V krajích se ozývají hlasy pro úpravu RUD ještě v tomto volebním období

Moravskoslezský kraj nevylučuje ani požadavky na převod prostředků z některých kapitol konkrétních ministerstev do rozpočtového určení pro kraje.

Na základě letos v dubnu přijatého Legislativního plánu Moravskoslezského kraje (MSK) chtějí krajští radní ještě do konce tohoto volebního období v roce 2016 prosadit změny některých zákonů, především změnu zákona o rozpočtovém určení daní (RUD). Jak pro Moderní obec uvedl 1. náměstek hejtmana JUDr. Josef Babka, kraji jde v té souvislosti o nové přerozdělení příjmů ze sdílených daní mezi jednotlivé kraje. »V přepočtu na jednoho obyvatele nyní Moravskoslezský kraj získává nejnižší částku – zhruba 3,5 tis. Kč. Naopak třeba v Kraji Vysočina je to 6,6 tis. Kč,« připomněl náměstek hejtmana MSK.


VRÁTIT KRAJŮM PŮVODNÍ PODÍL NA VÝBĚRU DPH JE NYNÍ NEREÁLNÉ

Proč MSK usiluje jen o přerozdělení stávajícího objemu peněz ze sdílených daní určeného pro kraje, a nikoliv o to, aby se krajům zvýšil jejich celkový procentní podíl na celkovém objemu vybraných sdílených daní, nebo aby se alespoň podíl krajů na výběru DPH vrátil na původních 8,29 % ze současných 7,86 %? zeptali jsme se Josefa Babky.

»Snížení podílu krajů u DPH od letošního 1. ledna všechny kraje tvrdě připomínkovaly. Přesto současná vládní koalice tuto změnu, byť s velkými problémy, nakonec prosadila. Představa, že po pěti měsících, kdy je tento zákon účinný, bychom byli schopni prosadit jeho novelizaci, je v tuto chvíli mimo realitu. I přes všechna úsporná opatření totiž činí každoroční schodek státního rozpočtu zhruba 100 mld. Kč,« namítl náměstek hejtmana a pokračoval: »Domnívám se, že spíše než o navýšení podílu u DPH na původní úroveň by se nyní mohlo uvažovat např. o převedení dotace na dofinancování dopravní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou do RUD. (Jen pro ilustraci: Jde o 2,65 mld. Kč pro všechny kraje z kapitoly Ministerstva dopravy.) Tímto tématem by se v nejbližší době měla zabývat i Komise Rady Asociace krajů ČR pro financování krajů a fondy EU. Mezi další prostředky, které by bylo možné převést do RUD krajů, patří např. také dotace na sociální služby poskytovaná teď z kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí. Dříve se dlouhé roky diskutovalo i nad převodem přímých vzdělávacích výdajů (platy učitelů). Proto předložení našeho návrhu bude jednoznačně předcházet odborná analýza daného stavu a její projednání s ostatními kraji.«

Zajímalo nás, zda požadavek na nové přerozdělení objemu peněz vybraného ze sdílených daní mezi jednotlivými kraji nenaruší dosavadní vcelku fungující soudržnost krajů a jejich spolupráce?

»Tady přece nejde o závist, že Kraj Vysočina má na občana dvojnásobek. Zde jde o elementární spravedlnost přerozdělování daní mezi stát, kraje a obce. Naším cílem není „ochudit“ Vysočinu či jiný kraj na vrub MSK. Naše iniciativa prioritně směřuje ke zvýšení finanční soběstačnosti všech krajů při zabezpečování potřeb občanů všech krajů, a proto bude i koordinována s kraji ostatními,« zdůraznil náměstek hejtmana.

MOŽNOST VÝBĚRU REGIONÁLNÍCH DANÍ BY SE KRAJŮM ZAMLOUVALA

Nenazrál čas k tomu, aby se v ČR zavedl systém místních a regionálních daní, ovšem s tím, že by se celkový výběr daní dále nezvýšil? zněla naše další otázka.

»To obecně považuji za dobrou myšlenku. Obce jsou např. nejen 100% příjemci daně z nemovitostí, jejíž výši mohou navíc upravovat, ale současně mají motivační složky u daní z příjmů (podle počtu zaměstnanců s místem výkonu práce v dané obci) – a navíc jsou ještě také příjemci řady místních poplatků. Kraje naproti tomu žádnou obdobnou možností nyní nedisponují,« uzavřel Josef Babka.

 

Jak se kraje podílejí na celostátním hrubém výnosu daní

Základem pro výpočet nároku obce nebo kraje je 100 % celostátního hrubého výnosu jednotlivých typů daní s výjimkou daně z příjmů fyzických osob (mimo daň ze závislé činnosti a vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kde je základem 60 % celostátního hrubého výnosu daně a daně z příjmů právnických osob, u které je základ snížen o daň z příjmů právnických osob (mimo daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby), kdy je poplatníkem sama obec nebo kraj.

Podle zákona o RUD se od 1. 1. 2013 rozděluje:

krajům 7,86 % a dle přepočteného počtu obyvatel obcím 20,83 % z celostátního hrubého výnosu DPH;

krajům 8,65 % a dle přepočteného počtu obyvatel obcím 22,87 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou:

– daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků,

– daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby,

– daň z příjmů fyzických osob,

– daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby;

krajům 8,92 % a dle přepočteného procentního podílu obcím 23,58 % z celostátního hrubého výnosu daní z příjmů, kterými jsou:

– daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků,

– daň z příjmů fyzických osob vybírané srážkou podle zvláštní sazby,

– daň z příjmů fyzických osob,

– daň z příjmů právnických osob včetně daně z příjmů právnických osob vybíraná srážkou podle zvláštní sazby.

obcím 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků rozdělené podle přepočteného počtu zaměstnanců.

Zdroj: MF ČR

 

Podíl krajů na procentní části celostátního hrubého výnosu daně

 

Kraj Procento
Hlavní město Praha 3,183684
Středočeský 13,774311
Jihočeský 8,607201
Plzeňský 7,248716
Karlovarský 3,772990
Ústecký 8,242502
Liberecký 4,681207
Královéhradecký 6,442233
Pardubický 5,555168
Vysočina 7,338590
Jihomoravský 9,526055
Olomoucký 6,751705
Zlínský 5,251503
Moravskoslezský 9,624135
Úhrn 100,000000

 

Zdroj: MF ČR

Josef Babka, 1. náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje, odpovídá v radě kraje za legislativní oblast.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *