Zánik pošt v malých obcích na obzoru? Tedy i soudní spory?

Ostrou kritiku vzbudil návrh Českého telekomunikačního úřadu stanovit minimální počet provozoven České pošty. Svaz měst a obcí ČR poukazuje na fakt, že uskutečněním návrhu by počet poboček pošty mohl klesnout až o 1200. A doplatily by na to hlavně malé obce, dodává Sdružení místních samospráv ČR.

Na základě zmocnění v zákoně č. 212/2013, kterým se mění zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů, Český telekomunikační úřad (ČTÚ) připravil návrh nařízení vlády, kterým se stanoví minimální počet provozoven České pošty, s. p., pro poskytování základních poštovních služeb (viz https://apps.odok.cz/kpl-detail?pid=RACK9D2EJ3J1). Tento návrh byl předložen do meziresortního připomínkového řízení letos 1. 11. s tím, že připomínky k návrhu mohly být zasílány do 22. 11. Teprve po ukončení připomínkového řízení – a tedy rovněž po vypořádání všech obdržených připomínek může být návrh v souladu s legislativními pravidly vlády a jejím jednacím řádem předložen vládě ke schválení.


Proč však ČTÚ tento návrh vůbec připravil? Úřad argumentuje tím, že stávající právní úprava sice nestanoví konkrétní počet provozoven, které má Česká pošta udržovat v chodu. Avšak, že dostupnost poštovních služeb je upravena ustanoveními zákona č. 212/2013 Sb. a prováděcí vyhlášky č. 464/2012, o stanovení specifikace jednotlivých základních (poštovních – pozn. redakce) služeb a základních kvalitativních požadavků na jejich poskytování.

3227, NEBO 2100? ROZDÍL, Z NĚHOŽ MRAZÍ

Zapamatujme si číslo 3227. Tolik pošt, resp. poboček v polovině letošního listopadu měla Česká pošta. Z nich je 3195 vlastních, zbylých 32 pak jsou franšízy typu Pošta Partner). Proti tomuto číslu postavme jiné: 2100.

Tiskový mluvčí ČTÚ Mgr. Martin Drtina totiž na dotaz Moderní obce vysvětlil, jak při výpočtu minimálního počtu pošt úřad postupoval a ke kterému číslu dospěl: »Na základě těchto kritérií (tj. základních kvalitativních požadavků podle vyhlášky č. 464/2012 Sb. – pozn. redakce) a s přihlédnutím ke stávajícímu stavu poštovní sítě držitele poštovní licence a k potřebám veřejnosti lze vypočítat minimální počet pošt, které musí být držitelem poštovní licence provozovány za účelem naplnění požadavků na zajištění dostupnosti poštovních služeb ve smyslu zákona o poštovních službách. V návrhu nařízení vlády Český telekomunikační úřad vycházel z kritérií stanovených vyhláškou a stanovil jako minimální počet pošt 2100. Tímto konkrétním číslem vyjádřil stávající stav zajištění dostupnosti v souladu s vyhláškou,« sdělil mluvčí ČTÚ.

V zájmu zajištění dostatečné hustoty pošt se v § 14 uvedené vyhlášky považuje za nutné, aby pošta byla provozována (redakčně kráceno):

v každé obci, která má 2500 a více obyvatel;

v každé obci, která má méně než 2500 obyvatel, ale v níž ke dni nabytí účinnosti vyhlášky je matriční úřad, obecný stavební úřad nebo základní škola s 1. a 2. stupněm;

v obcích tak, aby dojezdová vzdálenost z kteréhokoliv místa v obci na území ČR k poště nepřesahovala 10 km;

Martin Drtina nicméně připomíná: »Ani prováděcí vyhláška č. 464/2013 Sb., ani navrhované vládní nařízení nelimituje Českou poštu v tom, aby provozovala další pošty nad rámec těchto povinných, a to takovým způsobem, aby zohledňovala poptávku po všech službách jí poskytovaných. Je však nutné zmínit skutečnost, že Česká pošta, s.p., poskytuje nad rámec základních služeb celou řadu dalších poštovních i jiných služeb, například výplatu důchodů či služby Poštovní spořitelny. Rozhodování o tom, jakým způsobem bude prostřednictvím poštovní sítě tyto služby nad rámec povinností držitele poštovní licence vyplývajících ze zákona o poštovních službách a z vyhlášky poskytovat, je zcela v rukou České pošty.«

POŠTOVNÍ SÍŤ U NÁS SE BĚHEM POSLEDNÍCH 60 LET NEZMĚNILA

Česká pošta si podle své tiskové mluvčí Mgr. Marty Selicharové nyní teprve analyzuje dopady případných změn na základě návrhu ČTÚ do své ekonomiky. Mluvčí však připomíná, že Česko a Slovensko jsou už posledními státy v Evropě, v nichž se poštovní síť od poloviny minulého století téměř vůbec nezměnila.

»Česká pošta se dlouhodobě snaží transformovat síť vlastních poboček na franšízy tak, jak je to běžné v celé Evropě,« konstatuje Marta Selicharová. »Samozřejmě podle dostatečně známých pravidel, kdy vše projednáváme se Svazem měst a obcí a Sdružením místních samospráv. Také v tomto ohledu postupujeme velmi uvážlivě, přičemž důležité pro nás bude rozhodnutí vlády a postoj zakladatele (Ministerstva vnitra – pozn. redakce) po předložení analýzy ekonomických dopadů.«

FRANŠÍZA JAKO ŘEŠENÍ?

Česká pošta již několik let usiluje o to proměnit svou síť v území podle projektu Pošta Partner. Jeho cílem je změna formy poštovní obsluhy tak, aby ve vybraných obcích, kde dojde se zástupci obce k dohodě, poskytoval poštovní služby smluvní partner České pošty (forma franšízy).

»To znamená,« vysvětluje Marta Selicharová, »že obci nabídneme zřízení výdejního místa či Pošty Partner, a to podle poptávky po našich službách. Všechny franšízy České pošty (tedy pobočky typu výdejní místo či Pošta Partner) fungují na základě smlouvy o zajištění služeb pro Českou poštu. Odměna smluvnímu zástupci za poskytování služeb se skládá z fixní části (podle typu franšízy) a variabilní části, která je tvořena provizí za každou transakci, a dále z provizí z hodnoty prodaných cenin a zboží.«

Místopředseda Svazu měst a obcí a předseda jeho komory obcí Josef Bezdíček, jenž je zároveň starostou obce Čermná nad Orlicí na Rychnovsku, připomíná, že SMO už v roce 2009 uzavřel dohodu s Českou poštou‘ v jejímž rámci podporuje projekt Pošta Partner. Tato spolupráce byla loni v únoru stvrzena i společným Memorandem obou partnerů, kteří v něm vyjádřili vůli pokračovat v projektu změny pobočkové sítě. »V zásadě nezáleží na tom, bude-li v obci klasická poštovní pobočka, Pošta Partner nebo výdejní místo. Ale prvotní je zachování dostupnosti a kvality služeb,« podtrhuje Josef Bezdíček. Podle něj SMO trvale nabízí České poště spolupráci při hledání nových moderních cest provozování pobočkové sítě na venkově. Franšízy nevyjímaje. Náhradní varianty České pošty však zatím zpravidla neposkytují kompletní služby obvyklé v rušených »kamenných pobočkách«.

Místopředseda SMO uvádí i typický příklad: Co si počne babička, dosud navyklá vybírat si důchod na »své« poště? Výdejní místo pošty v místní hospodě jí tuto službu neposkytne. A dojíždět si pro peníze jinam, byť jen »pouhých« deset kilometrů? Při stávající dopravní obslužnosti odlehlejších obcí to pro ni bude představovat strastiplný, i půldenní »výlet«. Takových seniorů, ale i lidí s nejrůznějším zdravotním handicapem je však na venkově bezpočet.

POŠTA JE VEŘEJNOU SLUŽBOU

»Už jako bych slyšel námitku: Ať tedy kraje, v jejichž gesci je dopravní obslužnost, zjednají v obci, kde se pobočka pošty zruší, nápravu a autobusy tam jezdí častěji. Jenže to si budeme přehazovat problém jako horkou bramboru mezi státem a kraji, což nás odvede od jeho podstaty. Dokud bude zakladatelem České pošty stát, resp. Ministerstvo vnitra, do té doby musíme poštovní služby považovat za formu veřejné služby. A ta musí být stejně dostupná a stejně kvalitní pro všechny občany, ať žijí ve městech či na venkově,« shrnuje Josef Bezdíček.

Svaz měst a obcí, který se vůči návrhu ČTÚ tvrdě vymezuje, do meziresortního připomínkového řízení poslal i úpravu vyhlášky č. 464/2013 Sb.. Mj. požaduje, aby maximální dojezdová vzdálenost v § 14 byla zkrácena z 10 na 7 km.

»Bohužel, neobliba franšíz jednoznačně vychází z nabízených podmínek. Navýší-li se však obě složky odměny na podnikatelsky zajímavou úroveň a sníží-li se rizikovost výkonu těchto služeb zmírněním hrozících sankcí, můžeme se dočkat situace známé z Rakouska či Německa,« podotýká předsedkyně SMS Ing. Jana Juřenčáková. »Tam se franšízy vyplatí, provozují se ve velkém počtu – a veřejnosti k užitku. Naším trvalým požadavkem je i garance provozování „kamenné“ pobočky v případě nezdaru franšízy. Zkrachuje-li totiž podnikatel, který ji provozuje, služba v obci zanikne. To je pro obyvatele venkova nepřijatelné omezení dostupnosti poštovních služeb.«

KDYŽ SE POŠTA S OBCÍ NEDOHODNE

Jak postupovat, nedohodne-li se Česká pošta s obcí na zrušení své pobočky? »Poštovní zákon v § 33 mluví o tom, že držitel poštovní licence je povinen poskytovat základní služby v souladu s potřebami veřejnosti. K těmto potřebám patří i dostupná poštovní pobočka. Proto starostům doporučujeme obracet se na ČTÚ, který hájí zájmy veřejnosti v oblasti poštovních služeb. Očekáváme, že se mohou objevit i první soudní spory s cílem zajistit dodržování poštovního zákona v oblasti dostupnosti poštovních služeb,« varuje Jana Juřenčáková.

Martin Drtina za ČTÚ poznamenává, že každý takový případ musí být posuzován individuálně se zohledněním např. vzdálenosti obce od jiné nejbližší pošty, dopravní obslužnosti, objemu využívání základních služeb atd. »Vyhláška č. 464/2012 Sb. v přechodném ustanovení v § 28 upravuje postup při případném rušení pošt. Česká pošta je povinna dostatečně včas projednat svůj záměr s dotčenými obcemi. Zároveň je povinna usilovat o zajištění základních služeb ve spolupráci s jinou osobou (např. Pošta Partner, výdejní místo). Je-li přesto pobočka zrušena, musí zajistit dostupnost základních služeb jiným vhodným způsobem, jímž může být třeba zřízení mobilního obslužného místa,« dodává mluvčí ČTÚ.

Člen předsednictva SMO, starosta Příšovic na Liberecku Antonín Lízner uzavírá: »Diskuse je však třeba vést nejen o množství poboček, ale hlavně o efektivitě poštovních služeb a celém jejich systému.«

 

Typy poboček a poskytované služby České pošty, s. p.

Výdejní místo I: výdej uložených zásilek;

Výdejní místo II: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek, poštovních poukázek;

Partner I: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek; peněžní služby; výplata důchodů; vybrané služby Poštovní spořitelny;

Partner II: výdej uložených zásilek; podání listovních a balíkových zásilek; peněžní služby; výplata důchodů; služby Poštovní spořitelny.

Příjem reklamací zajišťují všechny pobočky typu Výdejní místo a Partner. Prodej cenin a zboží je zajištěn u poboček typu Výdejní místo II a Partner.

ZDROJ: ČESKÁ POŠTA, S. P.

 

Jak fungují poštovní služby v některých evropských zemích

Rakousko: Je typickým příkladem toho, jak mohou v oblasti poskytování poštovních služeb fungovat. Rakouský model byl do určité míry inspirací i při tvorbě českého projektu Pošta Partner. Přestože pobočková síť čítá téměř dva tisíce poboček (k 31. 12. 2012 měla Rakouská pošta /Österreichische Post – ÖP/ celkem 1931 obslužných míst), zákon jí ukládá povinnost provozovat jen 1650 míst. Sama ÖP z nich však provozuje pouze jednu čtvrtinu, tedy kolem 550 poboček. Zbytek, tedy na 1376 poboček, má pod názvem Post-Partner na starosti třetí strana, smluvní partner. Poštu tak lze nalézt např. v obchodech, čerpacích stanicích, trafikách, obecních úřadech, lékárnách, turistických infocentrech a na řadě dalších míst. Smluvní partneři poskytují tři hlavní skupiny služeb: poštovní (podání a vydávání zásilek), bankovní (vklady, výplaty, zprostředkování poradenství) a prodej zboží (ceniny, filatelie, telefonní karty). Právě díky franšízám má ÖP rozsáhlou pobočkovou síť, jejímž prostřednictvím je plně schopná poskytovat univerzální službu. Náklady na její zajištění, jako je třeba provoz ekonomicky nerentabilních pošt, ji přitom až tak trápit nemusejí.

Belgie: Toto království má zhruba 11,1 mil. obyvatel. Poštovní síť tam aktuálně tvoří 670 poboček vlastních – a 670 franšíz, nazývaných Postpoints.

Norsko: Pobočkovou síť Norská pošta začala měnit už v roce 1999. Důvodem byla nedostatečná kapacita a vysoká nákladovost sítě, ta postupně přechází na franšízy, nazývané v Norsku Post-in -Shop. Počátkem letošního roku měla celá norská pobočková síť 1407 poboček – z toho bylo 700 franšíz. Celý proces změny má skončit v roce 2014, kdy Norská pošta bude mít pouze 30 poboček vlastních z celkem téměř 3000 obslužných míst. Důvodem je obrovská rozloha a řídké osídlení tohoto království. Proto tam budou jak vlastní pošty, tak franšízy, ale i místa, která obsluhuje pouze jeden pošťák. Zajímavostí je, že před 50 lety měla Norská pošta 5000 vlastních poboček.

ZDROJ: ČESKÁ POŠTA, S. P.

V obci Pluhův Žďár na Jindřichohradecku je »kamenná« pobočka pošty uzavřena už několik let. Obyvatele obce však obsluhují motorizovaní poštovní doručovatelé z Kardašovy Řečice.
ILUSTRAČNÍ FOTO: JIŘÍ NĚMEČEK

Místopředseda SMO Josef Bezdíček: Dokud bude zakladatelem České pošty stát, musíme poštovní služby považovat za formu veřejné služby.
FOTO: ARCHIV

Předsedkyně SMS Jana Juřenčáková: Očekáváme, že se mohou objevit první soudní spory s cílem zajistit dodržování poštovního zákona.
FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *