Kategorie:
Různé

Vyřizování žádostí o prodej nemovitosti před zveřejněním záměru

Jakým způsobem má obec vyřídit žádost o prodej obecní nemovitosti (nejde o žádost podanou ke zveřejněnému záměru)? Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, výslovně neupravuje postup při vyřizování žádosti o prodej nemovitosti, kterou obec obdržela. I v tomto případě je...

Jakým způsobem má obec vyřídit žádost o prodej obecní nemovitosti (nejde o žádost podanou ke zveřejněnému záměru)?

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění, výslovně neupravuje postup při vyřizování žádosti o prodej nemovitosti, kterou obec obdržela. I v tomto případě je však nezbytné respektovat rozdělení pravomocí v majetkové oblasti mezi jednotlivé obecní orgány, neboť utvořit vůli obce prodat či neprodat konkrétní nemovitost, resp. realizovat jakoukoli jinou dispozici, může jen ten obecní orgán, jemuž zákon takovou pravomoc svěřuje (v opačném případě by »nepříslušný« orgán zasáhl do jeho pravomoci).

Při prodeji nemovitého majetku je tímto orgánem výlučně zastupitelstvo obce, jak vyplývá z § 85 písm. a) zákona o obcích. Pokud tedy obec obdrží žádost o prodej obecní nemovitosti, je v zásadě jediným orgánem, jenž se může »s konečnou platností« k takové žádosti vyslovit, pouze zastupitelstvo obce. Jemu proto také musí být žádost v konečné fázi předána k posouzení.

Z hlediska konkrétního postupu lze v praxi volit v zásadě mezi dvěma možnostmi. Pokud rada obce (případně v obcích, v nichž rada není volena starosta obce) dospěje při předběžném posouzení žádosti k závěru, že obec by mohla nemovitost prodat, může schválit zveřejnění záměru tohoto prodeje podle § 39 odst. 1 zákona o obcích (schválení záměru lze považovat za pravomoc podle § 102 odst. 3 zákona o obcích, jak potvrzuje i judikatura Nejvyššího soudu – srov. rozsudek ze dne 13. 3. 2007, sp. zn. 30 Cdo 2452/2006) a po uplynutí zákonem stanovených 15 dnů věc předložit zastupitelstvu obce. To buď prodej schválí (případně vybere mezi podanou žádostí a dalšími nabídkami, které obec obdržela ke zveřejněnému záměru), nebo prodej odmítne (nevybere žádného zájemce). Naopak pokud rada obce již při prvotním posuzování žádosti usoudí, že obec zřejmě k prodeji nepřistoupí, nemusí sice zveřejnit záměr, nemůže však, aniž by takto zasáhla do vyhrazené pravomoci zastupitelstva obce, sama podanou žádost odmítnout. I v takovém případě tedy musí předložit věc zastupitelstvu obce, které se buď s názorem rady obce ztotožní a prodej odmítne, nebo nikoli a rozhodne o zveřejnění záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. Po obdržení nabídek by se následně věcí muselo zabývat znovu již při rozhodování o samotném prodeji (o uzavření kupní smlouvy). Vždy je vhodné, aby i při odmítnutí prodeje byl zájemce obcí vyrozuměn.

Z popsaného pravidla o nezbytnosti předložit žádost funkčně příslušnému obecnímu orgánu lze akceptovat výjimku v situaci, v níž tento orgán již předem sice obecně, avšak jednoznačně vyjádřil vůli požadovanou dispozici nerealizovat. V takovém případě je možné považovat vůli obce za předem dostatečně utvořenou (ve smyslu závěrů Ústavního soudu, prezentovaných v nálezu ze dne 6. 4. 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04), takže by podanou žádost mohl v intencích této předem utvořené vůle odmítnout i starosta či obecní úřad.

Příkladem mohou být usnesení zastupitelstev některých obcí, vyjadřující vůli neprodávat obecní pozemky »do pořízení územního plánu«. Zde je vůle zastupitelstva obce předem patrná a starosta by při odmítnutí žádosti o takový prodej již jednal striktně v mezích této předem utvořené vůle.Obdobné závěry pak platí i pro vyřizování žádostí podaných ke zveřejněnému záměru podle § 39 odst. 1 zákona o obcích. I zde by měl výběr z doručených žádostí provést orgán, jenž je příslušný i k rozhodnutí o zveřejněné dispozici.

Výjimku je možné učinit tam, kde by určitá žádost nesplňovala podmínky předem uvedené ve zveřejněném záměru. V takovém případě by nabídku mohl z dalšího posuzování »vyřadit« i jiný obecní orgán (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 5. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1383/2010).

JUDr. ADAM FUREK

právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *