Zavedení EET: hrozba nebo pomoc pro malé podniky?

Elektronická evidence tržeb (EET) může být pro někoho strašákem a noční můrou, pro jiného přílišnou (a nevítanou) regulací a pro dalšího naopak vítaným krokem umožňujícím větší přehled o fungování podniku. Vždy záleží na okolnostech. Podle průzkumu společnosti Storyous, českého dodavatele elektronických pokladen pro gastronomii, je nejlepší připravenost na zavedení tohoto kroku v Praze, ve středních Čechách a na jižní Moravě, naopak nejhůře na tom jsou severní Čechy, vysočina a Ostravsko. Provozovatelům připadá EET drahá a nevýhodná.

Proč provozovatelé restaurací odkládají EET?

  • Za problém považují nové pokladny i nutnost pořídit si kvalitnější internetové připojení
  • Informace k EET čerpají především od kolegů z branže a známých, materiály Ministerstva financí považují za nepřehledné a složité
  • Ministerstvo financí jim podle nich místo pozitivní motivace dlouhodobě hrozí postihy, což celou situaci zbytečně vyostřuje

Do zavedení elektronické evidence tržeb v souladu se zákonem č. 112/2016 Sbírky už zbývá necelý čtvrtrok. Přestože se provozovatelé gastronomických zařízení vystavují postihu až do výše půl milionu korun v případě, že jejich evidenční systém nebude k 1. prosinci 2016 funkční, až 30 000 subjektů zavedení EET odkládá.

Důvody, proč se podniky EET tolik brání, jsou takřka všude stejné. Podle majitelů stravovacích zařízení anebo jejich provozních je EET příliš složitá, obávají se přehnané finanční investice (ta se pohybuje řádově od 7500 Kč výše plus náklady na SW), ale také mají strach z rychlosti zavedení. Za největší problém považují nutnost pořídit si nové pokladny, aniž by měli čas se s jednotlivými řešeními seznámit, strach mají ze složitého ovládání a nutnosti proškolovat na něj veškerý personál. Pro celou řadu podniků je problémem také zajištění dostatečně kvalitního internetového připojení – 13,5 % z nich totiž nemá internet zaveden vůbec.

Informace k zavádění EET připadají podnikům příliš složité, málo důvěryhodné a nepřehledné – platí to i pro novou metodiku Ministerstva financí. Podniky přiznávají, že nejvíce pracují s ústními informacemi od kolegů z branže a známých, a s těmi, které slyší v médiích. Na základě toho mají dojem, že je Ministerstvo financí nedokázalo přesvědčit o žádné výhodě, kterou jim EET přinese. Pokud by tomu bylo naopak, byla by jejich motivace výrazně vyšší.

Petr Filipec, provozní ředitel Storyous uvádí, že majitele podniků zcela chápe, část obav je podle něj však zbytečná. Přesvědčit o tom i menší podniky v regionech a nabídnout jim pomocnou ruku se snaží sérií workshopů Storyous. „Obavy provozovatelů se víceméně opakují. Všichni se shodují, že EET je pro ně především problémem, který je demotivuje a mají z něj strach. Naprosté minimum provozovatelů dokáže v zákonu o elektronické evidenci najít cokoli pozitivního. Přitom příležitostí existuje celá řada, a pokud je provozovatel dokáže využít, stane se z EET naopak důležitý milník v úspěšném rozvoji vlastního podniku,” uvádí Filipec.

Pokud podnik zvolí elektronickou pokladnu, která mu umožní pracovat s vlastními provozními daty, zlepší si přehled o provozu vlastního podniku. Dokáže lépe pracovat s maržemi jednotlivých prodávaných produktů či plánovat směny personálu vzhledem k pravidelné obsazenosti zařízení. EET může být i příležitostí pro zavedení plateb platební kartou.
Podle údajů Storyousu se u podniku (v závislosti na velikosti) může díky analýze provozních dat a práci s nimi okamžitě zlepšit obrat i výdělky, a to v řádu procent, v dlouhodobém horizontu až desítek procent, platby kartou pak dokážou zvýšit útratu hostů o 11–18 %.*

TZ/ ev

Komentáře ke článku 1

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *