Intenzívní jednání o nové podobě finanční perspektivy Evropské unie sice probíhají, avšak nespějí k dohlednému konci. V rozhovoru pro Moderní obec to uvedl ministr pro místní rozvoj Ing. Jiří Paroubek a dodal, že existují obavy z významného prodlení v politické dohodě. Nebudou-li tedy schváleny všechny potřebné dokumenty nejpozději letos v prosinci, pak podle ministra ani ČR nebude moci ihned od začátku nového programového období EU, tedy od 1. ledna 2007, začít čerpat pomoc z evropských fondů.
S Jiřím Paroubkem jsme hovořili krátce před Konferencí ministrů členských zemí Evropské unie odpovědných za bytovou politiku, která se uskutečnila v půlce března v Praze, tedy až po naší redakční uzávěrce. Jedním z cílů, které pro konferenci ministr Paroubek formuloval, bylo přispět k dosažení určitého průlomu v ochotě Evropské komise přispívat na regeneraci panelových sídlišť z evropských fondů.
PANELOVÉ DOMY: MÍČ JE NA STRANĚ EVROPSKÉ UNIE
V ČR je v panelových domech zhruba 1,165 miliónu bytů a jejich technický stav je často zoufalý. Pokud by jejich zásadní rekonstrukce pokračovala dosavadním tempem, asi by za deset, patnáct let statisíce rodin neměly kde bydlet. Má Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nějakou představu o tom, jak by bylo možné v tomto směru vlastníkům panelových domů více pomoci, aniž by došlo ke střetu s právem EU? Nemám tím na mysli finančně přece jen omezenější program Panel.
Program Panel není finančně omezen. Pro rok 2005 je v rozpočtu Státního fondu rozvoje bydlení (SFRB) 600 miliónů korun, tedy částka dostatečná. Problém je především na straně vlastníků bytového fondu, tedy v jejich schopnosti či neschopnosti získat úvěr od úvěrující banky. V případě nižší bonity stát vedle úrokové dotace vypomáhá také poskytováním bankovní záruky až do výše 70 % zůstatku jistiny. MMR dále přispívá každoročně 220 milióny Kč v rámci Programu oprav vad panelové bytové výstavby. Jedním ze základních kritérií pro poskytnutí úvěru je především dostatečná finanční historie subjektu, tedy ukazatel, který úvěrující banky zajímá nejvíce. Je logické, že největší problém mají hlavně malá bytová družstva vzešlá z privatizace bytového fondu, společenství vlastníků jednotek (i zde však je nutno konstatovat, že jejich počet jako subjektů vstupujících do programu Panel se zvyšuje v souvislosti se změnou chování bank, které k nim v minulosti přistupovaly jako k neprůhledným a rizikovým subjektům). Méně problémů mají velká bytová družstva, akciové společnosti a téměř bez problémů jsou obce. Z hlediska solventnosti bydlícího obyvatelstva lze konstatovat, že toto není hlavní překážkou, protože největším odběratelem státního příspěvku ke splátkám úroků z úvěrů, bankovních záruk a počtu akcí je Moravskoslezský kraj, tedy region problémový. Hlavním ukazatelem jsou proto aktivity obyvatel. Je však logické, že vhodnější než podpora úvěrů na rekonstrukce panelových domů by byly přímé nevratné dotace. Vzhledem k potřebě téměř 400 miliard Kč je však nutno hledat zdroje mimo území ČR, tedy ve strukturálních fondech Evropské unie, čili tam, kde v současnosti tato možnost není.
SOCIÁLNÍ BYDLENÍ I PŘÍSPĚVEK NA BYDLENÍ
Pokud jde o státní podporu obcím na bydlení, EU ji připouští jen pro sociální, nikoliv pro běžné nájemní bydlení. Jakou filozofii MMR vyznává a bude nadále prosazovat ohledně sociálního bydlení?
Hodláme i nadále pokračovat v poskytování dotací na výstavbu obecních nájemních bytů se sociálním určením - viz dva programy MMR (nájemní byty pro příjmově vymezené osoby a podporované byty) a jeden program SFRB (nájemní byty pro příjmově vymezené osoby).
Měla by se podporovat výstavba domů s malometrážními byty, vybavenými možná někde na spodní hranici běžného standardu a v méně atraktivních lokalitách? Nebo by byla jednodušší cesta sociálně slabým a jinak znevýhodněným skupinám obyvatelstva připlácet na nájemné v běžných bytech?
"Spodní hranici běžného standardu" český právní řád nezná; stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky určují přesně, jaké technické požadavky jsou kladeny na nově kolaudované byty. Všechny tři výše uvedené programy mají horní limit podlahové plochy dotovaných bytů. Atraktivitu lokality MMR nijak nehodnotí, protože investorem je obec a ta staví na pozemcích, které má ve vlastnictví (což je jedna z podmínek poskytnutí dotace). Znevýhodněným skupinám je nutné v každém případě poskytovat odpovídající sociální dávky na bydlení - tak jako je to obvyklé v zahraničí, protože nízkopříjmové rodiny by se mohly ocitnout v "sociální pasti". Vždy je však nutná určitá "přiměřenost" bydlení, modelově - aby se například "nedržela jedna osoba v příliš velkém bytě". Jinými slovy řečeno, sociální kompenzace mají vždy své mantinely (plocha, do níž je byt považován za odpovídající, a tudíž limit, na který se připlácí, stejně jako náklady na bydlení v místě a čase obvyklé). Modelů existuje v Evropě několik; Ministerstvo práce a sociálních věcí nyní připravuje zákon o hmotné nouzi, v jehož rámci by se měl nově upravit i příspěvek na bydlení.
CHCEME ZNÁT TAKÉ NÁZORY KRAJŮ A SVAZU MĚST A OBCÍ
Jaké priority chce MMR uplatňovat při vyjednávání naší vlády s EU o pravidlech a nastavení mechanismů příštího programového období EU? Slyšel jsem, že odmítáte, aby se v něm současné pětileté monitorovací období fungování projektů uskutečněných s podporou EU prodloužilo na sedm let, že vám jde o zvýšení podílu křížového financování mezi evropskými fondy, o zvýšení podílu spolufinancování z EU na 85 % apod. Jak přitom vycházíte ze zkušeností měst, obcí a krajů, jak s nimi konzultujete své další kroky?
MMR připravilo materiál do vlády, který je shodou okolností na pořadu jednání s názvem "Postup přípravy České republiky na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech 2007-2013". Vláda by v něm schválila čtyři prioritní oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti, kterými jsou Podnikání, Rozvoj lidských zdrojů, Inovace a znalostní ekonomika a Dostupnost a infrastruktura. Tyto priority jsou plně konformní s prioritami Strategie hospodářského růstu ČR. Vaše informace o nesouhlasu ČR s některými body návrhu nového všeobecného nařízení ke strukturálním fondům a Fondu soudržnosti jsou správné. Některé z nich jsou podpořeny také dalšími novými členy EU. Na webových stránkách www.strukturální-fondy.cz (Cíle evropské politiky - Budoucnost regionální politiky) je seznam těchto zemí. V Resortní koordinační skupině MMR, což je instituce, která má na starosti přípravu pozic ČR na jednání Pracovní skupiny Rady EU pro strukturální opatření, je zastoupena Asociace krajů i Svaz měst a obcí. Pokud jde o stanovování konkrétních národních priorit, ony čtyři výše uvedené budou výchozím bodem jednání Řídicího a koordinačního výboru, v němž by mělo dojít k jejich rozpracování ve formě Národního rozvojového plánu 2007-2013. Členy tohoto tělesa budou jak SMO, tak zástupci regionů soudržnosti.
Co by mohlo ohrozit to, aby ČR byla schopna ihned od 1. 1. 2007 plně těžit z možností daných novým programovým obdobím EU?
Problémy ohrožující včasné zahájení intervencí leží jak na straně Evropské komise, tak na straně naší. Pro EU je klíčovou prioritou vyjasnění rozpočtových pravidel pro období 2007-2013. V současnosti sice probíhají intenzívní jednání o nové podobě finanční perspektivy EU, avšak nespějí ke konci v dohledné době. Existují obavy z významného prodlení v politické dohodě. Z principu se všechna další legislativa od finanční perspektivy odvozuje, což znamená, že její schválení nemůže novému rozpočtu předcházet. Nařízení pro strukturální fondy a Fond soudržnosti budou tedy schválena nejdříve ve druhé polovině letošního roku, ale pravděpodobně až v roce 2006 (snad ještě v prvním pololetí). Pak bude následovat proces tvorby a schvalování programových dokumentů pro politiku hospodářské a sociální soudržnosti, který - při respektování všech termínů - nemůže trvat méně než jeden rok. Proto nebudou-li schváleny všechny potřebné dokumenty nejpozději letos v prosinci, čerpání nezačne k 1. lednu 2007! Po schválení dokumentu "Postup přípravy ČR na čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v letech 2007-2013" by mělo být v našich silách zvládnout přípravné práce a nastavit implementační systém tak, aby mohly být od 1. ledna roku 2007 prostředky reálně čerpány. Bez klíčové legislativy na straně EU však nebude možné ani toto.
NOVÝ ZÁKON O VEŘEJNÝCH ZAKÁZKÁCH OBCE NEOHROZÍ
Jak MMR pokračuje na přípravě novely zákona o veřejných zakázkách, aby vyhověl směrnicím Evropské komise z loňského dubna? Nehrozí obcím riziko, že napříště - ve smyslu této novely - by v oblasti veřejných zakázek nemusely vyhovovat podmínkám pro přiznávání podpory z evropských fondů?
MMR v termínu do 30. dubna 2005 předloží vládě návrh, zdůrazňuji nového zákona o veřejných zakázkách, který transponuje nové evropské zadávací směrnice. Účinnost tohoto zákona se předpokládá k 1. 1. 2006. V žádném případě nehrozí riziko nemožnosti čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU pro účely zadávání veřejných zakázek.
Objeví se v návrhu tohoto nového zákona jako oficiální metoda e-tržiště - a hlavně také e-aukce, aby ji bylo možné využít i pro zakázky nad dva milióny korun?
Samozřejmě, nové instituty e-procurementu tak, jak je zavádí nová evropská zadávací směrnice č. 18/2004/ES, budou v tomto novém zákoně upraveny.
V MÍSTĚ OBVYKLÉ NÁJEMNÉ PŘIJDE NA ŘADU AŽ POZDĚJI
Věcný záměr zákona o nájemném z bytu, připravený vaším ministerstvem, počítá mj. s institutem smírčích komisí při obecních úřadech s rozšířenou působností. Tyto smírčí komise v čele se zastupitelem obce s pověřenou působností nebo pracovníkem jejího obecního úřadu by měly (předpokládám) hlavně při změně nájemného v průběhu trvání nájemní smlouvy působit jako prostředník mezi nájemníky a pronajímateli. Neznamenala by tato praxe, že o dění v obcích nižšího typu se bude opět rozhodovat někde jinde?
Řada připomínkových míst, například ministerstva vnitra, dopravy, spravedlnosti apod., vznesla proti zřizování smírčích komisí navržených ve věcném záměru zákona o nájemném z bytu zásadní výhrady. Je tudíž pravděpodobné, že budou vypuštěny. Komise neměly mít žádné rozhodovací pravomoci, měly vést strany ke smíru. Rozhodnutí vždy přísluší v občanskoprávním sporu soudu.
Pokud by byl s deregulací nájemného zaveden institut místně obvyklého nájemného, podle něhož by bylo vypočítáváno případné zvýšení nájemného, nemůže to v obcích, z nichž mnohé jsou dosud vlastníky většího bytového fondu, vést k jejich konfliktům s ostatními vlastníky nájemních domů? Tyto obce totiž přece nemusí hnát cenu nájemného ve svých bytech na možné maximum, čímž budou úroveň místně obvyklého nájemného de facto snižovat. A to nemusí být po vůli ostatním vlastníkům nájemních domů v obci...
Návrh věcného záměru zákona o nájemném ve znění, v jakém byl předložen do meziresortního připomínkového řízení, počítá s "v místě obvyklým nájemným" až ve druhém, tzv. "standardním" období, kterému bude předcházet tzv. "přechodné" období, kdy se v místě obvyklé nájemné nepoužije. Přechodné období totiž má sloužit k tomu, aby se sblížily dnes uměle rozdílné (a někde až násobně) hladiny dvojího nájemného za byty téže kvality. Po uplynutí několika let již dnešní deformace nebudou, popřípadě budou mnohem menší a bude možné přejít na standardní mechanismus, kdy základním podkladem pro jednání o změně nájemného poté, co se nepodařilo dosáhnout změny nájemného prvotní svobodnou dohodou smluvních stran, bude právě v místě obvyklé nájemné. To bude odrážet "hodnotu nájemného v daném místě, stavu a čase za předpokladu, že by se měla na základě řádné nabídky uzavřít nájemní smlouva v den dohody mezi pronajímatelem a nájemcem, kteří jsou bez vzájemného vztahu a jednají ve vlastním zájmu, přičemž obě strany smluvního vztahu mají zájem na sjednání nájmu a přistupují k ní uvážlivě a bez donucení". S touto definicí je v souladu i definice obsažená v zákoně o oceňování majetku. Podle tohoto zákona jde o "cenu, která byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku". Zákon dále stanoví, že se při stanovení takovéto ceny obvykle zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího. Tím, že se vylučuje vliv mimořádných okolností, jde o cenu dosahovanou za standardního chování většiny subjektů na trhu při nákupu a prodeji, tedy za obvyklých podmínek. Za zjišťování a zveřejňování aktuálních informací o hodnotách v místě obvyklého nájemného bude zodpovědná obec, a to i v případě, kdy v místě obvyklé nájemné je zjišťováno pomocí znaleckého posudku. MMR předpokládá, že spolu se Svazem měst a obcí vypracuje metodiku pro možnosti zjišťování v místě obvyklého nájemného. Bude však vždy věcí pronajímatele, zda místo vyjednávání o v místě obvyklém nájemném zohlední konkrétní situaci konkrétního nájemce (sociální, osobní, jiné) a sjedná nájemné nižší. Takové nájemné pak, podle výše uvedených definic, zohledňuje "mimořádné okolnosti" a není tudíž nájemným sjednaným "v obvyklém obchodním styku"; do eventuálních přehledů pak takové nájemné samozřejmě nevstupuje (podobně jako v jiných zemích užívajících "v místě obvyklé nájemné" jako srovnatelnou hladinu a informaci o vývoji místního trhu s nájemními byty).
