Vegetační střechy jsou ekonomické i ekologické

Centra našich větších měst zatěžuje větší znečistění, menší obsah kyslíku ve vzduchu, vyšší teplota vzduchu a mračna prachu. Řešením, které zlepšuje mikroklima center měst, jsou vegetační střechy.

Kromě vlivu na mikroklima zmírňují vegetační střechy znečištění životního prostředí. Uvnitř staveb zvyšují úspory za energie na topení i chlazení a snižují průnik nežádoucího vysokofrekvenčního elektromagnetického záření. Z hlediska životnosti jsou i ekonomicky výhodné.

PŘÍNOS VEGETAČNÍCH STŘECH

Přestup tepla z vnějšího prostředí může vegetační střecha snížit o více než 80 % podle typu vegetačního souvrství z hlediska použitých stavebních materiálů. Podle měření v létě v extrémně teplých obdobích s denní teplotou až 37 °C nepřevýší teplota na spodní straně vegetační střechy asi 25 °C.

Tento chladicí efekt je dán zejména odpařováním vody, schopností odrážet sluneční paprsky a tepelnou akumulací zadržené vody. S výškou vrstvy vegetace se zvyšují i tepelně izolační vlastnosti – vítr neproniká k povrchu vegetační vrstvy. Tepelný efekt má rovněž hmota vlastní vegetační vrstvy.

AKTUÁLNÍ STAV POZNÁNÍ

Nezpochybnitelným požadavkem dneška je snižování energetické náročnosti staveb s ohledem na trvale udržitelný rozvoj. Základem této problematiky je hledání reálných cest takového rozvoje spojené s experimentální a teoretickou činností v oblasti nových materiálů, konstrukcí i technologických postupů.

Pro energeticky úsporné stavby se standardně používají účinné tepelně izolační materiály, příp. též nově vyvíjené materiály. Pro praktické navrhovaní a související výpočty se využívá skutečných materiálových charakteristik staviv.

V případě obytných budov, ale i průmyslových objektů s řízenou vnitřní teplotou, které jsou zatíženy osluněním, má plocha střešního pláště rozhodující podíl při posuzování celkové energetické bilance objektu. A to je důvodem k prokázání potenciálu energetických úspor ve srovnání využití vegetační střechy s běžně prováděnými střešními plášti.

Vhodnou skladbou vegetační střechy v kombinaci s vhodným vlhkostním režimem docílíme teplotního stavu, kdy periodické teplotní výkyvy budou zcela eliminovány v souvrství vegetační střechy.

Bylo také prokázáno, že vegetační souvrství zlepšuje akustické a tepelně technické parametry stavby nebo konstrukcí. Nezanedbatelnou předností střech je schopnost zadržet či zpomalit odtok dešťových srážek.

RETENČNÍ VLASTNOSTI STŘECH

Jednou z prokazatelných schopností je zadržování dešťových srážek a redukování nárazového odtoku vody ze střechy (retence). V současnosti si architekti a urbanisté uvědomují význam vegetačních střech jako významný doplněk a výrazný projev architektury a jejich vodohospodářský význam z hlediska retenčních vlastností.

V hustě zastavěném území nezbývá než řešit retenci pomocí podzemních akumulačních nádrží s regulovaným odtokem do stokové sítě či do vodoteče. Estetickým a ekologickým řešením retence srážkových vod mohou být právě i vegetační střechy.

Tyto střechy zachytí velké množství srážek a tím podporují odpařovaní. Přebytečná voda odchází postupně a se zpožděním. Jako významný prvek se tu projevuje hydroakumulační vrstva vegetační střechy. Ta zajišťuje nutné minimální množství vody pro růst rostlin a omezuje průtok dešťových vod při krátkodobých intenzivních srážkách (přívalových deštích). Význam hydroakumulační vrstvy, jež zadržuje srážkovou vodu, se zvyšuje s tloušťkou substrátu, který musí být současně propustný pro vodu.

Hlavními argumenty pro tvorbu vegetačních střech jsou: ochrana střešních vrstev, zabránění poškození střešní izolace proti UV záření, zadržování srážkové vody v zastavěném území, snížení teploty ovzduší v okolí objektu, estetická funkce, snížení energetických nákladů objektu.

IVAN MOUDRÝ

Ústav pozemního stavitelství, VUT v Brně

LUDĚK MOUDRÝ

ENERGYSERVICE

Vegetační střechy zlepšují mikroklima ve městech a chrání i před UV zářením.

ILUSTRAČNÍ FOTO: ARCHIV AUTORŮ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *