Zajištění přístupu ke stavbě či pozemku je jedním ze základních předpokladů užívání jakékoliv nemovitosti. Tato skutečnost hraje v sousedských vztazích významnou roli, proto by měly příslušné správní orgány věnovat těmto otázkám...
Zajištění přístupu ke stavbě či pozemku je jedním ze základních předpokladů užívání jakékoliv nemovitosti. Tato skutečnost hraje v sousedských vztazích významnou roli, proto by měly příslušné správní orgány věnovat těmto otázkám patřičnou pozornost.
POVINNOST SPRÁVNÍCH ORGÁNŮ
Případy, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí, jsou do značné míry podobné. Příběh zpravidla začíná vydáním opatření o rozdělení pozemku, o němž nikdo ze sousedů neví, poté stavební úřad vysloví (mnohdy mlčky) souhlas se stavbou oplocení, o kterém ví rovněž pouze stavebník.
Následně se správní orgány musejí potýkat s razantními stížnostmi sousedů, kteří ze dne na den stojí před problémem, jak se dostanou ke svému domu, garáži, stodole či chatě, aniž by předtím jakkoliv mohli do věci zasáhnout a sdělit správnímu orgánu své případné námitky.
Veřejný ochránce práv v těchto případech nemůže hodnotit postup orgánů státní správy jinak než kriticky, neboť úkolem orgánů státu je především předcházet konfliktům a sporným situacím, které často nabývají podobu letitých sousedských sporů, jimž bylo možno citlivějším a k sousedským právům ohleduplnějším přístupem předejít.
Je nesporně povinností správních orgánů přispívat k respektování "principu sousedské tolerance" (§ 127 občanského zákoníku) a v zájmu prevence sporů vlastníků nemovitostí důkladně vážit své kroky při vyřizování podání osob, jež ve svém důsledku mohou narušit dosud panující pokojný stav mezi vlastníky pozemků a staveb, například v otázce přístupu.
DŮSLEDKY KONFLIKTŮ
Konflikty, které provázejí sousedské spory, se promítají do soudních a správních řízení, v nichž má úspěch jedna či druhá strana. Společným jmenovatelem je mnohdy i to, že zdlouhavá a finančně nákladná řízení nemají takový výsledek, jaký by si sporné strany představovaly, a konečné řešení je oddalováno uplatňováním opravných prostředků. V rámci sousedských sporů je možné dosáhnout skutečné nápravy závadného stavu pouze oboustranně přijatelnou dohodou všech stran. Pokud se však nenajde vůle k dohodě na samém počátku vznikajícího sporu, po mnohaletých řízeních je to už velmi obtížné.
K tomu, aby byl mezi vlastníky sousedních nemovitostí opět navozen tzv. pokojný stav, je nezbytné, aby byl zajištěn pokojný přístup ke všem stavbám, které se v určité lokalitě nacházejí, a současně při zajištění tohoto přístupu nebyli ve svých vlastnických právech rušeni či obtěžování jiní vlastníci.
Tento záměr se však může setkat s úspěchem pouze za splnění jediného předpokladu - vzájemné tolerance všech místních obyvatel.
JEDEN Z PRINCIPŮ VEŘEJNÉHO PRÁVA
Je třeba připomenout, že princip přístupnosti stavby je jedním ze základních principů veřejného práva stavebního vyjádřeného mj. v tom, že neexistence, případně ztráta přístupu k pozemku či stavbě, je jedním z důvodů vedení vyvlastňovacího řízení ve smyslu ustanovení § 108 odst. 2 písm. d) stavebního zákona.
Tento princip také podporuje občanskoprávní úprava v ustanovení paragrafu 151o odst. 3 občanského zákoníku - není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek.
Sousedské vztahy jsou již ze své podstaty vztahy dlouhodobými, neboť jsou silně spjaty s nemovitostmi a především lidmi, kteří v nich, zpravidla po delší dobu, bydlí. Jejich narušení se tedy nezbytně promítá nejen na vzhledu staveb, ale také v osudech jejich obyvatel.
Bohužel mi nezbývá než vyslovit politování nad tím, že v řadě případů si tyto dopady "stavebníci" uvědomí až poté, co sousedské vztahy byly tak vážným způsobem narušeny, že jejich obnovení bývá v původní podobě vyloučeno.
Kancelář veřejného ochránce práv, Brno
Právnická fakulta MU, Brno
