Zásadní změny v rozpočtovém určení daní pro obce

Základní princip novely zákona o rozpočtovém určení daní vychází z formulace v Programovém prohlášení vlády: Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi »nejchudšími« a »nejbohatšími«...

Základní princip novely zákona o rozpočtovém určení daní vychází z formulace v Programovém prohlášení vlády: Cílem vlády je dlouhodobá stabilní dohoda, která formou zákona stanoví příjmy obcí tak, aby se snížil současný diskriminační rozdíl příjmů na obyvatele mezi »nejchudšími« a »nejbohatšími« obcemi a aby to odpovídalo situaci ve vyspělých zemích EU. Nová úprava v principu navazuje na novelu zákona o rozpočtovém určení daní z roku 2008. Zachovává druhy sdílených daní včetně uplatnění tzv. motivačních složek a oddělený propočet daňových příjmů pro čtyři největší statutární města pomocí samostatných koeficientů podle přílohy č. 3 zákona. Dále zůstává princip rozdělení sdílených daní pro ostatní obce podle čtyř velikostních skupin obcí s využitím koeficientů a násobků postupných přechodů podle přílohy č. 2 zákona. K řešení specifik obcí se i nadále využívají další dílčí kritéria s různou váhou v propočtu daňových příjmů.

Nový návrh v principu realizuje systém, který má zmírnit neodůvodněné disproporce mezi obcemi a zabezpečit, aby hodnota výnosu na obyvatele, zjištěná jako průměr výnosů za jednotlivé obce v rámci sledovaných velikostních kategorií, byla na úrovni 9000 Kč nebo vyšší.

ZMĚNA PODÍLŮ NA SDÍLENÝCH DANÍCH

Přijatá novela mění především celkové podíly obcí na sdílených daních, kdy celostátní výnos těchto daní je rozdělován mezi státní rozpočet, kraje a obce.

U obcí se zvyšují sdílené daňové příjmy proti platné úpravě zakotvené v § 4 odst. 1 zákona 243/2000 Sb.:

z 19,93 % výnosu daně z přidané hodnoty na 20,83 % (od 1. 1. 2016 na 21,93 %),

z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků na 22,78 % (od 1. 1. 2016 na 23,58 %),

z 21,4 % výnosu daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou na 23,58 %,

z 21,4 % výnosu z 60 % výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání na 23,58 %,

z 21,4 % výnosu daně z příjmů právnických osob (kromě případů, kdy je poplatníkem obec nebo kraj) na 32,58 %.

Aby bylo možné zvýšit podíl obcí v roce 2013 na uvedených sdílených daních, jsou příslušné objemy vybilancovány na úkor státního rozpočtu v celkové výši 12 mld. Kč (uváděné částky daní odpovídají předpokládaným výnosům predikovaným Ministerstvem financí pro rok 2013, o uvedené objemy je už snížen návrh státního rozpočtu na další rozpočtový rok). Původní vládní představa, že do daňových příjmů obcí budou vybilancovány objemy na úkor celostátních dotačních programů, ze kterých jsou doposud centrálně, a tudíž málo efektivně financovány ze státního rozpočtu rozvojové projekty v obcích, se uskutečnila jen v omezeném rozsahu.

Přibližně 10,5 mld. Kč bylo získáno plošným krácením objemů výdajů státního rozpočtu. Prakticky jediný přesun uceleného dotačního titulu představuje 1,5 mld. Kč dosavadního příspěvku na školství, který uvolňuje každoročně Ministerstvo financí z kapitoly Všeobecná pokladní správa v rámci finančních vztahů státního rozpočtu k rozpočtům obcí, resp. hlavního města Prahy.

K dosažení vytyčených změn v rozdělení daňových příjmů na obce bylo nutno přistoupit i k určitému snížení daňových příjmů u čtyř největších statutárních měst (v úhrnu jde o 1,1 mld. Kč). U hl. m. Prahy je to snížení o 0,65 mld. Kč (objemy daní, které Praha dostává podle přílohy č. 1 zákona jako kraj, nejsou kráceny). Celkový pokles o 0,45 mld. Kč u dalších třech statutárních měst je procentuálně vyvážený ve vztahu k objemu jejich příjmů ze sdílených daní; s použitím shodného přepočítacího koeficientu. To znamená snížení pro Plzeň o 90 mil. Kč, pro Ostravu o 160 mil. Kč a pro Brno o 200 mil. Kč. V návaznosti na tyto změny jsou upraveny i koeficienty v příloze č. 3 zákona č. 243/2000 Sb.

ZMĚNA KRITÉRIÍ A JEJICH VÁHY

K významným změnám dochází u kritérií a jejich váhy při propočtech podílu sdílených daní na jednotlivé obce. Váha kritéria celkové rozlohy katastrálních území obce se návrhem nemění, zůstává ve výši 3 %. Dochází však k významné změně, pokud jde o rozsah, v jakém je katastrální území obce promítnuto do propočtu.

Důvodem pro toto opatření je dlouhodobá kritika existujících neopodstatněných extrémů v daňových příjmech některých obcí, která je způsobená mimořádně velkým extravilánem. Výměra, která se zahrnuje do propočtu, se omezuje maximálně na plochu 10 hektarů na obyvatele.

Zcela novým kritériem je počet dětí mateřských škol a žáků základních škol s váhou 7 %. Zdrojem dat o počtech žáků (dětí) bude dokumentace škol vedená podle školského zákona, konkrétně statistické výkonové výkazy převzaté z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zpracované k 30. 9. předchozího roku.

Pro účely propočtu se počtem dětí rozumí počet dětí účastnících se předškolního vzdělávání a počtem žáků se rozumí počet žáků plnících povinnou školní docházku ve školských zařízeních, jejichž zřizovateli jsou obce.

V zájmu srovnání disproporcí daňových výnosů na jednoho obyvatele mezi obcemi různých velikosti, jejichž souhrnný průběh byl charakterizován kritizovanou U – křivkou, byla u kritéria prostý počet obyvatel zvýšena jeho váha ze 3 % na 10 %. V důsledku změn váhy u výše uvedených kritérií se váha kritéria postupné přechody snižuje z 94 % na 80 %. V důsledku provedených úprav se rovněž mění koeficienty a násobky postupných přechodů v příloze č. 2 zákona č. 243/2000 Sb.

Propočty tzv. motivačních složek, tj. daňových výnosů podle § 4 odst. 1 písm. g) a i) zůstávají nezměněny. Zjednodušeně řečeno, jde o 30 % z výnosu daní samostatně podnikajících fyzických osob, které mají ke dni splatnosti své daňové povinnosti trvalé bydliště v příslušné obci. Další motivační složkou je podíl na výnosu 1,5 % z celostátního hrubého výnosu daně (záloh na daň) z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, odváděné zaměstnavatelem jako plátcem daně z příjmů. Podíl příslušné obce se propočte podle ustanovení § 4 odst. 11 písm. c), tj. prakticky podle počtu zaměstnanců vykázaných jejich zaměstnavateli k 1. prosinci bezprostředně předcházejícího kalendářního roku.

VYHLÁŠKY – PROVÁDĚCÍ A PŘECHODOVÁ

Výpočet daňových příjmů obce v návaznosti na jednotlivá ustanovení zákona je poměrně náročný. Proto je Ministerstvo financí zmocněno vydat každoročně prováděcí vyhlášku s účinností od 1. září běžného roku na základě údajů zpracovaných Českým statistickým úřadem, Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním a Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy s daty, které umožní každé obci uskutečnit propočet předpokládaných daňových příjmů (v souladu s ustanovením § 4 odst. 11 zákona číslo 243/2000 Sb.). v návaznosti na predikci daňových výnosů zveřejněnou Ministerstvem financí. Do vyhlášky budou zahrnovány údaje o počtu obyvatel a o započtené katastrální výměře obcí podle stavu k 1. lednu běžného roku, údaje o počtu dětí a žáků pak podle stavu k 30. září roku, který bezprostředně předchází běžnému roku.

K zajištění postupů podle novely zákona o rozpočtovém určení daní, účinné 1. ledna 2013, je Ministerstvo financí zmocněno vydat s účinností ke stejnému datu tzv. přechodovou vyhlášku s počty obyvatel obcí, výměrou katastrálních území obcí k 1. lednu 2012, počty zaměstnanců k 1. prosinci 2011 a počty žáků k 30. září 2011. Při stanovení podílů obcí na daňových příjmech a převodu daňových příjmů, na které vznikl obcím nárok do 31. prosince 2012 podle zákona č. 243/2000 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a které nebyly převedeny do rozpočtů obcí do 31. prosince 2012, se postupuje podle dosavadních právních předpisů.

NA MÍSTĚ JE OPATRNOST

Při přípravě rozpočtů obcí na rok 2013 lze jen doporučit značně opatrný přístup. Z nové legislativy vyplývá příznivá perspektiva pro většinu obcí. Předběžné rozpočty ukazují, že proti minulosti by mělo dojít (mimo uvedených čtyř největších statutárních měst) ke snížení daňových příjmů u dalších zhruba 97 obcí, které měly dříve značné příjmy z hlediska váhy kritéria katastrální výměry. Rozhodující ale bude reálná prognóza a vývoj celostátních výnosů sdílených daní, kde se projevuje značná nestabilita, a to jak z hlediska jejich legislativy, tak faktického efektivního výběru. Lze odpovědně tvrdit, že i při nedodržení objemů prognózovaných v době projednávání novely zákona o rozpočtovém určení daní dojde k výraznému posílení daňových příjmů obcí, čímž se v oblasti finančního hospodaření posílí nejen jejich pravomoc, ale i odpovědnost za jejich racionální využití.

Základní údaje

V částce 104 Sbírky zákonů byl 10. 9. 2012 zveřejněn pod č. 295 zákon, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Tímto aktem bylo završeno dlouhodobé úsilí o změnu výše a rozdělování daňových příjmů obcí vymezených zákonem č. 243/2000 Sb.

Zákon č. 295/2012 Sb. nabývá účinnosti 1. ledna 2013, s výjimkou části třetí, která nabývá účinnosti 1. ledna 2016.

Městský úřad v Jaroměři.

ILUSTRAČNÍ FOTO: DAGMAR HOFMANOVÁ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *