V předchozím pokračování (4/) jsem se začal zabývat významným procesním institutem - doručováním. Připomeňme, že do vlastních rukou adresáta se doručují rozhodnutí, písemnosti při aplikaci institutu předvolání osob, dále písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li...
V předchozím pokračování (4/) jsem se začal zabývat významným procesním institutem - doručováním. Připomeňme, že do vlastních rukou adresáta se doručují rozhodnutí, písemnosti při aplikaci institutu předvolání osob, dále písemnosti, o nichž tak stanoví zvláštní zákon, a jiné písemnosti, nařídí-li to oprávněná úřední osoba. Tyto písemnosti se na požádání adresáta mohou doručit také "jiným" způsobem stanoveným správním řádem; v takovém případě platí, že písemnost je doručena třetím dnem ode dne, kdy byla odeslána. V případě doručování na elektronickou adresu platí, že písemnost je doručena v okamžiku, kdy převzetí doručované písemnosti potvrdí adresát zprávou opatřenou jeho zaručeným elektronickým podpisem (§ 19 odst. 8).
Je-li pro řízení třeba, aby bylo doručení doloženo, musí být zajištěn písemný doklad stvrzující, že písemnost byla doručena nebo že poštovní zásilka obsahující písemnost byla dodána včetně dne, kdy se tak stalo. Nelze-li doručení prokázat, je nutno doručit opakovaně.
Doručovatelé jsou oprávněni zjišťovat totožnost adresáta a osob, které jsou za něj oprávněny písemnost převzít. Tyto osoby jsou povinny na výzvu doručovatele předložit průkaz totožnosti, přičemž průkazem totožnosti se pro účely správního řádu obecně rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území ČR a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Provádí-li doručovatel úkony podle tohoto zákona, má postavení úřední osoby a povinnosti nositele poštovního tajemství ve smyslu § 16 zákona o poštovních službách.1)
DORUČOVÁNÍ FYZICKÝM OSOBÁM
Doručit písemnost fyzickým osobám lze v zásadě pěti způsoby:
na adresu pro doručování (tj. na takovou adresu, kterou sdělí účastník řízení správnímu orgánu, za podmínky, že to nevylučuje zákon nebo povaha věci),
na adresu jejího trvalého pobytu,
ve věcech podnikání do místa podnikání,
při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu, nebo
kdekoliv bude zastižena.
Správní řád upravuje i možnost písemně zmocnit (s úředně ověřeným podpisem) třetí osobu k přebírání písemností, které se doručují do vlastních rukou. Tento institut tak pamatuje na situace, kdy se účastník řízení nevyhýbá správnímu řízení, chce jednat v řízení samostatně (bez zmocněnce), ale pro svoji časovou zaneprázdněnost je pro něj obtížné, aby osobně přebíral zásilky určené do vlastních rukou.
Správní řád také upravuje případy, kdy se písemnosti fyzickým osobám nedoručují do vlastních rukou, přičemž rozlišuje situace, kdy má být převzetí písemnosti potvrzeno svým příjemcem (v tomto případě lze předat i jiné vhodné fyzické osobě, která souhlasí s tím, že písemnost adresátovi následně předá) a kdy nikoliv (zde postačí například vložení písemnosti do adresátovy poštovní schránky).
DORUČOVÁNÍ PRÁVNICKÝM OSOBÁM
Doručit písemnost právnické osobě lze:
na adresu pro doručování,
na adresu jejího sídla nebo sídla její organizační složky, jíž se řízení týká, nebo
při doručování prostřednictvím veřejné datové sítě na její elektronickou adresu.
Písemnost, která se doručuje do vlastních rukou, jsou za právnickou osobu oprávněny převzít:
orgány a osoby uvedené v § 30 správního řádu (například statutární orgány, zaměstnanci pověřeni statutárním orgánem, prokuristé2) apod.), nebo
"jiné" osoby, které byly pověřeny písemnosti přijímat.
Právnická osoba nemůže žádat o prominutí zmeškání úkonu s poukazem na to, že se na adrese jejího sídla nebo sídla její organizační složky nikdo nezdržuje. Správní orgán však v případě, že na uvedené adrese nebyl nikdo zastižen, může písemnost doručit osobám uvedeným v § 30 na jejich adresu (není zřejmě vyloučeno, že i jim může být doručeno kamkoliv, kde budou zastiženy).
ULOŽENÍ PÍSEMNOSTI
Pokud se nepodaří některým ze způsobů upraveným správním řádem doručit písemnost svému adresátovi, potom se předmětná písemnost uloží:
u správního orgánu, který ji vyhotovil, nebo
u obecního úřadu nebo v provozovně provozovatele poštovních služeb, pokud se doručuje jejich prostřednictvím.
Adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 15 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout. Po uplynutí 15 dnů se písemnost vrátí správnímu orgánu, který ji vyhotovil (§ 23 odst. 4).
Jestliže si adresát uložené písemnosti písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla k vyzvednutí připravena, nevyzvedne, písemnost se považuje za doručenou posledním dnem této lhůty (tzv. fikce doručení - § 24 odst. 1). Lhůta pro vyzvednutí písemnosti se tedy nebude počítat ode dne, kdy byla tato uložena (jako je tomu u stávajícího správního řádu), ale až ode dne, kdy si adresát může písemnost poprvé (reálně) vyzvednout.3)
Prokáže-li adresát, že si pro dočasnou nepřítomnost nebo z jiného vážného důvodu nemohl bez svého zavinění uloženou písemnost ve stanovené lhůtě vyzvednout, může za podmínek ustanovení § 41 správního řádu požádat o prominutí zmeškání úkonu. Proti dosavadní právní úpravě tak dochází k zásadní změně, kdy odpadá povinnost správního orgánu zkoumat, zda se adresát v místě doručení zdržuje; dosavadní úprava náhradního doručování (tj. uplatnění fikce doručení) se ukázala jako nefunkční, neboť je velmi problematické, ba skoro nemožné zjistit, zda se adresát v místě "zdržuje".
Jestliže adresát písemnosti, který je fyzickou osobou, nebo fyzická osoba, které má být předána písemnost adresovaná právnické osobě, pokus o doručení písemnosti znemožní tím, že ji odmítne převzít, nebo že neposkytne součinnost nezbytnou k řádnému doručení, předá se jí poučení o právních důsledcích, které z jejího jednání vyplývají; a jestliže tato osoba předání poučení znemožní nebo jestliže i přes poučení doručení neumožní, písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy k neúspěšnému pokusu o doručení došlo.
Poznámky
1) Zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů.
2) Podle § 21 odst. 1 občanského soudního řádu za právnickou osobu jedná
a) její statutární orgán; tvoří-li statutární orgán více fyzických osob, jedná za právnickou osobu jeho předseda, popřípadě jeho člen, který tím byl pověřen, nebo
b) její zaměstnanec (člen), který tím byl statutárním orgánem pověřen, nebo
c) vedoucí jejího odštěpného závodu nebo vedoucí jiné její organizační složky, o níž zákon stanoví, že se zapisuje do obchodního rejstříku, jde-li o věci týkající se tohoto závodu (složky), nebo
d) její prokurista, může-li podle udělené prokury jednat samostatně.
3) K počítání lhůt jeden praktický příklad: Správní orgán doručuje účastníkovi rozhodnutí. Písemnost odeslal správní orgán 11. září. Protože pošta po neúspěšném pokusu o doručení adresáta 13. září nezastihla, byla daná písemnost uložena a následující den byla i řádně připravena k vyzvednutí. Pokud by si adresát vyzvedl písemnost 20. září, byla tato písemnost doručena 20. září (kdy ještě neuplynula ona 10denní lhůta); pokud by si ji ale vyzvednul například až 28. září, potom by byla písemnost doručena již 24. září (tj. marným uplynutím 10denní lhůty počítané ode dne, kdy byla písemnost k vyzvednutí připravena).
právník
