Začíná příprava III. etapy Prevence před povodněmi

V příštím programovacím období Evropské unie se lze nadít podpory spíše přírodě blízkým protipovodňovým opatřením než pouze technickým řešením. Byť i Ministerstvo zemědělství připouští, že přírodě blízká protipovodňová opatření nemusí být v podmínkách hustého osídlení podél českých a moravských řek ve všech případech tak účinná, zejména při velkých povodních.

Také o tom jsme hovořili s Ing. Alešem Kendíkem, jenž jako náměstek ministra zemědělství má na starosti úsek vodního hospodářství.

Jak se z pohledu Ministerstva zemědělství postoupilo v protipovodňových opatřeních v případě měst a obcí, které nejvíce utrpěly při povodních v roce 1997 a 2002?

Program Ministerstva zemědělství ČR Podpora prevence před povodněmi byl ve své I. etapě (období let 2002-2007) zaměřen především na ochranu měst a obcí, které zasáhly povodně do roku 2000. Celkem bylo tehdy využito 4,1 mld. korun (ze státního rozpočtu + půjčky od Evropské investiční banky) na 435 projektů, které zkvalitnily ochranu přibližně 340 tisíc obyvatel a ochránily majetky v hodnotě přes 210 mil. Kč. Rozložení stavebních akcí podle jednotlivých státních podniků Povodí je zřejmé z mapky č. 1.


Ve II. etapě tohoto programu (období let 2007-2013) začaly stavby protipovodňových opatření prakticky po celém území České republiky, které od roku 2000 zasáhlo několik extrémních povodní. Na další mapce č. 2 je opět zřejmá lokalizace opatření, výstavba několika z nich by měla být dokončena do prosince letošního roku. Celkem bude investováno téměř 11 mld. Kč do 397 opatření, z toho je jich 380 rozestavěných nebo už ukončených.

Nyní se rozbíhá příprava III. etapy programu Podpora prevence před povodněmi, která se zaměřuje zejména na zadržení vody v území – v budovaných akumulačních prostorách, především suchých nádržích (poldrech).

Celková potřeba finančních prostředků na podstatné zlepšení protipovodňové ochrany technickými opatřeními v České republice byla v roce 2006 odhadována na 50 mld. Kč. V současné době byla již pokryta přibližně polovina. Do dalších etap, které by podle předpokladu měly skončit v roce 2027, by bylo třeba investovat zbytek původně odhadované sumy. Tomu také odpovídá požadavek tzv. Povodňové směrnice ES (Směrnice EP a Rady 2007/60/ES z 23. 10. 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik – pozn. redakce), která vymezila území s významným povodňovým rizikem. Od roku 2015 budou preventivní opatření směřována právě na snížení těchto rizik. Je však třeba uvést, že k největším problémům při realizaci protipovodňových opatření bezesporu patří majetkové vypořádání pozemků se soukromými vlastníky.

Ministerstvo zemědělství poskytuje v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, také prostředky na odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku. Škody způsobené povodněmi z let 1997 a 1998 byly odstraněny v letech 1998-2004 za přispění státních prostředků ve výši 5,405 mld. korun. Peníze na odstranění povodňových škod na státním vodohospodářském majetku, způsobených povodněmi v letech 2000 až 2010, zajišťuje šest podprogramů v rámci programu Odstranění následků povodní na státním vodohospodářském majetku, na jehož realizaci byly dosud vynaloženy prostředky v celkové výši 6,258 mld. Kč.

O rozsahu povodňových škod ostatně velmi výmluvně vypovídá tabulka s údaji o celkových škodách, škodách na státním vodohospodářském majetku a o obětech z řad obyvatelstva.

Vrátím-li se k vašemu postesknutí nad tím, že k největším problémům patří majetkové vypořádání s vlastníky soukromých vlastníků pozemků, musím se zeptat, nakolik snahám o budování protipovodňových opatření vyhovuje stávající legislativa a co by se v ní případně mělo změnit?

Současná legislativa řešící prevenci před povodněmi je vyhovující – dokonce umožňuje získat pozemky pro vybudování protipovodňového opatření vyvlastněním za náhradu, které ovšem někdy může být zbrzděno následným soudním řízením. Pozitivní je i fakt, že uvnitř poldrů mohou zemědělci hospodařit a v případě řízeného zaplavení obdrží náhradu za ztrátu úrody i poškození půdy či pozemku.

Ministerstvo zemědělství se také pokoušelo o zapojení pojišťoven tak, aby pojištěni byli všichni majitelé nemovitostí v záplavových územích, což by umožnilo stanovit akceptovatelnou úroveň pojistného. Bohužel, náš námět pojišťovny neakceptovaly, neboť předpokladem bylo pojištění všech obyvatel ČR a všude, což je plošně těžko přijatelné.

Zůstane prioritou Ministerstva zemědělství zadržování vody v krajině také v dalších letech, a to i s ohledem na nové programovací období EZ?

Ano, zadržování a retence vody nejenom ve vodních dílech, ale také v krajině, zůstává naší jednoznačnou prioritou. Dochází k výraznému rozšíření zatravněných ploch, využívají se komplexní pozemkové úpravy a připravuje se podpora »ozelenění« ve Společné zemědělské politice pro období po roce 2014.

Jak se to projevuje například v jednom z povodněmi nejohroženějších území – povodí Bečvy?

V tomto povodí již začala příprava vybudování systémového protipovodňového opatření podél vodního toku (vede ke zkapacitnění koryta a k umožnění rozlivů v údolní nivě) a následně – pro případ skutečně extrémních povodní (stejně velkých, jaké byly v roce 1997), je v souladu s usnesením vlády ČR připravován poldr Teplice.

Co může váš resort dělat proti tzv. bleskovým povodním?

Ochrana proti bleskovým povodním je obtížná – pokud vůbec proveditelná v dostatečném rozsahu. Každopádně se zkvalitňují lokální předpovědi, zrychluje se in-formační servis. Je také vytipována řada lokalit, v nichž by při větších srážkových úhrnech došlo k silné erozi a rychlému odtoku vody. Rozhodující je znalost záplavových území, resp. očekávaná úroveň vzdutí hladiny v úzkých a zaříznutých údolích. Zastupitelstva, resp. povodňové komise, obcí a měst ve vytipovaných lokalitách by měla se správci vodních toků (s. p. Povodí a Lesy ČR) projednat, zda takové dramatické ohrožení lze předpokládat za srážek o mimořádně vysokých objemech, které v letech 2009 a 2010 opakovaně zasáhly malá území. Reakcí na tato zjištění by pak měly být přípravy příslušných povodňových plánů u ohrožených objektů, včetně únikových tras.

Kolik peněz má Ministerstvo zemědělství letos k dispozici pro realizaci protipovodňových opatření? Daří se kombinovat jejich financování ze státního rozpočtu, privátních zdrojů i ze zdrojů měst a obcí, případně krajů?

Na výstavbu protipovodňových opatření je letos v programu Ministerstva zemědělství k dispozici zhruba 2,1 mld. Kč (ze státního rozpočtu + půjčky od Evropské investiční banky). Obce a města na tato opatření přispívají v případě, že opatření navrhují, financují projektové práce a výkupy pozemků nezbytných pro realizaci. V některých případech si určitá opatření menšího rozsahu platí ze svých zdrojů. Také kraje mnohdy podporují zejména pořízení projektové dokumentace opatření a v omezených případech rovněž realizaci drobných protipovodňových akcí. Soukromé podnikatelské subjekty se podílejí na protipovodňových opatřeních tam, kde jde o specifickou a individuální ochranu jejich objektů.

Nenazrál čas k tomu, aby z HDP byl stanoven pevný podíl určený výhradně na pokrytí nákladů protipovodňových opatření?

Na protipovodňové ochraně se podílí zejména Ministerstvo životního prostředí, které navrhuje a realizuje »přírodě blízká protipovodňová opatření«. MŽP předpokládá, že do roku 2027 by bylo třeba vložit do těchto opatření zhruba 25 mld. Kč. Realizaci brzdí stejná obtíž jako u technických opatření – obtížné získávání nezbytných pozemků od soukromých vlastníků. Finanční zdroje na protipovodňovou ochranu představují v ekonomické recesi celé Evropy problém. Nicméně uvedené údaje o ochraně lidských životů a majetků jasně svědčí o vysoké návratnosti prostředků vložených do protipovodňové prevence.

Rýsují se v souvislosti s novým programovacím obdobím EU také nějaké změny v podpoře protipovodňových opatření v ČR? Které novinky lze v tomto směru případně očekávat a jak by se na ně měly v předstihu připravovat města a obce, které zatím na účinná protipovodňová opatření z nejrůznějších důvodů nedosáhly, ač by je nutně potřebovaly?

Od roku 2014 lze očekávat nejspíše podporu přírodě blízkých protipovodňových opatření, která mají příznivější vliv na životní prostředí, než podporu pouze technických řešení. Naproti tomu přírodě blízká protipovodňová opatření nejsou pokaždé dostatečně účinná, zejména při velkých povodních. Navíc osídlení podél vodních toků je velmi husté a ideální návrhy ploch k rozlivům, které jsou nejčastěji využívaným přírodě blízkým opatřením, se hledají jen velmi obtížně.

Určitě bude i v příštích letech možné využít evropské fondy k přípravě programů na snížení povodňových rizik v lokalitách vymezených podle požadavků už zmíněné evropské »Povodňové směrnice«. Přesto bude nezbytné mnohem více než dosud zapojit spolufinancování – ze státního rozpočtu, z rozpočtů samospráv a také ze zdrojů investorů z řad státního i soukromého sektoru. Obce a města si budou moci navrhovat protipovodňová opatření, která by realizovali správci vodních toků a nad nimiž mohou přemýšlet už nyní. Rozhodujícími podmínkami v tomto případě je účinnost opatření na snížení povodně (a nezhoršení jejího průběhu podél vodního toku) a zároveň ekonomická efektivnost, protože ochráněné hodnoty musí výrazně převýšit prostředky vložené na výstavbu protipovodňového opatření.

 

Pozitivní je fakt, že uvnitř poldru mohou zemědělci hospodařit a v případě řízeného zaplavení obdrží náhradu za ztrátu úrody i poškození půdy nebo pozemku.

 

 

 

Mapka č. 1: Lokalizace akcí programu Podpora prevence před povodněmi (I. etapa – období let 2002-2007)

Mapka č. 2: Lokalizace akcí programu Podpora prevence před povodněmi (II. etapa – období let 2007-2013)

Suché nádrže jako protipovodňová opatření mají řadu specifik, která je nutno respektovat jak ve fázi přípravy, tak realizace i provozu.

Náměstek ministra zemědělství Aleš Kendík: Zadržování a retence vody nejenom ve vodních dílech, ale také v krajině zůstává naší jednoznačnou prioritou.

FOTO: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *