Zpětný odběr aneb Dejme odpadu šanci na nový začátek

Zpětný odběr vstoupil do obecného povědomí již v 90. letech minulého století, kdy Zelený bod začal provozovat třídění odpadů, což je podle zákona o obalech zpětným odběrem odpadů z obalů. Systém třídění začal fungovat především díky spolupráci s městy a obcemi. Hlavně zásluhou této spolupráce je...

Zpětný odběr vstoupil do obecného povědomí již v 90. letech minulého století, kdy Zelený bod začal provozovat třídění odpadů, což je podle zákona o obalech zpětným odběrem odpadů z obalů. Systém třídění začal fungovat především díky spolupráci s městy a obcemi. Hlavně zásluhou této spolupráce je dnes Česká republika na špičce Evropské unie v třídění, zejména plastů. Obcím a městům to přineslo snížení nákladů v jejich rozpočtech, protože velká část nákladů s tříděním odpadů je kryta příspěvkem za třídění od autorizované obalové společnosti.


Na obdobném principu se od roku 2005 přikročilo k budování systému zpětného odběru starých elektrospotřebičů. Kolektivní systémy, které jej na základě pověření výrobců elektrozařízení provozují, kryjí většinu nákladů se sběrem a svozem ke zpracovateli. To opět dosti snižuje náklady v obecních a městských rozpočtech. Každý výdaj, který radnice ušetří, může využít na jiné věci, především na investice do veřejného majetku – silnic, chodníků, osvětlení atd.

Nevyčíslitelným, ale zcela zásadním efektem zpětného odběru je jednoznačná odpovědnost výrobce a spotřebitele za ochranu životního prostředí. Každý z nás díky třídění odpadů může přispět ke zlepšení světa kolem nás, k efektivnímu využití zdrojů surovin a energie. Jde o moderní přístup k životu, o každému srozumitelný výraz naší odpovědnosti k této planetě a k budoucím generacím. Třídit může každý, bez rozdílu věku, pohlaví, politického založení či náboženství. Je to jen a jen o rozhodnutí začít. Pak už si zvyknete a ani vám to nepřijde, že třídíte. Je to jako každé ráno vstát a vyčistit si zuby.

Někdo tvrdí, že třídit lze všechno. Jiný zase namítá, že třídit nemá vůbec smysl. Já však musím konstatovat, že třídit, resp. podílet se na zpětném odběru, smysl má. Vždyť i díky třídění papíru máme stále hodně lesů. Díky třídění plastů máme stále ještě dostatek zásob ropy. Díky třídění skla se nemusí otevírat nové lomy.

Jako všechno i třídění však má své meze. Nejde třídit vše, jelikož vytříděnou surovinu musí někdo zpracovat a využít. Její uplatnění závisí zejména na nabídce technických možností zpracování – a pochopitelně také na poptávce po takto vytříděné surovině. Jistě, další vývoj technologií posouvá možnosti třídění a využití vytříděných surovin ještě dál. Třeba jednou nastane doba, kdy se vytřídí vše – a vše se zase použije. Ale to už je hudba budoucnosti a možná spíše utopie jako perpetuum mobile….

Faktem ovšem je, že bez zpětného odběru vysloužilých výrobků a jejich třídění – možná řečeno výstižněji: bez třídění odpadů – by se obce a města sice obešly, ale pak by je nakládání s odpady od občanů vyšlo velmi draho v obecních rozpočtech. Obešli by se bez něj i občané, ale pak by tu všichni jednou žili jen na skládkách odpadů… A proto třiďme, ale s rozumem…

 

Problematice zpětného odběru se věnuje společná příloha časopisů Moderní obec a Odpady, kterou najdete uprostřed tohoto vydání na stranách I-VIII.

Mgr. PAVEL DRAHOVZAL
starosta obce Velký Osek (okr. Kolín), člen předsednictva Svazu měst a obcí ČR a předseda jeho Komise životního prostředí

 

Nevyčíslitelným, ale zcela zásadním efektem zpětného odběru je jednoznačná odpovědnost výrobce a spotřebitele za ochranu životního prostředí. Jde o moderní přístup k životu, o každému srozumitelný výraz naší odpovědnosti k této planetě a k budoucím generacím.

FOTO: ARCHIV

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *