Zákon o veřejných zakázkách: Jak čelit negativním dopadům?

Studie, kterou společnosti CEEC Research a Grant Thornton připravily pro Fórum veřejné zakázky kvalitně, Komoru administrátorů veřejných zakázek a Ministerstvo průmyslu a obchodu, ukázala několik znepokojivých trendů.

Celková předpokládaná hodnota vypsaných zakázek v roce 2012 činila 311 mld. Kč, což znamená meziroční pokles o 9,2 %. Pokud bychom srovnávali předpokládanou hodnotu vypsaných zakázek po vstupu novely zákona v platnost, tj. duben až prosinec 2012 oproti stejnému období předchozího roku, jde o propad dokonce o 47,4 %. Množství zakázek se v tomto časovém úseku snížilo o 27,8 %, celkově ale bylo loni vypsáno o 6,5 % více zakázek. Tento nárůst však jde na vrub silnému 1. čtvrtletí 2012.

Z výzkumu mezi představiteli 12 ze 14 krajů navíc vyplývá, že zkušenosti s implementací novely jsou ve většině případů negativní. Novela brzdí rozvoj krajů, lhůty stanovené podle novely byly pro většinu účastníků výzkumu nevyhovující a navíc si vzhledem k obavám z nařčení z netrans-parentnosti vybírá většina krajů podle nejnižší ceny zakázky. To s sebou mnohdy nese negativní dopad na kvalitu.

SNÍŽENÍ HDP A POKLES ZAMĚSTNANOSTI

»Hodnota nově vypsaných zakázek od počátku loňského dubna až do konce ro-ku 2012 se výrazně propadla,« upozornil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba Proto je podle něho třeba změnit platnou úpravu tak, aby podporovala růst a neprohlubovala recesi české ekonomiky.

Přímý dopad novely, která měla původně přispět k transparentnosti zadávání veřejných zakázek, na HDP, je negativní. Snížení objemu zadaných zakázek ve třech zkoumaných odvětvích (stavebnictví, projekční činnost, ICT) v roce 2012 o 20 mld. Kč došlo podle modelu input-output analýzy v krátkodobém horizontu ke snížení HDP o 41 mld. Kč a k poklesu zaměstnanosti téměř o 20 tis, pracovních míst, uvádí studie.

DOPADY NA KRAJE

Novela zákona zatím přinesla více negativních než pozitivních dopadů i do hospodaření krajů. Podle hejtmanů, kteří své zkušenosti prezentovali ve studii, zvýšila administrativní i časovou náročnost přípravy a průběhu zadávacích řízení, což znamená pro kraje vyšší náklady. »Novela zákona o veřejných zakázkách bohužel na kraje klade více administrativních nároků a největší problémy s sebou nese protahování průběhu zadávacích řízení. To v konečném důsledku komplikuje i čerpání prostředků z evropských fondů. Zdlouhavý proces tak může vést až k tomu, že se prostředky na dotace musí vrátit místo toho, aby pomohly obyvatelům jednotlivých krajů,« poznamenává za Asociaci krajů ČR její předseda Michal Hašek.

Na transparentnost zadávacích řízení novela zásadní vliv podle krajů neměla. Naopak, jejím obvyklým důsledkem je nyní fakt, že kraje při výběru dodavatelů nejčastěji využívají kritérium nejnižší nabídkové ceny. Navíc se dvě třetiny dotazovaných krajů obávají, že pokud nevyberou nabídku s nejnižší nabídkovou cenou, budou nařčeny z netransparentního jednání. Přitom se většina oslovených hejtmanů již setkala s případem, kdy příliš nízká cena vyústila ve vícepráce či prodražení zakázky.

Zákon samozřejmě umožňuje jinou volbu hodnoticích kritérií než nejnižší cenu. »Lze hodnotit tzv. ekonomickou výhodnost, čili v zásadě zohlednit poměr kvalita/cena. Nicméně vzorové zadávací dokumentace publikované MMR uvádějící právě nejnižší cenu jako hodnoticí parametr a zároveň některá rozhodnutí ÚOHS nejsou v tomto ohledu nejlepším vodítkem. Je proto logické, že zadavatelé se obávají hodnotit podle jiného kritéria než nejnižší ceny,« říká Jan Kincl, partner Grant Thornton Advisory.

CO A JAK JE TŘEBA NAPRAVIT?

Aby měl zákon kromě protikorupčního charakteru i punc praktičnosti, navrhuje Fórum veřejné zakázky kvalitně pro nápravu současné situace následující změny.

Využít možnosti orientačního vymezení mimořádně nízké nabídkové ceny přímo v zadávací dokumentaci. V případě potřeby umožnit zapojení znalce (technického odborníka), který se vyjádří k reálnosti ceny z pohledu předmětu veřejné zakázky, případně vzít v úvahu možnost podrobnějšího rozepsání ceny do kalkulací jednotlivých dílčích cen.

Protože kvalifikace dodavatele nemůže být předmětem hodnoticích kritérií, doporučuje Fórum vyžadovat od uchazečů »metodiky spolupráce« a/nebo »metodiky postupu«. Dále stanovit minimální požadavky na kvalitu poskytovaných služeb, na základě metodik hodnotit kvalitu nabízeného plnění ve vztahu k nabízené ceně a vyžadovat dodržování metodik při plnění veřejné zakázky.

Hodnotit kvalitu odborných služeb podle zkušenosti uchazeče, resp. jednotlivých členů odborného týmu.

Vzít v úvahu vhodnost dvoukolového řízení, kdy v prvním kole vyzývá zadavatel neomezený počet dodavatelů k prokázání kvalifikace a teprve kvalifikované dodavatele (zájemce) pak vyzývá k podání nabídky.

Zabránit nedodržování zásad 3E (efektivity, hospodárnosti a účelnosti) při zadání veřejné zakázky. V případě, kdy je jako základní hodnoticí kritérium stanovena ekonomická výhodnost, vždy také stanovit dílčí hodnoticí kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny.

Zmenšit časovou a administrativní náročnost procesu zadání veřejné zakázky včetně povinnosti zadavatele zrušit zadávací řízení, pokud obdržel jen jednu nabídku. Jako nejvhodnější řešení tohoto problému se nabízí novelizace příslušných ustanovení zákona o veřejných zakázkách.

Připraveno s využitím materiálů Fóra veřejné zakázky kvalitně

Jan Kincl, partner Grant Thornton Advisory: Bylo by špatné tvrdit, že současná podoba zákona je zcela nepoužitelná. Jednak byla vytvořena s dobrým úmyslem a jednak se jí podařilo reflektovat řadu požadavků odborné veřejnosti, specializující se na boj s korupcí, které jsou celkem úspěšně aplikovány. Je však poněkud nepraktická a není zcela ideální pro využití v běžném zadávacím procesu.

FOTO: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *