Zásada dodržování rovných příležitostí vyžaduje změnu stylu přemýšlení i vedení

Veřejná správa je zahrnuta řadou úkolů a činností, proto každá další aktivita či nové téma nebývá vždy přijímáno s nadšením, zvláště není-li zakotvena povinnost tuto činnost vykonávat. Do těchto »dobrovolných« aktivit proniká čím dál víc tematika genderu, rovných příležitostí.

O tématu gender (angl. pohlaví, rod) se mluví často, ale pro mnohé znamená abstraktní oblast, v níž se těžko orientují. Chybí-li navíc jasné pravidlo, jak s touto tematikou v sektoru veřejné správy zacházet, je zřejmé, že nejčastěji není řešena vůbec.

PROČ SE GENDEROVOU TEMATIKOU ZABÝVAT?

Argumentů, proč genderové téma zahrnout a zohledňovat v každodenní činnosti veřejné správy, je řada. Málo se kupříkladu ví, že prosazování genderové rovnosti patří mezi vládní priority již od roku 1998. K tomuto datu se vztahuje přijetí dokumentu nazvaného Priority a postupy vlády při prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže, který má v zásadě charakter Národního akčního plánu pro prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže. Tento dokument každoročně všechna ministerstva aktualizují.

V evropském kontextu je historie prosazování genderové rovnosti mnohem starší. Příkladem je Smlouva o založení Evropského hospodářského společenství (tzv. Římská smlouva) z roku 1957, jejíž nedílnou součástí je i zásada rovného odměňování. Prosazování myšlenky genderové rovnosti patří dlouhodobě k prioritám, což dokazuje i fakt, že rozsáhlá část evropského práva je věnována tematice rovnosti žen a mužů. Genderové téma je také velmi silně zviditelňováno přes dotační tituly, např. Evropský sociální fond.

GENDER A TRH PRÁCE

Téma rovných příležitostí se často dává do souvislosti s debatou o situaci na trhu práce. Jedná se o výseč problému, ale zainteresování veřejné správy je více než žádoucí a to z několika důvodů. Příkladem je možné upozornit na fakt, že rovné příležitosti by měly zajímat každého ze zaměstnavatelů.

Stejně tak mohou například městské nebo krajské úřady figurovat jako příklady dobré praxe, pokud jde o prosazování myšlenky rovných příležitostí směrem ke své organizační struktuře, zaměstnancům, a rovněž veřejnosti.

Jestliže dáme téma rovných příležitostí do souvislosti s trhem práce, identifikujeme ohrožené skupiny. Rizikovým faktorem s ohledem na atraktivitu na trhu práce je věk, pohlaví a rodičovství.

Takřka nejohroženější skupinou na trhu práce v ČR jsou ženy – matky dětí předškolního věku. Příčinou jsou stereotypy o ženách a o mateřství, ale také dlouhá rodičovská dovolená kombinovaná s nedostatečným institucionálním zajištěním péče o dítě a nepružností pracovního trhu s ohledem na poskytování flexibilních forem práce.

GENDEROVÉ STEREOTYPY A PŘEDSUDKY

Vývoj postavení ženy a muže ve společnosti, potažmo na pracovním trhu se historicky odlišoval a tento odkaz si dodnes neseme v podobě tzv. genderových stereo-typů. Kořeny předsudků a stereotypních předpokladů o ženách a mužích se často přisuzují »biologické podstatě«, ale je zřejmé, že ve větší míře byly uměle vytvořeny na základě změn a požadavků společnosti. V českém i v evropském kontextu se často mluví právě o stereotypech a předsudcích jako hlavním zdroji nerovností (nejen) na pracovním trhu.

Dodržování rovných příležitostí patří k demokratickému principu, ale současně se zohledňuje ekonomické hledisko, kdy jsou vyčísleny ztráty z neefektivního využívání lidského kapitálu. Právě apel na ekonomické ztráty konkrétního zaměstnavatele i státu je argumentem proč se tématem zabývat. Protiargumentem jsou obavy zaměstnavatelů ze ztrát, jež by jim zavedení systému rovných příležitostí přineslo.

Hlavními důvody, proč se stát zaměstnavatelem zohledňujícím genderové téma a prosazovat je i v jiných aktivitách, jsou:

image společensky odpovědného subjektu – nové příležitosti pro PR a marketing;

lepší poznání a rozvoj stávajících zaměstnanců a zaměstnankyň;

omezení fluktuace a nákladů s ní spojených – např. na nábor nových zaměstnanců a zaměstnankyň, ztráty know-how;

celkové zkvalitnění personálních záležitostí i firemní kultury.

V případě veřejné správy hraje důležitou roli již zmiňovaný fakt, že de facto jsou prosazovány priority vlády, dodržován demokratický princip i existující legislativa. Např. místní samospráva může hrát ústřední roli v prosazování myšlenky rovných příležitostí a stát se funkčním článkem institucionálního zabezpečení politiky rovných příležitostí v ČR.

GENDEROVÝ PŘÍSTUP V PRAXI

Vzhledem k tomu, že nelze účinně prosazovat genderovou rovnost jen na základě vytyčení obecného cíle bez následných aktivních kroků, existuje řada nástrojů, které nabízejí řešení či návody. Prvním krokem je zmapování stávající situace. Osvědčeným, i když málo známým nástrojem je genderový audit. Kvalitně zpracovaný audit dokáže říci, jak na tom organizace je, kde jsou její rezervy a nabídnout způsoby řešení.

Zásada dodržování rovných příležitostí znamená v mnoha případech změnu stylu přemýšlení i manažerských stylů vedení, či představy o tradiční organizaci práce.

Úřad by měl zajímat celý personální proces od výběru, odměňování, možnosti kariérního postupu, systému benefitů a vzdělávání, až po zohledňování situací jako je odchod na mateřskou/rodičovskou dovolenou apod.

Genderová tematika zkrátka do chodu organizací i do činnosti veřejné správy patří, důkazem je i aktivita Ministerstva vnitra a jím organizovaná soutěž Úřad roku půl na půl, která hodnotí snahu úřadů prosazovat rovné příležitosti vůči svým zaměstnancům i veřejnosti.

JANA KLAMPFLOVÁ

GENDER Consulting, s. r. o.

Úřad by měl zajímat celý personální proces od výběru, odměňování, možnosti kariérního postupu, systému benefitů a vzdělávání až po zohledňování situací, jako je odchod na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou apod.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *