Kategorie:
Kauza

Vznikající »superregiony« evropské dotace neovládnou

Již v Evropě fungují, ale jejich rozmach by měl přijít s novým programovým obdobím EU. Řeč je o evropských seskupeních pro územní spolupráci (ESÚS), jež by měla dát nové impulsy politice soudržnosti obecně a regionální spolupráce zejména.

V Evropě jich působí už 24 a založení dalších 21 se připravuje. ESÚS může sdružovat členy nacházející se na území nejméně dvou členských států EU, přičemž jimi mohou být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty. Členské státy Evropské unie však musí dát svůj souhlas s účastí členů ze svého území.

NADĚJE, KTERÉ NEMUSÍ BÝT ZCELA NAPLNĚNY

S touto vyšší formou regionální spolupráce se pojí nemálo nadějí na to, že v souvislosti se změnami pravidel pro získávání podpory z evropských fondů v blížícím se novém programovém období Evropské unie se regionům prostřednictvím evropských seskupení pro územní spolupráci otevřou i nové možnosti, jak po roce 2013 snáze dosáhnout na financování svého dalšího rozvoje a zvelebování příhraničních oblastí.


Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák, který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti, ovšem tyto naděje poněkud tlumí. »ESÚS je v principu o právní subjektivitě spolupráce, nikoliv o tocích finančních prostředků,« poznamenává. »Projekty v rámci ESÚS mohou hradit buď přímo zakladatelé seskupení, nebo se v roli konečných příjemců mohou ucházet o evropské či jiné dotace. V tomto ohledu však rozdělování dotací vždy bude určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních prostředků včetně evropských fondů mezi různé správce zůstane veskrze politickou záležitostí,« nepochybuje Oldřich Vlasák.

BYROKRACIE SE NEVYHÝBÁ ANI SESKUPENÍM ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE

Jak dále připomíná, dosavadní zkušenosti z fungování ESÚS jsou zatím »různé«. »Poměrně podrobně se hodnocení činnosti evropských seskupení věnuje Výbor regionů, který také vede jejich registr a pořádá různé semináře a hodnocení. Obecně je tato právní forma územní spolupráce vítána, nicméně se vyskytují společné problémy, které je třeba odstranit. Z právního hlediska představují hlavní problém rozdíly v legislativě jednotlivých členských států. Například byly konstatovány potíže s definováním obsahu dohod a stanov a také postupů jejich schvalování. Protože ESÚS potřebují mít vlastní zaměstnance, musí si též vyjasnit otázku, kterou legislativou se v tomto ohledu mají řídit. Dalším tématem je umožnění účasti v ESÚS soukromým subjektům, což považuji s ohledem na potřebu intenzivnějšího propojení veřejného a soukromého sektoru za prioritní. Právě řešení těchto problémů by měl přinést návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění těchto seskupení,« tvrdí místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák.

ČTYŘI ČESKÉ KRAJE, JEDNO POLSKÉ VOJVODSTVÍ A DVA EUROREGIONY

Loni na podzim v polské Jelení Hoře došlo ke slavnostnímu podpisu záměru založení v pořadí již druhého Evropského sdružení územní spolupráce na česko-polském pomezí. Jeho zakladateli budou Dolnoslezské vojvodství, kraje Liberecký, Královéhradecký, Pardubický a Olomoucký a euroregiony Glacensis a Nisa. Jaký význam se tomuto aktu tehdy přikládal, je zřejmé už z letmého výčtu přítomných, jak je zaznamenala česká ambasáda ve Varšavě: »Podpisu se zúčastnily dvě stovky hostů, mezi nimiž nechyběl ani vojvoda Dolního Slezska Alexander Skorupa, maršálek vojvodství Rafal Jurkowlaniec, podmaršáleka Jerzy Łużniak, hejtmani všech českých krajů se svým doprovodem jejich doprovodem, předsedové českých i polských částí Euroregionů Glacensis-Kladsko a Nisa-Nysa, zástupci Národních parků Krkonoše-Karkonosze, primátoři a starostové mnoha polských a českých měst, mj. Jelení Hory, Kudowé Zdr., Žacléře a Bílé Vody…«

CO BYLO ŘEČENO LONI NA PODZIM…

Připomeňme si, co tehdy podle tiskové zprávy velvyslanectví České republiky v Polsku někteří účastníci slavnostního ceremoniálu prohlásili.

Dolnoslezský maršálek Rafał Jurkowlaniec řekl, že projekt ESÚS má podporu nejvyšších státních orgánů Polské republiky a že obě země mohou nyní ukázat, že jsou částí Evropy, která má shodné zájmy a mluví jedním hlasem. »Přeshraniční spolupráci v rámci Evropské unie bude věnována stále větší pozornost. Z tohoto důvodu Pardubický kraj nemůže zůstat stranou,« ozřejmil v Jelení Hoře hejtman Pardubického kraje Radko Martínek, proč tento kraj podpořil záměr vzniku seskupení. Hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc zase ocenil, že existuje možnost vytvářet přeshraniční uskupení s právní subjektivitou a že i tímto způsobem bude možné čerpat prostředky z fondů EU i po roce 2013.

… A CO ÚČASTNÍCI SLAVNOSTNÍHO AKTU V JELENÍ HOŘE ŘÍKAJÍ DNES

Všechny subjekty zúčastněné na tomto projektu ESÚS ještě před ceremoniálem v Jelení Hoře připravily projekt Strategie integrované spolupráce česko-polského příhraničí v rámci Operačního programu Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polsko 2007-2013 (Cíl 3).

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek i nyní hledí do budoucna s jistou nadějí. Říká totiž: »Od ustanovení ESÚS očekáváme těsnější spolupráci mezi Pardubickým, Královéhradeckým a Libereckým krajem na české straně a Dolnoslezským a Opolským vojvodstvím na polské straně při řešení rozvoje příhraničních oblastí. Jaké konkrétní možnosti toto seskupení umožní, se teprve ukáže v budoucnu po schválení příslušných pravidel. Tyto možnosti se budou zejména odvíjet podle toho, zda toto seskupení pro územní spolupráci bude příjemcem dotací na přeshraniční spolupráci, nebo bude-li mít zprostředkovatelskou funkci.«

Podle Radko Martínka se ESÚS jako subjekt založený a podporující přeshraniční spolupráci bude primárně snažit získat finanční prostředky z evropských fondů. »V současném programovém období patří seskupení ESÚS v operačních programech přeshraniční spolupráce mezi možné příjemce dotace. Pro programové období 2014-2020 se tyto programy teprve připravují včetně nastavení transparentního a nezávislého systémů výběru projektů. Lze předpokládat, že i po roce 2014 by měla jednotlivá evropská seskupení pro územní spolupráci zůstat mezi možnými příjemci. V případě podpory projektů podaných jednotlivými ESÚS pak rozdělení finančních zdrojů mezi jednotlivé členy evropského seskupení bude vycházet z rozpočtu uvedeném v projektové žádosti a bude probíhat podle podmínek daného operačního programu,« dodává hejtman Pardubického kraje.

Maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec na jeho slova navazuje: »Mezi výhody zřízení ESÚS v polsko-českém pohraničí určitě patří prohloubení a rozvoj přeshraniční spolupráce či identifikace klíčových společných projektů, zejména v takových oblastech jako je cestovní ruch, doprava a kultura. ESÚS se však může stát i dalším nástroj lobování ve prospěch rozvoje přeshraničního železničního a silničního spojení. Evropské seskupení pro územní spolupráci by mělo mít i možnost žádat o další finanční prostředky Evropské unie (např. v rámci programů ESÚS, politiky soudržnosti a odvětvových programů a jiných mechanismů, spolufinancovaných EU), které mohou podporovat plnění cílů ESÚS. Důležité je, že účast euroregionů Nysa-Nisa a Glacensis v ESÚS umožní do tohoto seskupení pro územní spolupráci zapojít také místní samosprávné struktury.«

JAK BUDOU NA ESÚS PARTICIPOVAT MĚST A OBCE?

V České republice byl v přípravě na založení ESÚS nejčilejší Moravskoslezský kraj, který vznik seskupení pod názvem TRITIA začal chystat spolu se Žilinským samosprávným krajem a polskými vojvodstvími Slezským a Opolským už předloni.

Předseda Žilinského samosprávného kraje Juraj Blanár na otázku, zda se v rámci ESÚS počítá i s tím, že by mohly být podporovány rovněž projekty na úrovni (i menších) měst či obcí, odpovídá: »Mohly, pokud o to obce a města budou mít zájem. Evropskou komisí nově doladěný nástroj ESÚS nyní chápeme zejmoéna jako prostředek k zefektivnění a zintenzívnění vzájemné spolupráíce jeho členů. Pokud městům a obcím vyhovuje současný systém předkládání a implementace jejich projektů přeshraniční spolupráce, rádi je podpoříme v jeho zachování také pro nadcházející programové období EU po roce 2013. Na druhé straně aktuální nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení EP a Rady (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. 7. 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a provádění takovýchto seskupení, stejně jako jeho připravovaná novela, vlastně jen přizvukují možnosti zapojení evropských seskupení územní spolupráce do řízení programů územní spolupráce na různých úrovních. Právě jejich přeshraniční charakter a právní subjektivita jsou výhodami, díky nimž lze řízení těchto programů zefektivnit a zároveň přiblížit místním samosprávám, stejně jako ostatním subjektům, které spolupracují se svými přeshraničními partnery. Těší nás skutečnost že Evropská komise plánuje rozšířit možný operační prostor evropských seskupení pro územní spolupráci, ale také na jiné fondy a politiky EU. Nevylučujem proto ani projekty, které by byly podpořeny z Evropského sociálního fondu či jiných zdrojů. Prioritní bude, zda tyto zdroje budou využitelné pro naplňování našich společných strategických cílů.«

Moravskoslezský hejtman Jaroslav Palas na toto téma připojuje: »Zde je nutné podotknout, že ESÚS TRITIA bude fungovat jako samostatný právní subjekt, který bude mít za cíl podporovat komplexní rozvoj území, a to na všech úrovních. Jeho pozice v rámci nového programovacího období je v tuto chvíli teprve vyjednávána.« Jaroslav Palas nicméně konstatuje: »Primárně bude ESÚS TRITIA zaměřeno na čerpání finančních prostředků z evropských fondů – především tedy programů přeshraniční spolupráce, a to za účelem realizace svých aktivit. ESÚS však bude disponovat také vlastním rozpočtem, z něhož bude moci kofinancovat či plně financovat menší projekty.«

Místopředseda Evropského parlamentu Oldřich Vlasák připouští, že už v některých nynějších regionálních operačních programech byly poměrně značné částky vynakládány na velké, zejména krajské projekty, zatímco na méně nákladné projekty menších obcí se už pak nedostávalo peněz.

Na otázku, zda podobná rizika nehrozí také v případě evropských seskupení pro územní spolupráci, Oldřich Vlasák odpovídá: »Na tato seskupení bychom se neměli dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné správy nebo na další autonomní superregion podobný Regionálním radám regionů soudržnosti. Nýbrž jako na institut, který umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů.«

ZKUŠENOSTI Z TYROL A TRENTINA JSOU JEDNOZNAČNÉ

Prezident italské autonomní provincie Trentino/Trento Lorenzo Dellai shrnuje její zkušenosti ze spolupráce s rakouskou spolkovou zemí Tyroly a italským regionem Alto Adige v rámci evropského seskupení pro územní spolupráci takto:

ESÚS otevírá všem zúčastněným partnerům široké pole a spoustu možností pro vzájemnou spolupráci;

ESÚS by se mělo opírat o vysokou profesionální úroveň iniciativ všech členů a věnovat se inovativním projektům, které nemohou být uskutečněny jinak a lépe než na místní úrovní nebo přímo mezi zúčastněnými regiony.

ESÚS je zbrusu nová značka pro oceňování regionů a jejich úřadů.

ESÚS se daří v projektech, které mají silnou angažovanost na místní a regionální politické a administrativní úrovni.

ESÚS je platforma přinášející nové přístupy a podněty pro územní spolupráci a nahrazující dosud chybějící články v této oblasti.

ESÚS může administrovat a řídit projekty evropské územní spolupráce, ale stále ještě musí získávat hodně zkušeností a znalostí, a to i z jiných evropských seskupení pro územní spolupráci.

ESÚS může významně profitovat ze své účasti v platformě evropské územní spolupráce a neměl by nikdy tuto příležitost propásnout.

A zemský hejtman rakouské spolkové země Tyroly Günther Platter uzavírá: »Společné evropské seskupení pro územní spolupráci je vhodným nástrojem i příležitostí, jak vzájemné partnerství regionů, ale i dalších subjektů povznést k vyšší institucionalizované úrovni.«

Prakticky celé území rakouských Tyrol zabírají Alpy. Turisté tam přicházejí v létě, v zimě je to zase ráj lyžařů. Nyní se tamní evropské seskupení pro územní rozvoj zabývá tím, jak v horských oblastech všech tří zúčastněných regionů lépe vyvažovat turistický ruch a sportovní vyžití s ochranou přírody.
FOTO: MARKUS JENEWEIN

Hejtman Pardubického kraje Radko Martínek (vlevo) a maršálek Dolnoslezského vojvodství Rafał Jurkowlaniec svorně soudí, že spolupráce obou těchto regionů v rámci ESÚS spolu s dalšími partnery otevře další možnosti pro rozvoj česko-polského pohraničí a efektivněji pomůže společným projektům, zejména v cestovním ruchu, dopravě a kultuře.

Castello del Buonconsiglio (po staletí sídlo tridentských knížat a biskupů) patří k nejnavštěvovanějším památkám města Trento.
FOTO: ARCHIV

 

Založení ESÚS neznamená automatický přístup k evropským dotacím

Odpovídá Oldřich Vlasák, místopředseda Evropského parlamentu a místopředseda Svazu měst a obcí ČR pro evropské záležitosti.

Znamená institut ESÚS příležitost, jak by se regiony mohly poněkud vymanit ze závislosti na svých centrálních vládách, neboť by evropské dotace dostávaly přímo z Bruselu, takže prostředníkem by nebyl stát?

ESÚS je o právní formě spolupráce, nikoliv o finančních prostředcích. Primárně jde o to, že se partneři z více zemí dohodnou a vytvoří nový subjekt, který může nakupovat a prodávat majetek a zaměstnávat zaměstnance. V tomto ohledu by se nemělo nic změnit. Evropská komise i nadále zastává názor, že ESÚS by »mělo být výsledkem svobodné a objektivní volby dotčených stran neovlivněné zvláštními pobídkami nad rámec přirozené užitečnosti nástroje«. Tento názor, který má většinovou podporu Rady i Evropského parlamentu, také podporuji a nemyslím si, že by přímo z Bruselu měly na ESÚS (a stejně tak na makroregiony) směrovat finanční či jiné pobídky.

Nemá však přesto sílící příklon k ESÚS v podtextu záměr prostřednictvím takto vznikajících »superregionů« představujících evropskou statistickou jednotku NUTS 1 (3-7 mil. obyvatel) přece jen snadněji dosáhnout na dotace? Vždyť si připomeňme, jak také u nás některé menší kraje se musely pospojovat v regiony soudržnosti, velikostí odpovídající jednotce NUTS 2 s více než 1 mil. obyvatel, a teprve na tomto základě pak mohly těžit z regionálních operačních programů…

Rád bych ještě jednou zdůraznil, že smyslem ESÚS není být pouhým nástrojem, jak se snáze domoci evropských dotací. ESÚS není ani o statistice pro výpočet výše případné podpory. Velikost ESÚS může být zcela různá. Například ESÚS Archimed má členy ze Španělska, Itálie a Kypru, v principu pokrývá Středozemní moře, a má tak nadnárodní charakter. Naopak ESÚS Cerdanya je naopak o regionální formě úzce zaměřené sektorovou spolupráci, kdy v údolí mezi Španělskem a Francií dochází ke sdílení kapacit zdravotnických zařízení pro několik desítek tisíc lidí. Podle informací Výboru regionů, který tuto oblast sleduje, v současnosti funguje 24 ESÚS a dalších 21 se připravuje. Využívání této právní formy spolupráce tak rozhodně není masové, což je mj. i důsledkem zdlouhavého procesu schvalování na národní úrovni.

Ať už budou ESÚS čerpat podporu z jakýchkoliv zdrojů, nebudou tím omezovat možnosti dosavadní tradiční podpory regionů? Vždyť už teď si v souvislosti s rozdělováním peněz z ROPŮ leckteré obce stěžovaly, že se na ně v rámci těchto programů nedostává, zatímco jsou upřednostňovány velké krajské projekty! Nebudou »superregiony« v tomto smyslu ještě více odtrženy od zejména menších sídel na svém území?

Na ESÚS bychom se neměli dívat jako na další úroveň nezávislé veřejné správy či další autonomní superregion podobný regionálním radám regionů soudržnosti. Ale jako na institut, který umožňuje veřejné správě (ideálně za účasti soukromých subjektů) spolupracovat napříč členskými státy při řešení určitých příhraničních problémů. Například ESÚS Eurometropolis založily státy (Francie a Belgie), současně s regiony (Nord-Pas-de-Calais, Flanders, Wallonia, …), městy a jejich svazy (Lille, Kortrijk,…) a další partneři (Francouzská komunita v Belgii) s cílem uskutečňovat společné projekty v oblasti dopravy, životního prostředí a turistického ruchu. Projekty ESÚS mohou hradit buď přímo zakladatelé, nebo se v roli konečných příjemců (eventuálně správců subdelegovaných prostředků obdobně, jako je tomu v případě Fondů mikroprojektů – FMP euroregionů) mohou ucházet o evropské či jiné dotace. Nicméně je jasné, že objem zdrojů včetně těch evropských je vždy omezený a že pokud se postaví například bilingvní škola na jednom místě, vždy to bude na úkor jiného projektu na jiném místě. V tomto ohledu bude rozdělování dotací vždy určitou formou soutěže a finální rozdělení finančních prostředků včetně evropských fondů mezi různé správce zůstane veskrze politickou záležitostí.

V čem mohou být reálné přínosy ESÚS pro české regiony a česká města a obce?

Přínosem by mohlo být zjednodušení právního rámce příhraniční spolupráce. Určitě stojí za to počkat na zjednodušení nařízení na evropské úrovni a současně se poučit z chyb seskupení, která již existují. Stojí za to inspirovat se řešeními, které si jiné subjekty v Evropě vyzkoušely. Pro města a obce je určitě zajímavé vědět, že tento nástroj slouží i pro víceúrovňovou spolupráci rovnoprávných aktérů při řešení sektorových problémů. Například téma školství se dotýká jak státu, tak regionů i obcí a má potenciál pro příhraniční spolupráci. Rozhodně však nelze očekávat, že založením ESÚS automaticky získáme přístup k finančním prostředkům EU.

IVAN RYŠAVÝ

 

Co je to evropské seskupení pro územní spolupráci

Evropská seskupení pro územní spolupráci jsou charakterizována jako nová možnost od roku 2007 (tj. pro současné programové období) usnadnění a podpory přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráce (územní spolupráce) v době, kdy politika soudržnosti obecně a regionální spolupráce obzvláště prochází významnými změnami. Členským státům, regionálním a místním orgánům i veřejnoprávním subjektům je touto formou umožněno vytvářet seskupení pro územní spolupráci s právní subjektivitou, aniž by předtím bylo nutné podepsat mezinárodní dohodu a ratifikovat ji národními parlamenty. Členské státy však musí dát svůj souhlas s účastí členů ze svého území.

Evropský rámec je upraven nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2006 (nařízení). Jeho cílem bylo vytvořit evropský právní rámec pro vznik a fungování nástroje pro spolupráci na úrovni EU, který má právní subjektivitu a může jednat jménem svých členů. Smyslem ESÚS je usnadnit a podpořit přeshraniční, nadnárodní nebo meziregionální spolupráci mezi jeho členy za výhradním účelem posílení hospodářské a sociální soudržnosti. ESÚS může sdružovat členy nacházející se na území nejméně dvou členských států EU; mohou jimi být státy, regionální a místní orgány a veřejnoprávní subjekty.

Český právní řád zahrnul příslušný právní rámec do zákona o podpoře regionálního rozvoje, a to novelou (pod č. 154/2009 Sb.) zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Zákon v platném znění upravuje podmínky pro fungování ESÚS v podmínkách České republiky a svěřuje registraci ESÚS na území ČR a schvalování účasti českého člena takových seskupení Ministerstvu pro místní rozvoj.

Používané zkratky: EGTC (anglicky European Grouping of Territorial Cooperation), EVTZ německy Europäi-scher Verbund für territoriale Zusammenarbeit), EUWT (polsky Europejskie ugrupowania współpracy terytorialnej), ESÚS (česky Evropské seskupení pro územní spolupráci).

ZDROJ: MMR ČR

 

EGTC Tirolo – Alto Adige – Trentino staví na společné historii

European Grouping of Territorial Cooperation (EGTC) Tirolo – Alto Adige – Trentino (Tirol – Südtirol – Trentino) pokrývá oblast s velmi výraznou společnou historií italského a německého, resp. rakouského živlu. V EGTC se sdružily rakouská spolková země Tyroly a nejsevernější italský region Alto Adige (Jižní Tyroly) spolu s autonomní italskou provincií Trentino/Trento, která pod něj (spolu s další autonomní provincií Bolzano) správně spadá. Společné historické zkušenosti, v podstatě stejné druhy problémů a příležitostí, jaké předestírá horské území, na němž se všechny tyto tři územní celky převážně nacházejí, vedly v roce 2009 k založení EGTC se sídlem v Bolzanu. Seskupení však aktivně funguje teprve od loňského září.

Prezident italské autonomní province Trento/Trentino Lorenzo Dellai připomíná: »Našimi cíli v EGTC jsou:zpevnit ekonomiku, prohlubovat hospodářské, sociální a kulturní vztahy mezi obyvateli všech tří územních celků, podpořit jejich teritoriální rozvoj, a to zejména pokud jde o vzdělávání, kulturu, péči o zdraví, udržitelnou mobilitu apod. Důležité je pro nás společné řešení otázek energetiky i výzkumu a inovací. Pro všechny tři regiony s jejich výrazným horským charakterem je klíčové společně se soustředit i na otázky rozvoje ekonomiky včetně podpory cestovního ruchu a zachování zemědělství v horských oblastech, stejně jako kvalitní péče o životní prostředí. Chceme také společně spravovat a řídit operační programy v oblasti evropské přeshraniční a územní spolupráce a využívat všech dalších možností pro regionální rozvoj, ať už s s pomocí evropských peněz nebo bez nich.«

Podle Lorenza Dellaie se už v rámci EGTC rodí první průkopnické projekty. Prezident italské autonomní provincie přibližujé některé hlavní společné projekty připravené na letošní rok: »Podpora kontaktů mezi studenty obou zemí, rozšíření jazykové výuky, spolupráce při vzdělávání učitelů. Společné pořádání mezinárodních výstav, rozvoj spolupráce muzeí, stejně jako zřízení společných kulturních ocenění. Projekty se také soustřeďují na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie a všechny tři regiony se již aktivně zapojují do projektu Zelený koridor Brenner, který si klade za cíl v Brennerském průsmyku na spojnici mezi Mnichovem a Veronou podporovat ekologicky šetrné formy dopravy. EGTC však už letos věnuje pozornost také podpoře místního podnikání a rozvoje malých a středních firem, řemesel, obchodu, turistiky i zemědělství,« říká Lorenzo Dellai.

Zemský hejtman rakouské spolkové země Tyroly Günther Platter (někdejší rakouský ministr vnitra) rovněž odkazuje na společnou historii. Zdůrazňuje, že právě tento aspekt je hlavním důvodem pro mimořádně přátelské vztahy mezi regionálními vládami Tyrol, Jižních Tyrol a Trentina, které jdou daleko nad rámec běžných dobrých formálních vztahů mezi sousedními regiony. »Vzájemná spolupráce zahrnuje řadu oblastí,« podotýká Günther Platter, »především hospodářství, dopravu a komunikační služby, kulturu, vzdělávání, životní prostředí, cestovní ruch a širokou sociální problematiku. EGTC je příležitostí, jak prohloubit spolupráci na nové institucionalizované úrovni. Dále společně usilujeme o zvýšení našeho odpovídajícího podílu na unijních programech přeshraniční spolupráce i na tematickýchi programech.

Letos, jak Günther Platter dále vysvětluje, EGTC uskutečňuje prvních 12 společných, přímo řízených projektů. Jedním z konkrétních cílů je zvýšení povědomí o územní spolupráci. Proto EGTC znovu spustilo domovské stránky www.europaregion.info a poskytuje nepřetržité informace týkající se společných projektů.

Mezi ně patří například vydání italsko-německé publikace zabývající se společným výkladem nejdůležitějších aspektů historie Tyrolska, Jižního Tyrolska a Trentina. Brožura bude v krátké verzi přeložena i do angličtiny. Editorem publikace, se představí letos v listopadu na Euroregio Historickém fóru v městě Trento, je jihotyrolský historik Carlo Romeo. Fórum se sejde při příležitosti 40. výročí přiznání druhého autonomního statutu provincii Trentino.

Společným projektem je rovněž jarní mládežnický festival Euregio Překonání hranic, který se postupně přesunuje mezi Innsbruckem, Bolzanem a Trentem. Mladí lidé včetně studentských reoprezentací se na festivalu účastní nejen kulturních akcí, ale také společně diskutují o budoucnosti EGTC. Výsledkem má být poziční dokument vypracovaný pro představitele tohoto evropského seskupení.

Jako třetí příklad Günther Platter uvedl Evropské fórum Alpbach -Tyrolský den 2012. To se má věnovat budoucnosti sportů v horských oblastech všech tří partnerů EGTC. Experti budou např. diskutovat o vztahu mezi vytvořením podmínek pro rozšiřování sportu v alpských oblastech na straně jedné a na straně druhé péčí o životní prostředí. Soustředí se přitom i na právní a ekonomické souvislosti. Na akci bude také předána Cena Euregia pro nejlepšího mladého výzkumníka, který se těmito záležitostmi zabývá.

 

Na území chystaného ESÚS TRITIA žije téměř osm milionů lidí

Dva polské, jeden český a jeden slovenský region zakládají ESÚS TRITIA. Na území Opolského a Slezského vojvodství, Moravskoslezského kraje a Žilinského samosprávného kraje, tedy na území o celkové rozloze 34 069 km 2, žije více než 7,85 mil. obyvatel.

Maršálek Opolského vojvodství Józef Sebesta říká: »Opolské vojvodství je dynamicky se rozvíjejícím regionem, a to jak v sociální, tak hospodářské oblasti. Seriózním partnerem pro tyto proměny vojvodství je místní vláda. Pokud jde o využívání finančních zdrojů Evropské unie, soustřeďujeme se v něm na další zvyšování úrovně průmyslu a na regionální inovační systémy, což je zcela v souladu s naší rozvojovou strategií. Samozřejmě podporujeme i vzdělávání, kulturu i rozvoj obnovitelných zdrojů a jejich využívání. Pro všechny tyto aktivity chceme získat i partnery ať už přímo v Opolském vojvodství nebo za jeho hranicemi. Jsem přesvědčen o tom, že priority, které jsme si v Opolském vojvodství zvolili, přesahují jeho rámec a za prvořadé je pro sebe považují i naši přátelé v České republice a na Slovensku. Zapojení Opolského a Slezského vojvodství spolu s Moravskoslezským krajem a Žilinským samosprávným krajem do činnosti ESÚS TRITIA významně pomůže koordinaci řešení společných problémů a ke zlepšení kvality života obyvatel, kteří na území ESÚS žijí.«

Předseda Žilinského samosprávného kraje Juraj Blanár rovněž poukazuje na to, že prakticky od vzniku regionální samosprávy na Slovensku před deseti lety Žilinský samosprávný kraj začal rozvíjet cílevědomou spolupráci se svými sousedy. »Neustále ji posilovaly mnohé už uskutečněné bilaterální projekty přeshraniční spolupráce podpořené z Evropského fondu regionálního rozvoje,« konstatuje Juraj Blanár. »Spolupráce s našimi českými a polskými sousedy přinesla našim obyvatelům mnoho užitečného. Ať už v podobě zrekonstruovaných silnic, podporře inovací, společném rozvíjení tradicí a zvyků, nebo v rozvoji cestovního ruchu. Samozřejmě že chceme toto partnerství v budoucnu ještě více zefektivnit a postavit je na pevné základy. Orgány samospráv všech čtyř regionů už vyjádřiyl souhlas s jejich vstupem do ESÚS a momentálně už jen čekáme na jeho registraci.

Podle Juraje Blanára jsou pro ESÚS TRITIA nosné čtyři oblasti – doprava a dopravní infrastruktura, hospodářská spolupráce, podpora cestovního ruchu a ochrana životního prostředí. »Nyní už máme připravené společné projektové záměry pro všechny tyto oblasti, skutečnými projekty se však stanou až po založení ESÚS a zveřejnění příslušných výzev na jejich předkládání. Věříme, že dominantním zdrojem pro financování společných projektů bude Evropský fond regionálního rozvoje, zejména programy přeshraniční spolupráce. V návrhu nového nařízení EP a Rady o evropské územní spolupráci Evropská komise vytvořila velký prostor pro spolupráci a vzájemné propojení evropských seskupení pro územní spolupráci, na což navrhuje vyčlenit 700 mil. eur. Zde vidíme velkou příležitost pro sdílení zkušeností a pro transfér nejlepší praxe s našimi evropskými partnery,« dodává Juraj Blanár.

Podobně hovoří hejtman Moravskoslezského kraje Jaroslav Palas.Podle jeho slov Partnerství v rámci ESÚS TRITIA znamená pro Moravskoslezský kraj možnost podpořit rozvoj svého území a aktérů, kteří v něm působí. »ESÚS je tvořen především s cílem zajistit lepší a efektivnější identifikaci potřeb téměř 8 milionů lidí žijících na území podél česko-polsko-slovenské hranice a pomoci a usnadnit čerpání finančních prostředků plynoucích z EU. »Aktuálně jsou zpracovávány příhraniční strategie, které podpoří fungování ESÚS. V rámci jejich tvorby byly identifikovány aktivity a projekty, které budou seskupením realizovány či koordinovány. Půjde především o projekty sloužící k podpoře rozvoje spolupráce místních aktérů, rozvoje infrastruktury či například k tvorbě společných produktů cestovního ruchu. Předpokládáme že s realizací těchto projektů začneme až v novém programovacím období EU po roce 2014, kdy už bude ESÚS TRITIA registrován a bude mít plně funkční strukturu. Momentálně je s partnerskými regiony diskutována možnost přípravy dalších společných projektů, které by byly uskutečněny ještě v rámci současného programovacího období, nicméně by nešlo o projekty ESÚS, ale jeho zakládajících členů,« vysvětluje Jaroslav Palas. Jak dodává, primárně má být ESÚS TRITIA zaměřen na čerpání finančních prostředků z evropských fondů – především tedy programů přeshraniční spolupráce – za účelem realizace svých aktivit. ESÚS však bude disponovat také vlastním rozpočtem, ze kterého bude moci kofinancovat či plně financovat menší projekty.

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *