Veřejné stavby mají být v úsporách energie příkladem

Požadavky na snižování energetické náročnosti se nevyhýbají ani stavbám veřejným. Naopak, stále častěji zaznívá, že by veřejná správa měla jít v tomto ohledu příkladem. Jako v případě energetických štítků nebo téměř nulové spotřeby.

Hovoříme-li o průkazech energetické náročnosti budov (PENB), podle novelizovaného zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, by je měly mít všechny budovy (s celkovou energeticky vztažnou plochou nad 500 m2) vlastněné či užívané orgány veřejné moci už od letošního července. A o dva roky později i budovy s energeticky vztažnou plochou větší než 250 m2.

ŠTÍTKY, NEBO FAKTURY?

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) však v dubnu přišlo se zmírňujícím návrhem, který by umožnil doložit energetickou náročnost budovy vyúčtováním dodávek energií za uplynulé tři roky. Zajímalo nás, bude-li pozměňovací návrh přijat, zda se alternativa s vyúčtováním vztáhne i na budovy orgánů veřejné moci.

»Návrh alternativního řešení představilo ministerstvo po důkladném přezkoumání od 1. 1. 2013 nově zavedených povinností zpracovávat PENB při prodeji a pronájmu budovy,« sdělil Filip Matys z odboru komunikace a marketingu. »Tyto povinnosti podle názoru MPO příliš zatěžují majitele nemovitostí, a proto připravilo výše zmíněný návrh na změnu zákona. Pro vlastníky budov užívané orgánem veřejné moci, příp. organizacemi těmito orgány zřízenými, však nebude tato možnost platit. Smyslem je, aby veřejný sektor sloužil jako příklad soukromému sektoru.«

TÉMĚŘ NULOVÁ SPOTŘEBA ENERGIE

Další dotaz Moderní obce na MPO zněl, jakou spotřebu energie má mít budova s tzv. nulovou spotřebou. »Nejprve je třeba provést rozbor pojmu definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Jde o snahu definovat podle směrnice o energetické náročnosti budov cílový stav, který si přejeme asi všichni a to, aby se budovaly domy s nízkými provozními náklady na energie,« pokračoval mluvčí MPO.

»Principem je stanovení hodnot již dnes standardních ukazatelů energetické náročnosti při výstavbě budov, kterými jsou především dodaná a primární energie do budovy, průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy nebo minimální účinnosti jednotlivých technických systémů. Hodnoty těchto ukazatelů se budou lišit podle termínu výstavby budovy a budou rozdílné podle toho, zda půjde o výstavbu budovy v roce 2013 nebo v roce 2018.«

Konkrétní výši hodnot zmíněných ukazatelů uvádí vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov. Hodnoty jsou stanoveny na tzv. nákladově optimální úrovni, která by z uskutečněných výpočtů měla zaručovat technický i ekonomický smysl těchto hodnot. Rozdíl mezi požadavky pro novou budovu a budovu s téměř nulovou spotřebou (tj. nová budova od roku 2016 až 2020) je především v součinitelu prostupu tepla a uplatňování neobnovitelné části primární energie.

»Budovy definované jako tzv. budovy s téměř nulovou spotřebou energie nebudou mít v podmínkách České republiky samozřejmě nulovou spotřebu energie,« dodal Filip Matys s tím, že půjde o to, aby takové budovy měly pokud možno nižší spotřebu dodané a primární energie především z neobnovitelných zdrojů energie.

Posuzování energetické náročnosti budov a tedy stanovení konkrétní výše spotřeby energie budovy je tedy dáno »sadou« ukazatelů energetické náročnosti budov a dále nastavených parametrů typického užívání budovy. Ukazatele energetické náročnosti budovy podrobně uvádí § 3 a příloha č. 1 zmíněné vyhlášky. Za parametry typického užívání budovy se považují např. délka provozu budovy, počet uživatelů nebo klimatické údaje, a podrobně je popisuje a uvádí Technicko normalizační informace TNI 730331 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet.

Tyto typické podmínky zaručují, že jsou eliminovány extrémní klimatické vlivy (např. extrémně chladný rok) nebo individuální podmínky užívání budovy (např. užívání rodinné domu nebo bytu pouze jednou osobou).

JAK VYPOČÍST NULOVOU SPOTŘEBU

Výpočet hodnocené budovy se provádí porovnáním s tzv. budovou referenční. Podle definice uvedené ve vyhlášce se jedná o výpočtově definovanou budovu, téhož druhu, geometrického tvaru, a velikosti, stejné orientace, stínění okolní zástavbou a přírodními překážkami, stejného vnitřního uspořádání, užívání a stejnými klimatickými údaji jako hodnocená budova, která však má definované hodnoty parametrů stavebních konstrukcí a prvků a technických systémů a je provozována podle parametrů typického užívání budovy.

Na základě uvedeného a především ve vazbě na hodnocení energetické náročnosti budovy ve smyslu porovnání hodnocené budovy s referenční budovou, kde by ta hodnocená měla co nejvíce odpovídat referenční (vyjma předem nastavených referenčních parametrů a typického užívání budovy), nelze podle vyjádření MPO ve vyhlášce (oproti původní vyhlášce č. 148/2007 Sb.) uvést hodnoty maximální spotřeby energie pro jednotlivé druhy budov.

Z výpočtů, které jsou k dispozici a prováděly se v souvislosti s nastavením hodnot v nové vyhlášce o energetické náročnosti budov, však lze z jednoho konkrétního výpočtu pro rodinný a bytový dům uvést alespoň dále uvedené údaje. Ty jsou však vztaženy ke konkrétní hodnocené budově, která je vždy stanovena podle výše uvedených pravidel a je závislá na konkrétní situaci ve smyslu modelace referenční budovy.

Konkrétnímu výpočtu rodinného domu, jenž by se vystavěl jako budova s téměř nulovou spotřebou energie, tedy odpovídá hodnota dodané energie 94 kWh/m2. V případě bytového domu jako budovy s téměř nulovou spotřebou energie odpovídá hodnota dodané energie ve výši 67 kWh/m2.

NOVÝ OPŽP A ZELENÁ ÚSPORÁM II

Závěrem ještě několik informací z resortu Ministerstva životního prostředí o aktuálních či výhledových možnostech snižování energetické náročnosti veřejných budov. V OP Životní prostředí má být tento měsíc vyhlášena kontinuální výzva s alokací 4 mld. korun v ose 3 (Udržitelné využívání zdrojů energie). Počítá se s podporou snižování energetické náročnosti objektů i v návrhu OPŽP na období 2014-2020? »Ano, a to v rámci samostatné prioritní osy 5 – Energetické úspory,« uvedl tiskový mluvčí úřadu Matyáš Vitík. Alokace prostředků na program však není dosud známa.

Pokud jde o národní program Nová zelená úsporám, který v letos v únoru schválila vláda, lze se již seznámit s jeho zněním? A kdy můžeme očekávat vyhlášení výzvy pro veřejné budovy? »Podmínky programu budou zveřejněny až po schválení dokumentace programu vládou, resp. vyhlášením první výzvy k podávání žádostí o podporu pro segment rodinných domů,« vysvětlil Matyáš Vitík. Stane se tak nejspíše v červnu a žádosti se začnou přijímat v srpnu. Vyhlášení výzvy v segmentu budov veřejného sektoru se letos nechystá.

Obvodový plášť společenského centra v Trutnově neplní jen efekt transparentnosti, ale jeho izolační vakuovaná dvojskla udrží teplo.

Ilustrační foto: Archiv města Trutnov

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *