Želivka nikdy nezklamala

Také v dalších letech projde Úpravna vody Želivka znovu rozsáhlou modernizací a dostane nové technologie.

Před čtyřiceti lety Pražané pili upravenou vodu z Vltavy nebo tu lepší, jak jsou dodnes někteří přesvědčeni, z Káraného. Když pak po roce 1972 otočili kohoutkem, tekla z něj voda ze Želivky. Ve větší části Prahy od února 1973 už ani jinou nedostávali. Asi změnu nikdo nepoznal, i když publicitu tato událost měla. Hlavně slavnostní zahájení provozu, které se odehrálo 25. května 1972.

Kromě vybudování přehradní nádrže, úpravny vody a téměř 52kilometrového přivaděče, který plní vodojem v Jesenici u Prahy, bylo nutné vytvořit v nádrži dostatečnou zásobu vody, což nelze splnit přes noc. Vodní nádrž se proto budovala od roku 1965 do roku 1969, druhá etapa pak trvala do konce roku 1972, kdy už byl ukončen celý první soubor staveb Vodní dílo Želivka. Je tomu už čtyřicet let.


Místo pro stavbu bylo vybráno velmi dobře. I když pamětníci samozřejmě řeknou, jak bylo údolí říčky Želivky předtím krásné. Jenže budujte zásobárnu vody pro více než milion lidí! Musí to být v místě, kde je co nejmenší znečištění – a to jak ovzduší, tak půdy a celého povodí řeky. Problém vody pro Prahu však být vyřešen musel. I za cenu vystěhování několika vesnic, jejichž obyvatelé dostali náhradní domy a byty v okolí.

TECHNOLOGIE SE STÁLE VYLEPŠUJÍ

S odstupem čtyřiceti let je zřejmé, že se dílo podařilo: vodní nádrž Švihov i samotná, již vícekrát modernizovaná úpravna vody z ní, stejně jako unikátní štolový přivaděč. Ten se prakticky celý, až na pár set metrů, razil hornickým způsobem. Jeho kruhový profil má průměr 2,64 m a betonová obezdívka je tlustá 20-35 cm. Svou důležitou a efektivní práci tu odvádí gravitace. Výškový rozdíl mezi vstupem vody a výstupem je 24,3 m.

Díky dobře projektované a provozované úpravně vody, největší v ČR, má voda ze Želivky kvalitní parametry. Není to však zadarmo, a technologie se proto musí stále zlepšovat. Životní prostředí kolem vodní nádrže sice není nadmíru znečištěno, ale zemědělství má také své negativní vlivy, i když už se dnes například tolik nehnojí. Na Želivce jsou vyhlášena ochranná pásma, pracovníci Povodí však musí stále kontrolovat, co se na březích nádrže děje. Ukazuje se, že nejlepší ochrana nemusí být vždy jen plošná, ale že by to měly být spíš zóny přesně vymezené diferencované ochrany a hospodaření s pozemky.

V době jejího největšího využití, což bylo v 90. letech minulého století, procházelo Úpravnou vody Želivka více než 150 mil. m3 vody. Nyní je to 87 mil. m3 ročně, což potvrzuje, jak moc klesla v ČR spotřeba vody. Během posledních čtyřiceti let odtud odtekly čtyři miliardy kubíků upravené pitné vody. Vody však byl v nádrži vždy dostatek, i v dobách sucha. Z pražské vodovodní sítě jsou zásobovány také mnohé další obce a města v okolí, některé přímo z úpravny vody Želivka, některé »po cestě« z přivaděče a jiné přímo z vodojemu Jesenice. Dohromady je to voda pro půldruhého milionu obyvatel.

DODÁVKA VODY SE NEZASTAVÍ ANI PŘI NÁROČNÝCH INVESTICÍCH

Vlastníkem infrastrukturního majetku úpravny je Úpravna vody Želivka, a. s., správcem Pražská vodohospodářská společnost, a. s., která je ve vlastnictví hl. m. Prahy. Provozovatelem je akciová společnost Pražské vodovody a kanalizace (PVK), součást skupiny Veolia Voda. Letos se koná výběrové řízení na rekonstrukci čerpací stanice surové vody, připravuje se likvidace kalů v usazovací nádrží Rýznburk, chystá se náročná výstavba flotace na filtraci 2. V plánu jsou investice do strojního odvodňování kalu a pracích vod. Všechny práce musí probíhat za provozu, dodávka vody zákazníkům se nezastaví.

 

MILENA GEUSSOVÁ
šéfredaktorka PRO-ENERGY magazínu

 

Stručně o Želivce

Výška hráze nad údolím 58,3 m

Koruna přehradní hráze 381,7 m n. m.

Délka hráze v koruně 850 m

Délka vzdutí 38 km

Průměrná hloubka 18 m

Zatopená plocha 1432 ha

Povolený průměrný roční odběr surové vody 5250 l/s

Délka štolového přivaděče 51,9 km

Max. průtok přivaděčem 6700 l/s

Objem vodojemu Jesenice 200 000 m3

Max. výkon úpravny 7000 l/s pitné vody

Úpravna vody Želivka vyrobila za 40 let přes čtyři miliardy kubíků pitné vody.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *