Trvalý pobyt není bydliště – a naopak

V této stati se budu věnovat pojmu »bydliště« podle nového občanského zákoníku a jeho možnému použití při výkladu volebního zákona. Toto téma bude přednášeno i na 2. ročníku kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014 (viz box). Místo trvalého pobytu se řídí právní úpravou zákona č....

V této stati se budu věnovat pojmu »bydliště« podle nového občanského zákoníku a jeho možnému použití při výkladu volebního zákona. Toto téma bude přednášeno i na 2. ročníku kongresu místní samosprávy FORUM MUNICIPAL 2014 (viz box).

Místo trvalého pobytu se řídí právní úpravou zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel) v platném znění. Pojem bydliště najdeme v novém občanském zákoníku v ustanovení § 80. Jaký je mezi nimi rozdíl? A má tento rozdíl význam pro praxi? Nepochybně ano – minimálně pro posouzení toho, zda má občan, hlášený k trvalému pobytu, právo v dané obci volit, což může být ve volebním roce 2014 velmi aktuální téma.


TRVALÝ POBYT

Člověk nemusí mít hlášený trvalý pobyt nikde – a nemusí jít právě o bezdomovce, i když to bude nejčastější případ. Mít trvalý pobyt není totiž povinnost, ale právo. Zpravidla však každý z nás trvalý pobyt má. Občan ČR však může mít jen jedno místo trvalého pobytu na našem území, a to výhradně v objektu, který je určen pro bydlení, ubytování nebo individuální rekreaci, a současně je označen číslem popisným, evidenčním nebo orientačním.

Zákon upravuje ohlášení místa trvalého pobytu, změnu místa trvalého pobytu i zrušení místa trvalého pobytu a řadu dalších standardních otázek.

Obecně se již ví, že trvalý pobyt nezakládá jakékoli právo například na bydlení, jako tomu bylo kdysi, protože jde jen o evidenční údaj. Nepostačuje tedy fakt, že občan je na nějaké adrese hlášen k trvalému pobytu, aby na dané adrese mohl bydlet. Podstatný je právní titul – právo vlastnické, nájemní, podnájemní atd.

Rovněž už není novinkou, že místem trvalého pobytu občana, jemuž byl údaj o místu trvalého pobytu zrušen, se stává po nabytí právní moci rozhodnutí adresa sídla ohlašovny, v jejímž územním obvodu byl občanovi trvalý pobyt zrušen, tedy lidově řečeno radnice.

BYDLIŠTĚ

Zcela jiný pojem je bydliště. Může a nemusí se totiž ztotožňovat s místem trvalého pobytu. Jak upravuje tento pojem nový občanský zákoník? (zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník)

BYDLIŠTĚ (§ 80) Člověk má bydliště v místě, kde se zdržuje s úmyslem žít tam s výhradou změny okolností trvale; takový úmysl může vyplývat z jeho prohlášení nebo z okolností případu. Uvádí-li člověk jako své bydliště jiné místo než své skutečné bydliště, může se každý dovolat i jeho skutečného bydliště. Proti tomu, kdo se v dobré víře dovolá uvedeného místa, nemůže člověk namítat, že má své skutečné bydliště v jiném místě.“

Nemá-li člověk bydliště, považuje se za ně místo, kde žije, není-li takové, kde má majetek, popř. místo, kde měl bydliště naposledy.

KDO JE OBČANEM OBCE S PRÁVEM VOLIT?

V praxi vyvstala otázka vztahu trvalého pobytu a faktického bydliště občana v souvislosti s komunálními volbami a s účelovými přihlašováními občanů např. na jednu adresu s evidentním cílem ovlivnit výsledek voleb. To v malé obci není nic nemožného – v případě pár set voličů je stovka dalších schopna zcela změnit výsledek hlasování. Došlo to tak daleko, že volby byly zrušeny – v obci Hřensko a v obci Karlova Studánka. V nálezech Ústavního soudu se pak jasně definovala podstata volebního práva, a to právě s odkazem na skutečný, nikoli jen formální pobyt občana v obci.

Z ústavního nálezu: Pl. ÚS 59/10 Volby do zastupitelstva Hřenska


ČR nemá speciálně upraveny jiné podmínky ve vztahu k bydlišti, které by voliči byli povinni splnit, než přihlášení se k trvalému pobytu v obci, ale i přes tuto skutečnost, je nezbytné posoudit, zda takové přehlášení trvalého pobytu těsně před volbami na určitou adresu spjatou vlastnickými právy s konkrétními kandidáty, měla reálný vliv na to, jakého volebního výsledku dosáhla volební strana, která tyto kandidáty navrhla (tzn. zda se jednalo o účelové ovlivnění výsledku voleb).

Při posuzování platnosti voleb je nezbytné posoudit skutečnost, zda existují závažné a důvodné pochybnosti o úmyslu „nově přihlášených“ osob se na území obce trvale zdržovat.

Ústavní soud tedy jasně řekl, že pouhé formální přihlášení se k trvalému pobytu ještě nemusí znamenat trvalé žití (bydliště) v obci, a právě jen trvalé žití v obci zakládá dle názoru Ústavního soudu právo volit. Ústavní soud tedy na rozdíl od textu volebního zákona preferuje spíš pojem „bydliště“ ve smyslu úpravy občanského zákoníku, než institut trvalého pobytu podle zákona o evidenci obyvatel. Postoj Ústavního soudu je nepochybně správný a logický, a je jen otázkou času, kdy bude v daném smyslu upřesněna právní úprava.

Není vyloučeno, že v komunálních volbách na podzim roku 2014 se objeví opět snahy ovlivnit výsledky voleb tzv. novými občany obce, přihlášenými k trvalému pobytu. Na malé obci se však tato okolnost neutají, a účelovost takového jednání se proto snadno odhalí. Pak nezbývá, než na základě citovaného ústavního nálezu, za pomoci charakteristiky bydliště podle občanského zákoníku, vyškrtnout takového přihlášeného občana ze seznamu voličů. A pak toto vyškrtnutí, bude-li zažalováno, obhájit u soudu.

Do orgánů obce by totiž opravdu měli volit jen občané, kteří na území obce trvale žijí, nejen ti, co zde mají formálně hlášený trvalý pobyt.

 

JANA ZWYRTEK HAMPLOVÁ
advokátka a lektorka starostka města Mohelnice

 

FORUM MUNICIPAL 2014

2. ročník Kongresu místní samosprávy

11.-12. března 2014

Kongresové centrum Hotelu JEZERKA, Seč (Pardubický kraj)

Hlavní kongresové téma: KOMUNÁLNÍ VOLBY 2014

volební zákony – kampaň – média – protiprávní jednání – místní zpravodaje

aktuální trestní kauzy – kupování hlasů – sto lidí na jedné adrese

ochrana osobnosti a pomluva – taktika sestavení kandidátky

přímá volba starostů – koalice versus opozice – jak uspět – neslučitelnost funkcí

jak sestavit volební program – jak vyhodnotit minulé období aneb méně je více

 

Nelze vyloučit, že také v komunálních volbách 2014 se mohou opět objevit snahy ovlivnit jejich výsledky tzv. novými občany přihlášenými k trvalému pobytu.

Mgr. Jana Zwyrtek Hamplová je autorkou projektu MUNICIPAL a vede i společnost MUNICIPAL – centrum vzdělávání a odborných služeb s. r. o., která se věnuje oblasti praktického vzdělávání v oblasti veřejného sektoru,

FOTO: ARCHIV

Komentáře ke článku 2

  • Miloslav Kudrnáč

    Dobrý den,
    tato tematika mě zajímá v jiné souvislosti, než je výše uvedeno. Město Liberec má ve své vyhlášce o domovním odpadu uvedeno, že platbě podléhá každý občan, který má na území města trvalý pobyt. Ten máme s manželkou ve svém bytě, jehož vlastnické právo jsme převedli na svého vnuka, takže bydlíme vlastně u něj v podnájmu. Protože jsme přes léto v jeho domě mimo území města Liberce a přes zimu opět ve svém bývalém bytě máme v dokladech uvedenu adresu tohoto bytu v Liberci. Pokud se přihlásíme k trvalému pobytu mimo území Liberce, nebudeme platit poplatky za odpad přestože ho budeme přes zimu produkovat a dávat do společných kontejnerů před domem. V místě našeho letního pobytu bude platit za odvoz odpadu vnuk, se kterým se pochopitelně vyrovnáme, ale v obci se platí nikoli za osobu, ale za objekt, navíc poplatek je podstatně nižší, než ve městě.
    Doufám, že se tak nedopustíme protizákonného jednání, i když mi to hlava nebere.
    Děkuji za Váš názor.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *