Velká novela zákona o veřejných zakázkách: Rok poté

Před rokem (1. 4. 2012) vstoupil v účinnost zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Vládní novela, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), si kladla za cíl zvýšit konkurenci a omezit korupční jednání při zadávání veřejných zakázek....

Před rokem (1. 4. 2012) vstoupil v účinnost zákon č. 55/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Vládní novela, kterou připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), si kladla za cíl zvýšit konkurenci a omezit korupční jednání při zadávání veřejných zakázek.

Novela přinesla řadu změn pro veřejné zadavatele (nikoli však pro zadavatele sektorové, kde se dále hovoří o zadavateli, máme proto na mysli zadavatele veřejné), které prověří teprve zkušenosti z praxe, rozhodovací činnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a metodické pokyny MMR.

NEMOŽNOST OMEZOVAT POČET ZÁJEMCŮ VE 2KOLOVÝCH ŘÍZENÍCH

Zásadní důsledky přineslo zadavatelům zrušení možnosti omezovat počet zájemců v kvalifikační fázi 2kolových řízení. Novela zrušila nejen kritizované losování, ale jakékoli omezování, byť by probíhalo dle transparentních kritérií se vztahem ke kvalifikaci. Zadavatel je nyní povinen vyzvat k podání, resp. k účasti v soutěžním dialogu, všechny zájemce, kteří prokázali splnění kvalifikace. Následkem toho jsou zadavatelé nuceni posuzovat a hodnotit i velmi vysoký počet obsáhlých nabídek, resp. vést dialog či jednat o nabídkách s vysokým počtem uchazečů. Zrušením možnosti omezovat počet zájemců se navíc z užšího řízení stalo v zásadě jen jakési »dvoukolové« otevřené řízení a je otázkou, zda tím není porušeno právo EU, jež užší řízení v rámci směrnic pojmově definuje právě jako řízení, v rámci kterého dochází k »zužování«.

REZIGNACE NA EKONOMICKOU KVALIFIKACI DODAVATELŮ

Byla rovněž zrušena možnost požadovat ekonomické a finanční kvalifikační předpoklady a certifikáty ISO a/nebo EMAS a stanoveno maximum pro reference u stavebních prací na 50 % předpokládané hodnoty zakázky. To komplikuje výběr skutečně nejvhodnější nabídky zejména u zakázek se složitějším předmětem plnění. Zadavatelé nyní musí o to pečlivěji vymezovat požadavky na technické kvalifikační předpoklady a specifiko-vat požadované plnění. Některá zakázaná kritéria lze však požadovat v rámci obchodních podmínek (zejm. Pojištění).

NEMOŽNOST DOKLÁDAT REFERENCE ČESTNÝM PROHLÁŠENÍM

Dále byla zrušena možnost dodavatele doložit referenční projekty čestným prohlášením v případě, kdy nebylo možné získat od klienta osvědčení. Nyní jsou dodavatelé v takovém případě povinni předložit smlouvu s klientem a doklad o uskutečnění plnění (např. faktury). Využití této alternativy však komplikují instituty obchodního či jiného tajemství, kdy smlouvy nelze často bez souhlasu klienta předložit.

NEMOŽNOST HODNOTIT JEDINOU NABÍDKU

Nemožnost hodnotit nebo i jen otevřít obálku obsahující jedinou nabídku ve většině druhů řízení bez ohledu na její potenciální ekonomickou výhodnost, přináší komplikace zejména tam, kde zadavatel nutně potřebuje plnit předmět zadávané zakázky nebo je-li taková nabídka pro zadavatele výhodná. Podle nejnovějších informací MMR by prá-vě toto omezení mohlo být brzy zrušeno.

ROZŠÍŘENÍ PUBLIKAČNÍCH POVINNOSTÍ A POVINNOST ODŮVODŇOVAT ZAKÁZKY

Další významnou změnou je rozšíření publikačních povinností zadavatele v souvislosti s veřejnou zakázkou. Je třeba kvitovat požadavek na odůvodnění veřejných zakázek, které se jeví jako správný krok směrem k věcnému posuzování tendrů. Nově byla zavedena povinnost odeslat k uveřejnění předběžné oznámení do Věstníku o všech nadlimitních a podlimitních zakázkách, a to nejméně 1 měsíc před samotným zahájením zadávacího řízení, v důsledku čehož dochází k dalšímu prodlužování procesu zadání veřejné zakázky. Dodavatelé se však mohou na avizované zakázky lépe připravovat. Dále je zadavatel povinen zveřejnit na svém profilu (nezaměňovat s webovou stránkou zadavatele!) alespoň textovou část zadávací dokumentace, a to již od okamžiku uveřejnění oznámení o zakázce ve Věstníku. Tato povinnost platí rovněž pro dvoukolová řízení, a zadavatel tak musí již v okamžiku zahájení kvalifikační fáze řízení zveřejnit nejen kvalifikační, ale i zadávací dokumentaci, a dodavatelé tak mohou odpovědněji zvážit svoji účast v řízení. Výraznou novinkou je zavedení následné povinnosti uveřejnit smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku (vyjma částí tvořících obchodní tajemství), výši skutečně uhrazené ceny a seznamu subdodavatelů dodavatele na profilu zadavatele. S nesplněním těchto povinností spojuje ZVZ pokuty jak pro zadavatele, tak (v případě informace o subdodavatelích) pro dodavatele.

STÁLE MENŠÍ ZAKÁZKY MALÉHO ROZSAHU

Snížení limitů pro zakázky malého rozsahu přineslo prodloužení doby zadávání zakázek s hodnotou od 1 mil. Kč bez DPH, resp. 3 mil. Kč bez DPH v případě stavebních prací, neboť ty nově podléhají zákonné úpravě minimálních lhůt. U zadavatelů, kteří neměli podrobněji interně upravena pravidla pro zadávání zakázek malého rozsahu, pak v důsledku této změny došlo navíc k výraznému nárůstu administrativní náročnosti. Lze jen doufat, že nakonec nebude snížen limit na 1 mil. Kč bez DPH i u stavebních prací, ke kterému má podle velké novely dojít od 1. 1. 2014.

VÝZNAMNÉ ZAKÁZKY

Zavedením tzv. významných veřejných zakázek se prodlužuje minimální zákonná lhůta pro podání nabídek nebo žádostí o účast o polovinu oproti »běžným« zakázkám a dále tyto zakázky přinášejí nutnost schválení odůvodnění vládou ČR u zakázek nad 300 mil. korun bez DPH (v případě státních zakázek), zastupitelstvem u zakázek nad 50 mil. Kč bez DPH (v případě územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací) nebo orgánem rozhodujícím o hospodaření (jiní veřejní zadavatelé). V praxi tak dochází běžně k modelu, kdy zadavatelé uveřejní předběžné oznámení a v případě, že příslušný orgán následně neschválí odůvodnění veřejné zakázky, zadávací řízení jednoduše nezahájí. V ZVZ totiž chybí povinnost zahájit řízení v určité lhůtě (např. do 1 roku) od předběžného oznámení, stejně jako chybí povinnost v již zahájeném řízení pokračovat bez zbytečného odkladu a v rozumné době vybrat vítězného uchazeče. Celá řada zadavatelů tak zůstává na začátku nebo uprostřed cesty a zájemci v nejistotě.

Přezkum ÚOHS

Ve snaze zabránit zneužívání institutu podnětu novela zavedla ustanovení, podle nějž stěžovatel, který nepodal námitky, není oprávněn podat k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v téže věci podnět. Dále bylo zrušeno vracení kauce po zpětvzetí návrhu, kterému nebylo v I. stupni vyhověno, v rozkladovém řízení.

V souvislosti s přezkumem ze strany ÚOHS je nutné upozornit na novelu zákona o ochraně hospodářské soutěže, účinnou od prosince 2012, který v novém § 19a stanoví, že orgány veřejné správy nesmí podporou zvýhodňující určitého soutěžitele nebo jiným způsobem narušit hospodářskou soutěž. Nově tak porušení pravidel pro zadávání přináší riziko paralelních sankcí v řádu milionů korun jak ze strany zákona o veřejných zakázkách, tak ze strany zákona o ochraně hospodářské soutěže.

PETR KADLEC

advokát a partner Havel, Holásek & Partners

BARBARA SWACZYNOVÁ

právnička Havel, Holásek & Partners

Shrnutí přínosů velké novely ZVZ

Řada změn, které velká novela ZVZ přinesla, sice na jedné straně posiluje transparentnost a potenciálně i věcnou kontrolu řízení (rozšíření publikačních povinností a povinnost odůvodnění zakázek), na druhou stranu však často citelně zvyšují administrativní a časovou náročnosti, zadávání, což s sebou přináší i zvýšenou potřebu externích právních a jiných poradenských služeb s cílem vyhnout se sankcím a krácení či dokonce ztrátám dotací z fondů EU. Řada řízení v minulém roce byla ještě na poslední chvíli zahájena podle pravidel před novelou a teprve v průběhu tohoto roku se tedy ukáže skutečný dopad novely.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *