Stanovuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích obcím v postavení správců správního poplatku nějaké odlišnosti od orgánů státní správy?Jednu z odlišností představuje způsob placení správních poplatků. V případě orgánů územních...
Stanovuje zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích obcím v postavení správců správního poplatku nějaké odlišnosti od orgánů státní správy?
Jednu z odlišností představuje způsob placení správních poplatků. V případě orgánů územních samosprávných celků (ÚSC) je zcela na nich, jaký bude tento způsob, avšak s tím, že jsou ve své volbě omezeny zvláštním právním předpisem upravujícím správu daní (§ 6 odst. 8 zákona o správních poplatcích). Zvláštním právním předpisem je zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (konkrétně jeho ustanovení § 59). Další rozdíl lze spatřovat při kontrole územních finančních orgánů (tj. finančních úřadů, popřípadě finančních ředitelství) v případě takových poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, zda jsou včas a ve výši odpovídající zákonu vyměřovány, vybírány, placeny, popípadě vraceny (§ 10 zák. o správních poplatcích).
Pokud tedy jsou poplatky příjmem rozpočtu územního samosprávného celku, lze za použití argumentu z opaku konstatovat, že této kontrole ze strany finančních úřadů nepodléhají. To je změna proti stávajícímu zákonu, kdy u kontroly správy správních poplatků se nerozlišovalo, jakého druhu veřejného rozpočtu jsou příjmem.
Je také nutné se zmínit o situaci, kdy není ÚSC v postavení správce poplatku, ale naopak je v pozici jeho poplatníka. V tomto případě je důležité vždy posoudit, zda je, či není územní samosprávný celek osvobozen od správního poplatku ve smyslu § 8 zákona o správních poplatcích. V odstavci 1 písm. c) cit. ustanovení zákona je provedeno osobní osvobození ÚSC a jejich orgánů od poplatku, pokud požadují provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny. Slovům zákona "provedení úkonů souvisejících s výkonem státní správy, kterým jsou pověřeny" lze rozumět tak, že jde o úkony, které územní samosprávný celek vykonává ve své přenesené působnosti. Velmi obdobné ustanovení obsahoval i starý zákon o správních poplatcích /srov. jeho ustanovení § 9 odst. 1 písm. c)/.
Nově je však zavedeno tzv. věcné osvobození od poplatku. Orgány územního samo-správného celku jsou osvobozeny od poplatku také v situaci, kdy je úkon prováděn úřadem téhož územního samosprávného celku /§ 8 odst. 2 písm. c) zákona o správních poplatcích/. Toto ustanovení sleduje provádění takových úkonů, které souvisejí s výkonem samostatné působnosti příslušného územního samosprávného celku. Potřebuje-li například obec ověřit podpis starosty na kupní smlouvě o prodeji nemovitosti (což je záležitost spadající do samostatné působnosti obce), obecní úřad téže obce (je-li oprávněn k tzv. legalizaci ve smyslu zákona č.íslo 41/1993 Sb., o ověřování shody opisů nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu okresními a obecními úřady a o vydávání potvrzení orgány obcí a okresními úřady) provede tento úkon, aniž by za něj vybral příslušný správní poplatek.
Naopak legalizace podpisu tohoto typu smlouvy v případě obce, která o ni žádá obecní úřad jiné obce, podléhat poplatku bude. Obdobný výklad je možné uvést například u vydání stavebního povolení ke stavbě pro bydlení, kdy stavebníkem je obec (stavební činnost nepředstavuje v souladu s § 35 odst. 2 zákona o obcích přenesenou působnost obce) atd.
Věcné osvobození od poplatku u ÚSC sice představuje novum proti dosavadnímu stavu, nicméně je vhodné upozornit, že v případě obcí bylo toto osvobození obdobně koncipováno i v právní úpravě platné do konce roku 2002, byť bylo jinak legislativně-technicky provedeno a připouštělo i možný jiný výklad. Povinnost správního úřadu vyznačit účel, k němuž byl osvobozený úkon proveden, a to na jeho výsledku (například na výtisku kupní smlouvy), zůstává i nadále zachována (§ 8 odst. 3 zákona o správních poplatcích).
právník
