Jak změny zákona o DPH platné od 1. ledna 2005 ovlivní obce?K 1. lednu 2005 byly publikovány dvě novely zákona o DPH. Jedna z nich, která byla součástí novely zákona o daních z příjmů, se významně dotkla veřejnoprávních subjektů.Obecná definice...
Jak změny zákona o DPH platné od 1. ledna 2005 ovlivní obce?
K 1. lednu 2005 byly publikovány dvě novely zákona o DPH. Jedna z nich, která byla součástí novely zákona o daních z příjmů, se významně dotkla veřejnoprávních subjektů.
Obecná definice veřejnoprávních subjektů je dána směrnicemi EU, které zároveň určují, kdy takový subjekt není plátcem daně a nemusí účtovat DPH. Směrnice ale také stanoví, že pokud veřejnoprávní subjekty vykonávají činnost, která výrazně narušuje hospodářskou soutěž, ztrácejí toto výsadní postavení a podléhají plně DPH.
Za veřejnoprávní subjekty označují směrnice pouze státní orgány, orgány regionální a místní samosprávy a další subjekty, které vystupují jako orgány veřejné správy, a to i tehdy, vybírají-li v souvislosti s těmito činnostmi dávky, poplatky, příspěvky nebo platby. Definice veřejnoprávního subjektu podle původního znění českého zákona o DPH účinného od 1. května 2004 nebyla v souladu s EU, a tak bylo nutné přistoupit ke změně.
Jenže ze samotné zákonné definice ani ze směrnice EU nelze na první pohled poznat, zda aktivity, které obce uskutečňují, patří do působnosti veřejné správy, a tudíž DPH nepodléhají, nebo do této působ-nosti nepatří a DPH podléhají. Pro registraci k DPH jsou rozhodující výnosy z činností, které nejsou v působnosti veřejné správy.
Řešení lze nalézt v judikatuře Evropského soudního dvora, který se problematikou veřejnoprávního subjektu již několikrát zabýval. V této souvislosti je zajímavé například rozhodnutí č. C-446/98 z prosince roku 2000, ve kterém se soud vyjadřoval k výkladu směrnice EU v návaznosti na otázku, zda poplatky účtované za parkování na obecních pozemcích mají podléhat DPH, či jde o činnost veřejnoprávního subjektu v působnosti veřejné správy, a tudíž DPH nepodléhající. Soud se vyslovil, že směrodatné v tomto případu není, zda jde o pozemek soukromý či veřejný, ale to, zda jde o poplatky, které účtují veřejnoprávní subjekty na základě veřejného či soukromého práva.
Pozici obcí dále ovlivňuje následující výjimka: do obratu pro registraci k DPH se na rozdíl od ostatních podnikatelských subjektů nezapočítávají příjmy nebo výnosy z převodu a nájmu pozemků, staveb, bytů a nebytových prostor. Toto ustanovení ale platí až od 1. ledna 2005 a není tedy zcela jasné, jak mají postupovat obce, které se podle starší úpravy měly do 31. prosince 2004 stát plátci DPH, ale po 1. lednu 2005 už hranici pro povinnou registraci nesplňují.
Přechodné ustanovení v této souvislosti přijato nebylo, takže ke zrušení registrace lze přistoupit nejdříve po jednom roce od registrace k DPH. Od 1. ledna 2005 jsou práva a povinnosti obcí ve vztahu k DPH (výše obratu, činnosti, které se do obratu pro povinnou registraci zahrnují a činnosti poskytované obcemi, které vždy podléhají daňové povinnosti) stanoveny jednoznačněji.
Vzhledem k tomu, že zákon o DPH stejně jako směrnice EU používá v případě, že může dojít k narušení hospodářské soutěže, omezení pro osvobození, měly by obce podléhající dani při poskytování činností i v oblasti veřejné správy sledovat aktivity svých "konkurentů" a vhodně na ně reagovat.
Daňové a právní služby PricewaterhouseCoopers
