Založení o. p. s. obcí nebo krajem

Za jakých podmínek mohou obce zakládat obecně prospěšné společnosti (o. p. s.)? A jak to bude s existencí obecně prospěšných společností po účinnosti nového občanského zákoníku? Obce a kraje mohou zakládat o. p. s., neboť tato právnická osoba je výslovně uvedena v ust. § 23 odst. 1 zákona č....

Za jakých podmínek mohou obce zakládat obecně prospěšné společnosti (o. p. s.)? A jak to bude s existencí obecně prospěšných společností po účinnosti nového občanského zákoníku?

Obce a kraje mohou zakládat o. p. s., neboť tato právnická osoba je výslovně uvedena v ust. § 23 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, kde jsou vyjmenovány ty typy právnických osob, jež jsou územní samosprávné celky oprávněny zřizovat či zakládat. Obec (kraj) může být jediným zakladatelem, ale může o. p. s. také založit společně s jinými osobami ať už fyzickými nebo právnickými (viz ust. § 23 odst. 2 malých rozpočtových pravidel). Mezi základními samosprávnými úkoly územních samosprávných celků vymezenými příslušnými zákony a základními cíli o. p. s., jak jsou definovány zákonem č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, existuje významná obsahová shoda. Hlavní samosprávné úkoly obcí a krajů spočívají v poskytování služeb veřejného zájmu; cílem obecně prospěšné společnosti je poskytovat veřejnosti obecně prospěšné služby.

Pojem obecně prospěšných služeb přitom zákon č. 248/1995 Sb. jakkoli blíže nespecifikuje. Lze je však chápat jako služby, jejichž cílem je dosažení obecného blaha zejména v oblasti humanitární, kulturní, vědecké, ekologické, sportovní a dalších. Musí se jednat o cíle obecně, tj. veřejně prospěšné (služby poskytované veřejnosti). Obecně prospěšná společnost může vykonávat i tzv. doplňkovou činnost, tzn. že může také podnikat. Podmínkou ale je, že doplňkovou činností bude dosaženo účelnějšího využití majetku a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost poskytovaných obecně prospěšných služeb. Sankcí za porušení této podmínky je, že soud může na návrh státního orgánu, zakladatele nebo osoby, která osvědčí právní zájem, rozhodnout o zrušení o. p. s. a o její likvidaci (pokud provozováním doplňkové činnosti došlo v období šesti měsíců opakovaně k ohrožení kvality, rozsahu a dostupnosti obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla společnost založena).

Obecně prospěšná společnost se zakládá zakládací smlouvou podepsanou všemi zakladateli, přičemž pravost podpisů zakladatelů musí být úředně ověřena. Zákon č. 248/1995 Sb. připouští i založení jediným zakladatelem, což zřejmě bude nejčastější situace, když zakladatelem bude obec či kraj. V takovém případě se o. p. s. zakládá zakládací listinou vyhotovenou ve formě notářského zápisu. Náležitosti zakládací listiny detailně upravuje ust. § 4 odst. 2 zákona č. 248/1995 Sb.

Při založení obecně prospěšné společnosti územně samosprávným celkem je zapotřebí postupovat nejen v souladu se zákonem č. 248/1995 Sb., který stanoví specifické postupy, ale rovněž respektovat příslušná ustanovení zákona o obcích, resp. zákona o krajích. Podle ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona o obcích, resp. ust. § 35 odst. 2 písm. k) zákona o krajích, je zastupitelstvu obce (kraje), vyhrazeno rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách. Zastupitelstvo obce (kraje) tak plní funkci zakladatele o. p. s., tzn. že rozhoduje o jejím založení a schvaluje její zakládací listinu. V případě, kdy je obec či kraj jediným zakladatelem a příslušné zastupitelstvo schvaluje zakládací listinu, musí být jednání zastupitelstva přítomen notář, který vyhotoví notářský zápis ve věci založení společnosti a schválení její zakládací listiny. Lze doporučit, aby i obsah zakládací listiny byl zpracován příp. konzultován s notářem nebo advokátem z hlediska dodržení nezbytných zákonných náležitostí. Rozhodnutí o případném peněžitém nebo nepeněžitém vkladu obce či kraje do o. p. s. je vyhrazeno zastupitelstvu a mělo by být učiněno při schvalování jejího založení.

Zákon č. 248/1995 Sb. stanoví další podrobnosti, které musí obce (kraje) respektovat při založení obecně prospěšné společnosti i při dalším vztahu ke společnosti. Rozhodnutí o jejím založení by vždy mělo být podloženo detailní analýzou, z níž vyplyne, že právě forma o. p. s. je pro daný účel nejvhodnější.

Od 1. 1. 2014 již nebude možné nové o. p. s. zakládat, neboť nový občanský zákoník již s touto právní formou nepočítá a zrušuje zákon č. 248/2000 Sb. V přechodném ust. § 3050 nového občanského zákoníku se však umožňuje, aby obecně prospěšné společnosti, které se dobrovolně netransformují do jiného typu právnické osoby (ústavu, nadace nebo nadačního fondu) i nadále fungovaly dle zrušeného zákona č. 248/1995 Sb. ve stávající »zakonzervované« podobě, tedy bez možnosti dalších novelizací tohoto zákona.

JUDr. PETR POSPÍŠIL, Ph.D., LL.M.

právník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *