Autor
Kategorie:
Ekonomika

Veřejné podniky: Dojná kráva pro různé zájmové skupiny?

Neúměrný politický vliv na řízení a ekonomiku veřejných podniků se často obrací proti zájmům jejich vlastníků - státu, měst a obcí, krajů. Současný právní rámec však tomuto poškozování veřejného zájmu bránit příliš neumí.

Seminář na téma Veřejné podniky – trafiky, nebo politický byznys za stovky miliard? uspořádalo v září pro zástupce médií Centrum aplikované ekonomie, o. s. (projekt zINDEX). Opíral se o výsledky studie, již Centrum vypracovalo ve spolupráci s protikorupční iniciativou Rekonstrukce státu a také s Ekologickým právním servisem. Autoři studie přitom za veřejný podnik považují každou obchodní společnost – a. s., s. r. o., včetně státního podniku, kontrolovanou státem, kraji nebo obcemi. Za veřejné podniky pokládají také dceřiné podniky těchto obchodních společností. Do této kategorie však nezahrnují zahraniční subjekty. Pro zařazení příslušných podniků do sledované databáze autoři studie vycházeli z veřejně přísttupných dat Bisnode Czech Republic, a. s., Datlab, s. r. o., systému ARES Ministerstva financí i zdro-jů Českého statistického úřadu.


Podle autorů studie Jiřího Skuhrovce a Jany Chvalkovské z Centra aplikované ekonomie by veřejné podniky měly ideálně sloužit pouze k uspokojování veřejných zájmů veřejnou službou – typickým příkladem mohou být městské či krajské dopravní podniky. V českém pojetí však, jak konstatují autoři studie, se mnohé veřejné podniky stávají zdrojem pochybných příjmů pro nejrůznější zájmové skupiny a také »vyhřátými křesílky« pro odložené politiky.

Studie se to snaží doložit i na cyklické obměně členů dozorčích rad těchto firem. K výrazným personálním přesunům v obsazení dozorčích rad totiž zpravidla dochází následně po volbách – ať už parlamentních, komunálních či do zastupitelstev krajů, v souvislosti s tím, jak se po volbách proměnila politická reprezentace.

Tato běžná česká praxe, jak soudí autoři studie, otevírá velký prostor pro vyvádění peněz a majetku z veřejných podniků, ať už do soukromých či stranických kapes. Mohou se stávat i líhní pro vznik kompaktních zájmových skupin (grand corruption) účelově propojených politiků, úředníků a podnikatelů. Nemalým rizikem je rovněž výrazně vyšší pravděpodobnost, že ve vedení veřejného podniku stanou lidé, kteří jej nebudou umět řídit a kontrolovat. Uzavření veřejných podniků do bludného kruhu politického cyklu s sebou také nese jejich omezené možnosti řádně strategicky plánovat svůj další rozvoj.

Současný právní rámec pro správu veřejných podniků je nedostatečný a spíše nahrává tomu, aby v nich byl poškozován veřejný zájem, zaznělo na semináři. Ve vyspělých státech totiž veřejné podniky fungují v souladu s dobrou praxí OECD (OECD Guidelines on Corporate Governance of State-owned Enterprises), což mj. obnáší: nezávislost manažerského řízení veřejných podniků na politických vlivech a transparentní volbu kvalifikovaných členů dozorčích rad.

 

Velikost sektoru veřejných podniků

Celkový roční obrat 680 mld. Kč, což je velikost srovnatelná s:

více než polovinou státního rozpočtu pro rok 2012;

2,3krát více než nemandatorní výdaje státu (289 mld. Kč);

téměř 4krát více, než činí rozpočet ministerstev práce a sociálních věcí, školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, zdravotnictví.

Celkem 1096 podniků má obrat vyšší než 1 mil. Kč

ČEZ, a. s. – 110 mld. Kč

ČEPRO, a. s. – 78 mld. Kč

České dráhy, a. s. – 21 mld. Kč

obecní, městské a krajské firmy – 117 mld. Kč

ZDROJ: CENTRUM APLIKOVANÉ EKONOMIE, O. S. (PROJEKT zINDEX)

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *