Autor
Kategorie:
Různé

Zápach z bioplynek: Mýty, či fakt? Co doložil výzkum

Podle výsledků výzkumu společnosti Tres Consulting se obyvatelé obcí, v nichž se uvažuje o výstavbě nové bioplynové stanice, nemusí obávat případného zápachu. Takové obavy poslední dobou vyjádřili třeba obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na...

Podle výsledků výzkumu společnosti Tres Consulting se obyvatelé obcí, v nichž se uvažuje o výstavbě nové bioplynové stanice, nemusí obávat případného zápachu. Takové obavy poslední dobou vyjádřili třeba obyvatelé Krahulčí na Vysočině, jihomoravských Letovic, středočeského Slaného, Kolince na Plzeňsku či Martinkovic a Zlíče na východě Čech.

Výzkum naopak dokládá, že s provozem bioplynových stanic je spokojena většina těch, kdo žijí v jejich blízkosti. Často nevadí dokonce ani těm, kteří se stavbou původně nesouhlasili – více než polovina z nich (62%) po dokončení projektu změnila názor. Společnost Tres consulting přitom oslovila reprezentativní vzorek 1032 respondentů z okolí deseti bioplynových stanic – Mořina, Chrášťany, Třeština, Švábenice, Skalsko, Drahobudice, Kámen, Kardašova Řečice, Hospříz a Kunžak.

Jednou za měsíc cítí bioplynku 20 % lidí, častěji než jednou týdně pouze 8 %. Za obtěžující nebo nepříjemný však zápach považuje pouze necelá desetina dotázaných. Bioplynová stanice bývá nejčastěji cítit za silného větru a při dopravování nebo vyvážení materiálu. To potvrzují pachové zkoušky, které provedla společnost Odour na hranici bioplynové stanice Mořina. Závětrné strany pozemku, kde se obvykle ukáže, jaký zápach daná provozovna šíří do obce, jsou zcela bez zápachu, pachové látky jsou tam pod detekčním limitem.

Využíváním bioplynu může obec naopak získat. »Díky moderní technologii mohou být zemědělci či celé obce energeticky soběstační, neboť vedlejší produkty své činnosti přemění na levné teplo a elektrickou energii, které se mohou stát i doplňkovými zdroji jejich příjmůí,« uvedl Jan Habart ze společnosti CZBiom. Proto výstavbu bioplynek dotačně podporuje i stát.

Vedle zemědělských bioplynek najdeme v Česku už i několik komunálních, které jsou běžné například v Německu. Zpracovávají biologicky rozložitelné odpady, které u nás zatím končí na skládkách. Jedna z nich stojí v Kněžicích u Nymburka, kde zásobuje levným teplem většinu domů ve obci. Za jeden GJ tepla tam občané platí pouze 290 Kč, polovinu průměrné ceny v České republice. Elektřina je dodávána do sítě.

Bioplyn rozvíjí venkov, to je název nové informační a osvětové kampaně Klastru bioplyn, která má veřejnost informovat o výhodách bioplynu pro obce a jejich obyvatele (viz www.bioplynrozvijivenkov.cz).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *