími změnami legislativy. Podle svého sdělení zaslaného redakci Moderní obce preferuje, aby tato oblast byla celkově upravena v rámci přípravy věcného záměru nového zákona o odpadech. Tomuto tématu se věnuje i pracovní skupina. (V ní jsou zastoupeni experti mj. Hospodářské komory, Svazu průmyslu a dopravy, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, MV ČR, Sdružení výkupců a zpracovatelů druhotných surovin, Svazu průmyslu druhotných surovin a další – pozn. redakce.)

Jakou »filozofií« by se mohla řídit úprava nelegálního výkupu kovů ve věcném záměru nového zákona o odpadech? ptali jsme se MŽP. Jeho tiskové oddělení vypočítává: »Změny právní úpravy mohou zahrnovat např. rozšíření kompetencí kontrolních orgánů a obcí, zpřísnění podmínek provozu dotčených zařízení, úpravu podmínek vedoucích k odebrání souhlasu s provozem zařízení, uložení dalších povinností provozovatelům zařízení ve vztahu k vykupovaným předmětům, zvýšení sankcí atd.«

Připadá v úvahu, že by MŽP obecně závazné vyhlášky Bohumína, Rychvaldu a Dolní Lutyně využilo jako podklad pro svoji prováděcí vyhlášku k zákonu o odpadech a případně i pro návrh nového zákona o odpadech? ptali jsme se dále.

Odpověď resortu životního prostředí zní: »Na základě konzultace s právníkem odboru odpadů se nám naznačená cesta k zákazu výkupu kovů a papíru od fyzických osob (změna OZV) ve sběrnách jeví jako neefektivní. Nebude dosaženo zamýšleného cíle, neboť možnost odevzdávat odpady do povolených zařízení vyplývá přímo z §12 zákona o odpadech, a nikoliv z OZV stanovující systém nakládání s odpady v dané obci (dle § 17 zákona o odpadech).«

SMO ČR: VÝKUPU KRADENÝCH KOVŮ TAKŘKA NIC NEBRÁNÍ

Ani předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO), primátor Kladna Ing. Dan Jiránek nedává příliš mnoho šancí tomu, že by upravené obecně závazné vyhlášky Bohumína, Rychvaldu a Dolní Lutyně »prošly« přes Ministerstvo vnitra.

»Je to otázka vývoje judikatury Ústavního soudu. Obvyklý průběh takových vyhlášek je pozastavení ze strany Ministerstva vnitra, neústupnost města (obce) a následné zkoumání Ústavním soudem, zda intenzita krádeží kovů a jejich následný prodej jsou takové, že narušují veřejný pořádek,« poznamenává Dan Jiránek. »Podle mého názoru v případě Bohumína a dalších obcí jde o pokus, který má menší naději na úspěch. Jenže co mají obce dělat? Stát bohužel nečinně přihlíží, jak je ohrožován majetek občanů i obcí – a často dokonce i zdraví a životy. Takový postup však jistě zintenzivní debatu na toto téma a náš svaz poskytne obcím, budou-li to potřebovat, případnou právní pomoc,« zdůrazňuje předseda SMO.

Dan Jiránek míní, že tvrdšímu postupu proti krádežím kovů a nelegálnímu výkupu brání také nemožnost vyloučit otevírání nových sběren v obcích, kde je již nechtějí. Problémem jsou i táhnoucí se správní řízení odejmutí tzv. licence (povolení) k provozu sběrny, která vykupuje kovové věci. Svou roli v tom hraje i neochota či nedostatečné možnosti Policie ČR zabývat se ohrožováním majetku a životů do důsledků.

METODIKA A OBRAZOVÝ KATALOG, KTERÉ BY NEMĚLY ZAPADNOUT

Na nelegální výkup kradených kovů nedávno upozornila i Metodika k provádění kontrol zařízení ke sběru a výkupu kovů z pozice měst a obcí, kterou zpracoval Institut pro udržitelný rozvoj měst a obcí, o. p. s., jehož zakladatelem je SMO. Patří k ní také obrazový katalog předmětů končících nelegálně v komerčních výkupnách (ke stažení je na: www.institut-urmo.cz, více viz Postupy proti nelegálnímu výkupu kovů nejsou účinné, MO č. 2/2014, str. VI – pozn. redakce).

Předseda komise životního prostředí SMO Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek (okr. Kolín), v té souvislosti říká, že komerční sběrny se nyní již nemohou vymlouvat, že nevědí, jak vypadá ten či onen předmět, který podle zákona nesmějí vykupovat. I policistům a strážníkům se díky katalogu budou snáze vyhledávat ukradené komponenty silniční nebo železniční infrastruktury či jiné kovové předměty.

»Nyní je ještě příliš brzy na vyhodnocení dopadů katalogu na samotné krádeže O katalog i metodiku je však zájem, a to jak v tištěné, tak v elektronické podobě. Rozhodně se však i vydáním katalogu a metodiky podařilo na problém opět upozornit a zvýšit diskusi. Bylo by samozřejmě třeba, aby po slovech ministrů následovaly i činy jejich resortů,« dodává Dan Jiránek.

VSTŘÍC RADNICÍM PŘÍLIŠ NEVYŠEL V BŘEZNU ANI SENÁT

Že boj s krádežemi kovů není snadný, se naposledy přesvědčil senátor Jaroslav Zeman. Shodou okolností právě ve dnech, kdy Bohumín, Rychvald a Dolní Lutyně veřejně představovaly návrhy úprav svých obecně závazných vyhlášek, horní parlamentní komora rozhodovala o návrhu novely zákona o odpadech, který Jaroslav Zeman už v závěru loňského roku podal s pěti dalšími kolegyněmi a kolegy.

Ti všichni původně navrhovali, aby zákon o odpadech nově obsahoval zmocnění pro obce stanovit obecně závaznou vyhláškou, na kterých místech na jejím území může být povoleno zařízení ke sběru nebo výkupu odpadů, a zároveň také případně stanovit omezení provozní doby tohoto zařízení (viz senátní tisk č. 196 – pozn. redakce).

Po »mlýnku na maso« v senátních výborech vyšla z konečného hlasování Senátu 19. března podstatně krotší změna, než byl – jak konstatoval v rozpravě i senátor Ing. Petr Vícha, starosta Bohumína – původní, mnohem ambicióznější návrh, byť tyto změny předkladatelé původního návrhu nakonec akceptovali. Senátem přijatý návrh zákona rozšiřuje pravomoci krajského úřadu v tom smyslu, že zruší nebo změní své rozhodnutí o udělení souhlasu provozovateli zařízení k výkupu odpadů i v tom případě, poruší-li provozovatel zákaz výkupu odpadů stanovených prováděcím právním předpisem od fyzických osob.

Své slovo k tomuto senátnímu návrhu novely zákona o odpadech nyní musí vyslovit Poslanecká sněmovna.

HLAS OBCÍ A MĚST MUSÍ BÝT SLYŠET

»Uvědomujeme si, že naše úpravy obecně závazných vyhlášek příliš mnoho šancí v centru nemají. Ale budeme bojovat. K přijetí vyhlášky nás donutily okolnosti a nečinnost státu. To, že se o našich vyhláškách bude diskutovat, bereme jako plus. Často totiž řešíme až následky, místo toho, abychom se zabývali příčinami,« říká starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek.

Starostka Rychvaldu Šárka Kapková dodává: »Pokud jde o krádeže kovů a jejich výkup, situace v našem městě i v regionu je už neúnosná. Věříme, že naše iniciativa – ať již bude vyhláška pozastavena, nebo ne – se stane impulzem ke komplexnímu řešení, které problém jednou provždy odstraní v celé republice.«

»Spolu s dalšími obcemi Karvinska chceme naše vyhlášky hromadně poslat Ministerstvu vnitra k posouzení. Zvažujeme také kompletní novelu OZV přesně podle metodického pokynu MV. Konkrétní postup dohodneme na jednání starostů Svazu měst a obcí okresu Karviná. Skončí-li náš návrh u Ústavního soudu, očekáváme, že věc bude uzavřena ve prospěch obcí, které mají na starosti zabezpečení veřejného pořádku. Podobně se už přece městům otevřela možnost zakázat na svém území hazard a loterie,« uzavírá místostarosta Bohumína Lumír Macura.

Zkušenosti radnic: Zloději kovů působí stále větší škody na majetku a jejich drzost nezná mezí

Bohumín: Sběrny ve městě každé čtvrtletí oficiálně vykoupí zhruba 500 tun kovů. Sběrači však s kovy cestují i do sběren v okolních městech. Jen u domů ve svém vlastnictví město odhaduje škody napáchané sběrači kovů na statisíce korun ročně. Ačkoliv například za ukradené elektrokabely nikdy nezískají tolik peněz, kolik činí skutečná škoda. Podle 1. místostarosty Ing. Lumíra Macury zloději kovů naposledy městu způsobili půlmilionovou škodu, když zapálili neobydlený dům v Lounech v Pudlově, aby se snadněji dostali ke střešním kovovým konstrukcím. Nejčerstvější je škoda 130 tisíc korun, když byl ukraden kabel k ovládání semaforu na jednosměrném hraničním mostě do Polska. V poslední době policie řeší krádež únikových východů na dálničním přivaděči v Bohumíně, kde zloději kovů odnesli dveře únikových východů, v některých případech chybějí dokonce i zárubně.

Dolní Lutyně: V obci se stále častěji kradou nejen poklopy, hromosvody, zabezpečovací kabely, ale rozebírají se i mostní konstrukce. »Už jsou tak ohroženy i životy lidí,« upozorňuje starosta Mgr. Pavel Buzek. »Je jen otázkou, kdy vykolejí vlak, havaruje autobus s dětmi nebo cyklista najede na kanál bez poklopu. Pro ilustraci uvádím několik konkrétních případů z letošního roku: Zloději vykopali asi 380 m zabezpečovacího měděného kabelu, pokusili se vloupat do našeho sběrného dvora, probourali zeď čistírny odpadních vod ve snaze ukrást měděné vodiče, u novostavby rodinného domu vytáhli autem z chráničky 75 m přívodního vedení. Odhadovaná škoda jde do statisíců. Celkové škody na obecním majetku jsou pouze zlomkem celkových škod, nejvíce jsou postiženy firmy jako České dráhy či správci silnic – a především jednotliví občané.

Rychvald: Zásadním impulzem k tomu, že se město připojilo k iniciativě Bohumína a Dolní Lutyně čelit krádežím kovů úpravou svých obecně závazných vyhlášek, se tam stala nedávná krádež poklopů čtyř kanálů na jedné z frekventovaných silnic. »Vznikla tím velmi nebezpečná situace pro projíždějící automobily i pro chodce, zejména pro děti. Bezpečnost a zdraví obyvatel jsou pro nás nejdůležitější hodnotou, a proto jsme se rozhodli situaci řešit,« říká starostka Šárka Kapková. Podle jejích slov za poslední čtyři roky krádežemi kovů vznikly městu Rychvald škody zhruba kolem 100 tisíc korun. Ovšem ještě zásadnější byla morální újma, když například dosud neznámí pachatelé odcizili kovové předměty z městského hřbitova.

Ministerstvo vnitra ČR: Obec může sběrný dvůr určit jako místo pro odložení kovů coby vytříděné složky odpadu. Avšak není-li kov do sběrného dvora takto odložen, mohou jej fyzické osoby prodávat do sběren

Podle § 17 odst. 2 zákona o odpadech obec může ve své samostatné působnosti stanovit obecně závaznou vyhláškou obce systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na jejím katastrálním území včetně jejich biologicky rozložitelné složky a systému nakládání se stavebním odpadem.

Podle § 17 odst. 3 zákona o odpadech je obec povinna určit místa, kam mohou fyzické osoby odkládat komunální odpad, který produkují.

Na základě výše uvedeného tedy obce mohou obecně závaznou vyhláškou podle svého uvážení stanovit složky, na které se v obci bude třídit komunální odpad, přičemž obec je pak povinna určit podle obecně závazné vyhlášky místa pro odkládání jednotlivých vytříděných složek komunálního odpadu. Zákon o odpadech však problematiku určení míst (jako je třeba typ sběrné nádoby, vzdálenost míst od jednotlivých nemovitostí apod.) neupravuje – a je tedy čistě na každé obci, jaký systém nakládání s vytříděnými složkami, včetně určení míst pro jejich odkládání, si zavede.

Lze tedy konstatovat, že je možné, aby obec stanovila obecně závaznou vyhláškou jako místo pro odkládání vytříděných složek komunálního odpadu (včetně kovů) pouze sběrné dvory provozované obcí, jak to mají v plánu města Bohumín a Rychvald spolu s obcí Dolní Lutyně. Ministerstvo by tedy takovou obecně závaznou vyhlášku v této části shledalo v souladu se zákonem.

Podle našeho názoru by však takovou úpravou v obecně závazné vyhlášce nedošlo k naplnění účelu, který obce sledují, jelikož podle Ministerstvu vnitra známému právnímu názoru Ministerstva životního prostředí jakožto ústředního orgánu státní správy ve věcech odpadů a gestora zákona o odpadech (vysloveného například v Doporučení pro obce a města – Obecní daně v rámci Edice dobré správní praxe) se věc stává komunálním odpadem až v případě jejího odložení na místě určeném obcí. V tomto konkrétním případě tedy až odložením kovu ve sběrném dvoře. V této souvislosti tedy fyzické osoby mohou s kovy do doby jejich odložení ve sběrném dvoře naložit v souladu se zákonem o odpadech, což znamená, že kovy mohou i prodat do sběrny či výkupny. Určení sběrných dvorů jako jediných míst pro odkládání komunálního odpadu v obecně závazné vyhlášce tak nebude znamenat skutečnost, že tímto nebudou moci fyzické osoby prodat kovy do sběrny či výkupny. Jelikož se však jedná o problematiku výkladu zákona o odpadech, odkazujeme v případě stanoviska a bližších podrobností k této otázce na Ministerstvo životního prostředí.

S ohledem na výše uvedené pak obce nemohou ani v obecně závazné vyhlášce případně stanovit fyzickým osobám zákaz odkládat kovy do sběren a výkupen, jelikož podle § 17 odst. 2 zákona o odpadech obce mohou stanovit obecně závaznou vyhláškou pouze systém nakládání s komunálním odpadem, přičemž by se v případě kovů odložených ve sběrnách a výkupnách o komunální odpad nejednalo.

Rovněž pak pokud by obce chtěly předmětný problém řešit v obecně závazné vyhlášce výslovným stanovením zákazu provozovatelům sběren a výkupen vykupovat od fyzických osob kovy, lze k tomu uvést, že žádný zákon obec ke stanovení takového zákazu neopravňuje, a takový zákaz by tedy byl ze strany Ministerstva vnitra shledán v rozporu se zákonem.

Ministerstvo vnitra se dosud s žádnou obecně závaznou vyhláškou, kterou by obce chtěly regulovat problematiku výkupu kovů, nesetkalo a z tohoto důvodu tedy ani účinnost žádné takové obecně závazné vyhlášky nepozastavovalo.

Odbor dozoru a kontroly veřejné správy MV má na svých webových stránkách zveřejněn metodický materiál včetně vzoru obecně závazné vyhlášky k problematice obecně závazných vyhlášek vydávaných na základě § 17 odst. 2 zákona o odpadech. Jelikož obce problematiku výkupu kovů s ohledem na výše uvedené regulovat nemohou, je zřejmé, že Ministerstvo vnitra k této problematice žádný metodický materiál nechystá.

Ministerstvo vnitra vykonává pouze dozor nad obecně závaznými vyhláškami – a jak vyplývá z výše uvedeného, obce upravovat problematiku výkupu kovů tak, aby bylo dosaženo účelu, který sledují, nemohou.

V případě otázky jiných možností, jak mohou obce předmětnou problematiku v souladu s právními předpisy v oblasti odpadů řešit, je třeba se obrátit na Ministerstvo životního prostředí.

Všechny čtyři komerční výkupny sběrných surovin v Bohumíně průběžně kontroluje městská policie.

FOTO: LUCIE BALCAROVÁ / MĚÚ BOHUMÍN

V Bohumíně mají jeden stacionární sběrný dvůr (na snímku). Pojízdný dvůr pendluje od jara do podzimu mezi městskými částmi.

FOTO: LUCIE BALCAROVÁ / MĚÚ BOHUMÍN

Starostka Rychvaldu Šárka Kapková: Zásadním impulzem k úvahám o změně naší OZV byla náhle vzniklá velmi nebezpečná situace po krádeži poklopů kanálů na jedné z frekventovaných silnic ve městě.

FOTO: ARCHIV

Starosta Dolní Lutyně Pavel Buzek: Je-li pravda, že sběrny nevykupují kradené věci, nemusí se bát, že jim kvůli našemu opatření ubude kilogramů či tun. My jim kovový šrot přivezeme až na místo.

FOTO: ARCHIV

Místostarosta Bohumína Lumír Macura: Plníme jen svou povinnost starat se o komunální odpad na svém území. Ve vyspělých zemích je tento způsob likvidace zpeněžitelného komunálního odpadu běžný.

FOTO: ARCHIV

Předseda SMO ČR Dan Jiránek: Ve snaze omezit krádeže kovů a obchod s nimi náš svaz vede další kolo jednání s příslušnými ministry a bude také v tomto smyslu připomínkovat příslušné návrhy zákonů.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *