Rada obce dále ukládá pokuty podle § 15 zákona o místním referendu52). Tyto pokuty jsou radou obce ukládány v rámci výkonu samostatné působnosti, neboť rada obce je podle zákona o obcích - jak již bylo uvedeno - orgánem působícím na úseku samostatné působnosti obce, a v přenesené působnosti pouze...
Rada obce dále ukládá pokuty podle § 15 zákona o místním referendu52). Tyto pokuty jsou radou obce ukládány v rámci výkonu samostatné působnosti, neboť rada obce je podle zákona o obcích - jak již bylo uvedeno - orgánem působícím na úseku samostatné působnosti obce, a v přenesené působnosti pouze vydává obecně závazné vyhlášky. Radě obce tato pravomoc podle mého názoru zůstala zachována, přestože je zastupitelstvu obce podle § 84 odst. 2 písm. j) zákona o obcích vyhrazeno rozhodovat o vyhlášení referenda. Tímto ustanovením však podle mého názoru není dotčena pravomoc rady obce ukládat sankce podle § 15 zákona o referendu.
V územně členěném statutárním městě se referendum koná buď na území celého města, nebo na území městské části, jestliže se rozhoduje o věcech, které spadají do samostatné působnosti městské části. Jde-li o zřízení nové městské části nebo obvodu, koná se místní referendum jen na území, na němž se zřízení nové městské části nebo obvodu navrhuje. Jinak se referendum koná pouze na území celé obce, s výjimkou případů, kdy jde o rozdělení obce a referendum se koná v té části obce, která se chce oddělit.
Zákon o místním referendu upravuje též referendum konané v Praze. Referendum se v Praze koná buď na celém území hlavního města Prahy, nebo pouze na území městské části, jestliže jeho předmětem jsou záležitosti spadající do samostatné působnosti městské části. Podle § 59 odst. 2 písm. o) zákona č. 131/2000 Sb. vyhlašuje referendum Zastupitelstvo hlavního města Prahy, pokud jde o referendum konané na celém území Prahy. Podle § 89 odst. 1 písm. n) téhož zákona rozhoduje o vyhlášení referenda konaného na území městské části zastupitelstvo městské části. K ukládání pokut podle § 15 zákona o místním referendu jsou v Praze příslušné Rada hlavního města Prahy a rada městské části.
V referendu rozhodují oprávnění občané formou souhlasu či nesouhlasu o konkrétně položených otázkách, které patří do samostatné působnosti obce. Referendem se rozhoduje také v případech stanovených zvláštním zákonem (např. § 19 odst. 4, § 20 odst. 1 a § 21 zákona o obcích, § 11 odst. 5, § 12 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb.) 53). V referendu nelze rozhodnout v případech uvedených v § 10 zákona o místním referendu. Referendum nelze např. konat o rozpočtu obce, o místních poplatcích nebo o věcech, o nichž se rozhoduje ve správním řízení54). Referendum se vyhlašuje na návrh oprávněného občana, podpořeného podpisy stanoveného počtu oprávněných občanů.
Podle § 16 odst. 2 zákona o obcích má občan obce55), který dosáhl 18 let, právo hlasovat v místním referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem (v poznámce k tomuto ustanovení se uvádí zákon o místním referendu). Ustanovení § 15 odst. 1 zákona o místním referendu stanoví, že podporovatel (občan, který podpoří svým podpisem návrh na konání místního referenda56)) může podepsat podpisovou listinu57) k jednomu návrhu na konání referenda jen jedenkrát. Oprávněným občanem je podle § 3 odst. 1 a 2 zákona o místním referendu pouze občan ČR s trvalým pobytem v obci nebo městské části, který nejpozději v den hlasování dosáhl 18 let a je plně způsobilý k právním úkonům. Překážky pro výkon hlasovacího práva v místním referendu stanoví zákon o místním referendu v § 3 odst. 3. Podle § 4 odst. 2 zákona o místním referendu vede obec a městská část seznam oprávněných občanů.
Podle § 15 odst. 2 tohoto zákona lze v řízení podle zvláštního zákona (s odkazem na zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění) uložit pokutu do 1000 korun tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda, nebo kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem. Z povahy věci vyplývá, že pokutu lze uložit pouze fyzické osobě bez ohledu na to, zda je podnikatelem. Vzhledem k § 2 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, podle něhož je přestupkem pouze jednání, které je za přestupek výslovně zákonem označeno, jde o jiný správní delikt fyzických osob58). Ke spáchání správního deliktu se podle § 15 odst. 2 zákona o místním referendu nevyžaduje zavinění.
O možnosti rady obce uložit pokutu podle § 15 odst. 2 zákona o místním referendu jsou občané informováni při podepisování podpisových listin. Podle § 13 zákona o místním referendu musí podpisové listiny obsahovat mj. toto upozornění pro podporovatele: "Tomu, kdo podepíše vícekrát tentýž návrh na konání referenda nebo tomu, kdo podepíše podpisovou listinu, ač není oprávněným občanem podle zákona o volbách do zastupitelstev v obcích a o místním referendu, může obecní rada59) uložit pokutu do 1000 korun."
Pokutu lze uložit do jednoho roku, od kdy došlo k jednání uvedenému v odstavci 2.
Na řízení o správním deliktu se podle § 15 odst. 4 zákona o místním referendu vztahují obecné předpisy o správním řízení, zákon o místním referendu pod čarou odkazuje na zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění. V § 15 odst. 2 se však uvádí, že se pokuta uloží v řízení podle zvláštního zákona (s odkazem pod čarou na zákon o přestupcích). Poznámky sice nejsou obecně závaznou částí právního předpisu, domnívám se však, že je přesto třeba postupovat podle obou zákonů, přičemž správní řád se použije pouze subsidiárně60). Zvláštním zákonem se zde zřejmě nerozumí zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), v platném znění, který je obecnou právní úpravou správního řízení. Zvláštním zákonem naopak lze rozumět (i kdyby nebyla v textu zákona poznámka uvedena) zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, který je zvláštní právní úpravou správního řízení o uložení sankcí za správní delikt61).
Podle zákona o místním referendu lze pokutu uložit do jednoho roku ode dne, kdy došlo k jednání uvedenému v § 15 odst. 2 zákona o místním referendu. Na rozdíl od zákona o obcích se v zákoně o místním referendu výslovně nestanoví, že rada obce může pravomoc ukládat pokuty zcela nebo částečně svěřit obecnímu úřadu. Domnívám se proto, že při ukládání pokut podle zákona o místním referendu rada obce tuto možnost nemá.
O odvolání proti rozhodnutí rady obce rozhoduje příslušný okresní úřad. K přezkoumání rozhodnutí lze využít také mimořádných opravných prostředků ve správním řízení. Podle mého názoru není vyloučen ani soudní přezkum či podání ústavní stížnosti.
Porušováním povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy na úseku voleb a referenda se lze za podmínek stanovených trestním zákonem dopustit také trestného činu podle § 177 trestního zákona ("Porušování přípravy a průběhu voleb a referenda"). Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jinému násilím nebo pohrůžkou násilí nebo lstí brání ve výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu anebo jiného takovým způsobem k výkonu volebního práva nebo hlasovacího práva v referendu nutí, nebo kdo padělá údaje v dokladu o počtu členů politické strany nebo na petici pro volební účely nebo v jiném dokumentu souvisejícím s volbami nebo referendem62) anebo vědomě použije takového dokumentu jako pravého, nebo kdo vědomě nesprávně sečte hlasy či poruší tajnost hlasování, nebo kdo jinak hrubým způsobem maří přípravy nebo průběh voleb do zákonodárných sborů nebo orgánů místní samosprávy anebo přípravy nebo průběh referenda." Za tento trestný čin lze uložit trest odnětí svobody od šesti měsíců do tří let63).
Poznámky:
52) Zavedení možnosti krajského referenda předpokládá zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, podle jehož § 12 odst. 2 písm. g) má občan kraje, který dosáhl věku 18 let, právo hlasovat v krajském referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem. Podle mého názoru v současné době nelze aplikovat zákon o místním referendu, ale provádění krajských referend vyžaduje buď přijetí dalšího zákona, případně novelizaci zákona o místním referendu nebo např. zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů, kde by bylo možné upravit postup při krajském referendu.
53) V případě, že by orgány obce nebo hlavního města Prahy nerespektovaly rozhodnutí občanů přijaté v referendu, postupovalo by se podle § 89 odst. 3 zákona o obcích nebo podle § 67 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. Následkem takového jednání by potom mohlo být rozpuštění zastupitelstva ministerstvem vnitra.
54) Místní referendum by se tedy nemohlo konat ani o ukládání pokut dle zákona o obcích a zákona o místním referendu, i když jsou tyto pokuty ukládány v samostatné působnosti obce.
55) Občanem obce je podle § 16 odst. 1 zákona o obcích fyzická osoba, která je státním občanem ČR a je v obci hlášena k trvalému pobytu. Hlášení k trvalému pobytu upravuje zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech, kterým byl k 1. 7. 2000 zrušen zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů. Vznik a zánik státního občanství občanství upravuje zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, v platném znění. Práva občanů obce upravuje § 16 odst. 2 zákona o obcích, který některá z těchto práv přiznává také osobám starším 18 let, které na území obce vlastní nemovitost (míní se tím všechny nemovitosti bez omezení). Práva občanů hlavního města Prahy a občanů jejích městských částí upravuje § 7 a § 8 zákona č. 131/2000 Sb.
56) Návrh na konání místního referenda musí obsahovat náležitosti uvedené v § 12 zákona o místním referendu, mezi něž patří podpisové listiny. Kromě podpisových listin musí návrh obsahovat přesné určení území, na němž se konání referenda navrhuje, určení věci, o níž se navrhuje rozhodnout referendem, odůvodnění návrhu včetně ekonomického rozboru, přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem, jméno a příjmení a trvalý pobyt, rodné číslo a vlastnoruční podpis navrhovatele a jeho dvou náhradníků.
57) Podpisové listiny musí podle § 13 zákona o místním referendu obsahovat: vymezení území, na němž se referendum navrhuje konat, přesné znění otázky navržené k rozhodnutí referendem, jméno, příjmení a trvalý pobyt navrhovatele a jeho náhradníků, upozornění pro podporovatele na postih podle § 15 téhož zákona, vlastnoruční podpisy podporovatelů včetně jejich jména a příjmení, trvalého pobytu a rodného čísla a počet podporovatelů, je-li na jedné listině uvedeno více podporovatelů.
58) Totéž uvádí Mates, P.: Nad tzv. jinými správními delikty fyzických osob, Právní rozhledy č. 9/1997.
59) V poučení bude zřejmě třeba vzhledem ke změně terminologie v zákoně o obcích uvádět místo slov "obecní rada" slova "rada obce".
60) Stejně tak se např. podle § 51 zákona o přestupcích v řízení o přestupcích postupuje podle obecných předpisů o správním řízení (tj. správního řádu), nestanoví-li zákon o přestupcích nebo jiný zákon něco jiného.
61) Podobně se v § 39 odst. 5 písm. b) zákona č. 125/1997 Sb., o odpadech, v platném znění, uvádí, že v řízení o uložení pokuty za správní delikt, jehož skutková podstata je v tomto ustanovení uvedena, se postupuje podle zvláštního zákona. Také zde se v poznámce k textu zákona odkazuje na zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.
62) Takovými dokumenty mohou být např. podpisové listiny.
63) Skutkové podstaty přestupků a správních deliktů na úseku voleb upravuje § 57 a § 58 zákona č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a § 16 odst. 5 a 7 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, v platném znění.
