Výška a jistota výplaty nejsou pro zaměstnance ÚSC jedinou motivací

V praxi soukromých společností je téma, jak motivovat zaměstnance, oblíbené. Jak je to ale na úřadech veřejné správy? Hledají vedoucí pracovníci způsoby, jak zlepšit výkonnost a přístup k práci úředníků?

Ze sociologických průzkumů, které jsem realizoval, vyplývá, že v této oblasti řízení lidských zdrojů je situace dlouhodobě téměř nezměněná. Někteří představitelé úřadů se domnívají, že lidé (zaměstnanci) musí být vnitřně dostatečně motivováni, protože mají práci a k danému termínu za ni obdrží sjednaný plat. Tento názor je, řekněme, mezní a není zaměstnanci zmiňován často. Dalším postřehem je fungování tzv. hodného managementu. Dle mého názoru vychází z názoru, že své široké řídicí kompetence mohu využívat dle svých »interních představ« a v některých případech i omylů. V podstatě se jedná o neexistenci ukazatelů výkonnosti, často jde pouze o subjektivní dojmy, že daný zaměstnanec »maká«. Častým problémem se jeví i tzv. hodnocení dle očekávání, které je vysoké u zaměstnanců s vysokou výkonností a nízké u zaměstnanců s jakýmsi »úsporným režimem«, jenž je ale nastaven tak, aby nebyl důvodem k postihu.

Hodní manažeři odměňují velmi podobně tyto dvě kategorie zaměstnanců, někteří dokonce stejně, neboť si nechtějí »dělat problémy« mezi zaměstnanci na odboru. Důsledky si jistě dokážete představit, pracovití a výkonní zaměstnanci brzy hledají zaměstnání v jiné organizaci, ovšem pokud je to vůbec na dnešním trhu práce možné.

MENŠÍ FLUKTUACI MAJÍ MANAŽEŘI, KTEŘÍ JDOU OSTATNÍM PŘÍKLADEM

Další kategorií manažerů jsou ti, kteří s týmem »žijí«. Aktivně podporují nové zaměstnance v jejich integraci, v počátcích poskytují častou zpětnou vazbu, nastavují klíčové ukazatele výkonu a kvality práce, podporují je v jejich profesním rozvoji.

Společně s nimi tvoří plán vzdělávání, nemají problém s jejich občasným uvolněním pro účely poznání jiných pracovišť a dobrých praxí v obdobných organizacích. Tito manažeři se přirozeně méně potýkají s problémy, jako jsou fluktuace, absence a nízké pracovní nasazení. Jsou vzorem a příkladem. Je proto důležité tyto schopnosti a vlastnosti budoucích manažerů zjišťovat již při výběrovém řízení. Snad se shodneme, že např. emocionální inteligence k nim nepochybně patří.

CHVALTE ČASTO

Jak vnímají motivaci zaměstnanci, kteří nejsou v manažerských pozicích? Zde musím uvést, že drtivá většina si váží své práce a pracovní pozice. Často si však povzdychnou »kdyby nás alespoň šéf občas pochválil«. Ano, každý z nás chce být chválen, alespoň občas, když se něco mimořádného zdaří, je to přirozené. Opakem jsou situace, které jsou na některých pracovištích často na programu dne a to jsou pochvaly ve znění »super práce« apod., které jsou využívány velmi často, předávány jsou na chodbě a důsledkem je vlastně devalvace pochvaly, nikdo už ji vlastně ani nebere na vědomí.

Každý z nás je individualitou, která má motivaci nastavenou různě, nejvíce se mluví o financích. Ano jsou důležité, podle průzkumů však zdaleka ne nejdůležitější. Závěrem snad jen to, že organizace veřejné správy mohou využít celé řady motivátorů. Někdy se však ptám, zdali to jejich manažeři umí. To však zase někdy příště.

STANISLAV LOSKOT

poradce pro řízení kvality a lidských zdrojů AQE advisors a. s.

Zaměstnanci ÚSC nejsou motivováni pouze pravidelnou výplatou

Co může být pro zaměstnance města, případně pro uchazeče o zaměstnání, motivátorem? Tak například:

Nemusím předkládat a zasílat nabídky potenciálním uživatelům služeb, které poskytuji. Nemusím se účastnit žádných tendrů a výběrových řízení. Oni musí přijít za mnou, nikdo jiný to vyřídit nemůže, nemám konkurenci.

Situace, kdy např. jeden den moji kancelář nikdo z klientů nenavštíví, mě netrápí. Bez ohledu na můj výkon je sjednaný plat vždy stejný a na účet připsán ve stejný den.

Zaměstnavatel mi poskytuje plný servis. Jedná se o placení odvodů na zdravotní a sociální pojištění, placení daní, zajištění vzdělávání v pracovní době a plně finančně hrazené, zajištění zdravotní péče a stravování, pracovní pomůcky.

Zpravidla pružná pracovní doba (není třeba se stresovat s případným pozdním příchodem nebo nutností odchodu již po 13. hodině), kvalita pracovního prostředí, pracovní nástroje, mobily i pro soukromé využití.

Benefity, ke kterým patří např. ošatné, příspěvky ze sociálního fondu a možnost penzijního připojištění, příspěvek na stravování, možnost kdykoliv navštívit lékaře apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *