Autor
Kategorie:
Téma měsíce

V Jindřichově Hradci (zatím) využívají a propagují obnovitelné zdroje

Využívání obnovitelných zdrojů energie (OZE) a jejich popularizace vyneslo Jindřichovu Hradci vloni ocenění za aktivní podporu výtopen na biomasu ve 2. ročníku soutěže měst a obcí Evropská liga obnovitelné energie.

Než město Jindřichův Hradec začalo v roce 2000 s přípravou projektu »Ekologická modernizace vytápění s využitím obnovitelných energetických zdrojů«, zajišťovaly Centrální zásobování teplem (CZT) dvě samostatné parní soustavy: U nádraží (s instalovaným výkonem 18 MW) a sídliště Vajgar – Hvězdárna (32,4 MW). Dodávaly teplo 4627 bytům (s asi 15 tis. obyvateli, tj. 3/4 všech obyvatel) a byly na ně napojeny i školy, prodejny aj. Soustavy byly zásobovány dvěma tepelnými zdroji bez teplárenského provozu spalujícími hlavně těžké topné oleje.

Vysoký obsah škodlivin v ovzduší v regionu, nízká účinnost dodávky tepla odběratelům, vysoké ceny tepla a plýtvání neobnovitelnými energetickými zdroji si žádaly řešení. V těsném sousedství olejové kotelny zásobující soustavu CZT U nádraží se navíc nacházel dřevozpracující podnik Kasalova pila s produkcí dřevní hmoty, jejíž část bylo možno využít jako náhradu za topný olej.

Podklady z té doby zmiňují např. dva městské bazény (venkovní a vnitřní, vyhřívané spalováním zemního plynu), jejichž provoz by se napojením na solární ohřev vody využívaný zejména v letním a přechodném období stal efektivnější a instalace této technologie by též přispěla k propagaci, výchově a zvýšení zájmu o OZE.

V současnosti Jindřichův Hradec využívá následující technologie využívající OZE:

pole slunečních termických kolektorů na střeše plaveckého bazénu o výměře 240m2;

kotelnu Teplospolu a.s. K3 na dřevní štěpku v pronájmu firmě Komterm Praha;

pole solárních fotovoltaických kolektorů o výkonu do 30 kWel na střeše plaveckého bazénu;

kotelnu na slámu 5,6 MWel (v kondenzačním cyklu) firmy Energocentrum s.r.o. patřící ČEZ.

ZKUŠENOSTI MĚST S BIOMASOU

Používání biomasy k vytápění je podle Stanislava Mrvky, starosty Jindřichova Hradce, správnou cestou ke snížení emisí, získání tepelné energie s vyšší účinností a nižší cenou. »Ale překotný rozvoj využívání biomasy a pokřivený systém získávání dotací ovlivňuje i její cenu. Velké teplárny spoluspalují biomasu s fosilním palivem a další výrobci elektrické energie ji používají ve výrobnách s kondenzačním cyklem s účinností asi 30 %. To vše způsobilo nedostatek cenově dostupné biomasy na trhu, a proto je nutné provozovat záložní zdroj Teplospolu a.s. (město je spolu s dalšími 10 obcemi regionu jedním z akcionářů, pozn. red.) K2 na zemní plyn na plný výkon.«

Systém podpory využívání OZE preferuje formou vyšších výkupních cen a zelených bonusů především výrobu elektrické energie. Významné projekty zprovozněné během posledního roku (např. Plzeňská teplárenská, Žatecká teplárenská či Dalkia Krnov) způsobily další úbytek dostupné dřevní biomasy a její zdražení. Tzn., že provozovatelé s pomocí dotací postavených městských výtopen, jež používají dřevní biomasu pouze pro výrobu tepla na vytápění, nejsou schopni vyrobit z biomasy konkurenceschopné teplo (Jindřichův Hradec, Hartmanice, Trhové Sviny a další).

»Jelikož se na trhu v dohledné době zřejmě nezvýší nabídka paliva, rozhodli jsme se letos najít partnera, který palivo má, pro provoz či pronájem tepelného zdroje K3.« A budoucnost OZE v Jindřichově Hradci? »Toť složitá otázka,« uzavírá starosta.

Energetický koncept JH

V roce 2001 město zpracovalo svůj Energetický koncept. Vznikla tendrová dokumentace na rekonstrukci CZT na třech sídlištích s cílem získat dva moderní plynové horkovodní tepelné zdroje (K1 30 MW a K2 6 MW), tepelný zdroj K 3 (6 MW) na spalování biomasy a 160 m2 velké pole slunečních kolektorů pro ohřev vody venkovního koupaliště. Projekt zahrnoval i náhradu 2,1 km parních rozvodů předizolovaným horkovodním či teplovodním potrubím a instalaci kogenerační jednotky 150 kWel na kotelně Vajgar. V září 2003 byla podepsána smlouva na realizaci stavby »Čisté vytápění částí města« (s podporou PHARE, investora projektu Teplospol a.s. a SFŽP). Stavba byla dokončena v červnu 2005.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *