Zákon o sociálním bydlení: generální pardon pro malé obce?

Představitelé Sdružení místních samospráv ČR se dnes odpoledne na tiskovém brífinku v Poslanecké sněmovně vyjádřili k návrhu paragrafovanému znění návrhu zákona o sociálním bydlení a ke svému nedávnému jednání s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou.

Už zítra totiž uplyne lhůta vymezená pro vnitřní připomínkové řízení k návrhu paragrafovaného znění zákona o sociálním bydlení, jak jej připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí. Jak na brifinku zdůraznil předseda Sdružení místních samospráv ČR (SMS) Stanislav Polčák, poslanec Evropského parlamentu, sdružení zákon jako takový neodmítá a uvědomuje si odpovědnost a úlohu měst a obcí v oblasti bytové politiky. Nicméně SMS má jisté pochybnosti o tom, že by obce musely plošně garantovat sociální bydlení. Podle Stanislava Polčáka sdružení bude požadovat, aby z tohoto zákona byly vyňaty obce do 500 obyvatel.

Slova předsedy SMS ČR na brífinku podpořil starosta obce Běleč na Táborsku Stanislav Šmejkal. „Naše obec má 190 obyvatel a všichni bydlí v rodinných domech, jichž je v obci 65, a ve čtyřech bytech v osobním vlastnictví,“ konstatoval starosta obce Běleč. „Proč by naše obec měla stavět sociální byty, když u nás nemáme žádné občany, jimž by takové byty bylo třeba poskytovat?“ otázal se proto Stanislav Šmejkal. Jak dále připomněl, v malých obcích se obvykle daří udržovat sociální smír a zákon o sociálním bydlení pro ně není nutný.

Sdružení místních samospráv ČR ve svých připomínkách k návrhu zákona o sociálním  bydlení bude také požadovat prodloužení doby trvalého pobytu nejméně na dva roky, aby obyvateli obce mohl vzniknout nárok na to, ucházet se v ní o sociální byt. Přihlášení k trvalému pobytu je v české praxi pouhou evidenční záležitostí, ale nezaručuje žádný hluboký vztah občana k obci, kde je takto úředně zaregistrován.

Problémem podle sdružení může být i zahrnutí tzv. dostupného bydlení mezi povinně zajišťované formy bytů, kde není vyžadována terénní sociální práce.

DOLADIT JE TŘEBA I VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ PRÁCE

Na dnešním tiskovém brífinku se zástupci Sdružení místních samospráv ČR vrátili také ke svému nedávnému jednání s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou ohledně fungování veřejně prospěšných prací (VPP). Sdělení z tohoto společného jednání uvádíme v závěru zprávy.
Stanislav Polčák podtrhl, že sdružení institut veřejně prospěšných prací podporuje a chce jej co nejvíce využívat. Avšak má za to, že tento nástroj aktivní politiky zaměstnanosti je třeba ještě doladit. Na prvním místě mezi slabinami veřejně prospěšných prací uvedl velké rozdíly v přístupu k zaměstnávání uchazečů o VPP mezi kraji.
Jak předseda SMS ČR rovněž připomněl, v současnosti se sdružení setkává s informacemi, že jednotlivé pobočky úřadu práce nabízejí pracovní místa na VPP na kratší dobu, než je 12 měsíců. „Jsme ujišťováni, že tyto úvazky budou téměř automaticky prodlužovány, ale obcím na tuto kratším dobu nechtějí nezaměstnaní ani nastoupit,“ poznamenal předseda SMS ČR.
Radek Brázda, starosta obce Troubky na Přerovsku a předseda pracovní skupiny SMS ČR pro sociální záležitosti obcí, dodal, že problémem je i opakované zaměstnávání osob, jež nejsou zaměstnatelné na jiných pozicích, přičemž toto pracovní místo v rámci VPP je drží v základních pracovních a sociálních návycích. „Ne vždy se podaří takovou osobu opakovaně zaměstnat – a ta se pak dále propadá na sociální dno spojené s kriminalitou a sociálně patologickými jevy,“ uvedl Radek Brázda.
/rš/

SDĚLENÍ ZE SPOLEČNÉ SCHŮZKY VEDENÍ SMS ČR S GENERÁLNÍ ŘEDITELKOU ÚŘADU PRÁCE ČR

Na základě četných podnětů ze strany obcí se dne 19. července uskutečnila další schůzka s generální ředitelkou Úřadu práce ČR Kateřinou Sadílkovou. Důvodem byla řada dotazů obcí, a to zejména k délce trvání pracovních poměrů u VPP.

Jak je zřejmé z aktuálních statistických přehledů, z celkového množství lidí bez práce je 41,1 % dlouhodobě nezaměstnaných. I z tohoto důvodu je považován nástroj veřejně prospěšných prací (VPP) za klíčovou metodu pro práci s těmito osobami, a to s cílem udržet jejich pracovní návyky a navracet je do pracovního procesu.

Jak bylo na jednání několikrát potvrzeno, Úřad práce ČR považuje v této záležitosti obce za primární partnery. Z důvodu aktuální situace na trhu práce se také snaží o posílení finanční alokace tohoto nástroje.

Za standardní délku trvání VPP považuje ÚP ČR 12 měsíců. Kratší doba není pro většinu uchazečů o zaměstnání umístěných na VPP řešením, zejména z pohledu případného vzniku nároku na podporu v nezaměstnanosti po ukončení pracovního poměru. Ve výjimečných případech lze uzavírat pracovní poměr na VPP i na 24 měsíců – jedná se zejména o uchazeče o zaměstnání s nemožností jejich pracovního uplatnění na otevřeném trhu práce, kteří v rámci VPP vykonávají práci asistentů prevence kriminality a koordinátorů VPP.

Jak je však patrné z informací od starostů z regionů tlumočených předsedou Stanislavem Polčákem na zmíněném jednání, v některých případech nastává situace, kdy ÚP ČR navrhuje uzavřít smlouvu na VPP na kratší dobu než 12 měsíců (6 i 3 měsíce), což generální ředitelka Kateřina Sadílková potvrdila. Důvodem je přechod mezi rozpočtovými obdobími, kdy daná krajská pobočka ÚP ČR nemusí mít v rozpočtu reálně disponibilní zdroje na pokrytí celého období trvání dané dohody o VPP v délce 12 měsíců. V tomto případě ÚP ČR nemůže poskytnout závazek na celých 12 měsíců, protože by došlo k porušení rozpočtových pravidel. Takovéto situace jsou dle ÚP ČR řešeny příslibem prodloužení, které je realizováno uzavřením dodatku k již uzavřené dohodě.

SMS ČR v této věci plánuje provést plošný monitoring mezi obcemi s cílem zjistit, v jaké kvalitě jsou obcím poskytovány informace, týkající se právě této problematiky. Obce mohou své podněty zasílat na e-mail hlavní kanceláře: info@smscr.cz.

V rámci jednání zazněla ještě doplňující informace upřesňující okruh osob, které mohou být opakovaně zaměstnány bez dodržení tří měsíců vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání. Do této skupiny mohou být zahrnuty i osoby ohrožené sociálním vyloučením, například nadměrně zatížené exekucemi. Opakované zaměstnávání v rámci VPP může být povoleno také osobám do 30 let bez kvalifikace, osobám 50+, osobám se zdravotním omezením, rodičům, kteří pečují o dítě do 15 let apod. Prioritní podmínkou je nemožnost pracovního uplatnění uchazečů o zaměstnání na otevřeném trhu práce. Písemné zdůvodnění k žádosti o výjimku předkládá starosta příslušnému kontaktnímu pracovišti ÚP ČR, se kterým uzavírá nebo již uzavřela obec dohodu o VPP. O výjimce rozhoduje ředitel příslušného kontaktního pracoviště ÚP ČR.*

/sms/

 

K foto:

Z dnešního tiskového brífinku Sdružení místních samospráv ČR v Poslanecké sněmovně

Foto: Ivan Ryšavý

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *