Návrh nového stavebního zákona, jak jej připravilo a vládě už předložilo Ministerstvo pro místní rozvoj, předpokládá, že informační a reklamní zařízení na územích, kde uplatňuje zájem památková péče, budou vyžadovat vydání územního rozhodnutí, případně územní souhlas. Některá tato zařízení budou vyžadovat ještě ohlášení stavebnímu úřadu.
Naší redakci to potvrdila JUDr. Zdeňka Vobrátilová, ředitelka odboru stavebního řádu MMR, s tím, že podkladem pro rozhodnutí či jiné opatření stavebního úřadu bude v takovém případě závazné stanovisko orgánu státní památkové péče. Proto bude nutné novelizovat i zákon o státní památkové péči. Avšak nejen ten: V souvislosti s novým stavebním zákonem by se měly změnit i více než čtyři desítky dalších zákonů. K tomu vláda už obdržela návrh příslušného tzv. změnového zákona.
Jak však města mohou umisťování venkovních reklam na památkově chráněné objekty na svém území řešit v současné době?
KROMĚŘÍŽ PROBLÉMY V PAMÁTKOVÉ REZERVACI NEMÁ
V Kroměříži jako historickém městě, které v minulosti nikdy neoplývalo příliš rozvinutou ekonomickou silou a nemůže se jí chlubit ani nyní, je střet podnikání a památkové ochrany minimální. "Občas se setkáváme s reklamou ve vnitřních prostorách památkově chráněných domů a s dočasnými reklamními poutači umístěnými na budovách, ale jinak nemohu říci, že bychom měli s reklamou na památkových objektech zásadní problémy," uvedl vedoucí odboru kultury, cestovního ruchu a památkové péče městského úřadu Mgr. Petr Pálka.
Kroměřížská radnice nemá ani žádný vlastní právní předpis, jímž by umisťování reklam na památkově chráněné objekty upravovala nebo omezovala. "Máme však k dispozici obecně závaznou vyhlášku, která zakazuje umisťovat reklamní tabule a stojany na veřejném prostranství v městské památkové rezervaci. Pokud by chtěl majitel dát reklamu na památkově chráněný objekt, už je to zásah, který řeší zákon o státní památkové péči a k němuž se vyjadřuje orgán státní památkové péče," dodala vedoucí právního odboru JUDr. Irena Hermanová.
CENTRUM PRAHY TRÁPÍ VELKÉ TEXTILNÍ PLACHTY
Naopak Praze, jak uvedl mluvčí jejího magistrátu Mgr. Jiří Wolf, v poslední době stále více přibývají negativní zkušenosti s umisťováním reklamních zařízení - především velkoplošných textilních plachet- na území památkové rezervace v centru města.
Problematika umisťování reklam v hlavním městě je upravena:
Prováděcí vyhláškou zákona číslo 50/1976 Sb., o územním plánování a stavební řádu (stavební zákon).
Vyhláškou č. 26/1999 Sb. hl. m. Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu, v níž je stanoveno, že reklamní zařízení, jež jsou větší než 0,6 m2 (čl. 60), podléhají ohlášení příslušnému stavebnímu úřadu. Týž článek stanovuje další podrobnější podmínky pro umisťování reklamních zařízení. Toto se týká všech nemovitých objektů, které jsou zapsanými nemovitými kulturními památkami v Ústředním seznamu kulturních památek a nemovitostí nacházejících se na území památkové rezervace (nařízení vlády č. 66/1971 Sb., o prohlášení památkové rezervace v centru hlavního města Prahy), památkových zónách, ochranných pásmech, ale i nemovitostí mimo jakákoliv výše uvedená památková území (celé území Prahy).
Paragraf 71 odst. 3 stavebního zákona současně požaduje, aby umisťování reklamních a propagačních zařízení na stavbách, které jsou kulturními památkami, a v jejich prostorech, bylo možné pouze po souhlasu orgánu státní památkové péče.
Zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož je třeba k umístění jakékoliv reklamy, která může ovlivnit prostředí kulturní památky, závazného stanoviska (§ 14 odst. 1) příslušného orgánu státní památkové péče; je-li reklamní zařízení chápáno jako stavba, je třeba k němu závazného stanoviska podle § 14 odst. 2.
PŘIVÝDĚLEK NA ÚDRŽBU?
Formou grantů na obnovu památkově chráněného objektu hlavní město ročně rozděluje zhruba 60 miliónů korun. Vlastník takové nemovitosti má mj. i možnost požádat obec nebo kraj o příspěvek podle zákona číslo 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (§ 16). Mluvčí pražského magistrátu proto odmítá argumentaci některých vlastníků, že umístěním venkovní reklamy na své historické domy si přivydělávají na jejich údržbu či rekonstrukci, která se kvůli požadavkům památkářů často prodraží.
RNDr. Tomislav Šimeček, předseda Občanského sdružení majitelů domů, bytů a dalších nemovitostí v ČR, ovšem podotýká: "Například v Německu je běžné, že obec přispívá nebo plně financuje údržbu a rekonstrukce uličních fasád, které tvoří pohledové dominanty měst a vesnic. Pak má obec právo požadovat, aby veřejná investice přinášela potřebný efekt, a může omezit vlastnická práva majitelů - třeba aby nepronajímali fasády svých domů pro reklamu. Nevím, kolik u nás činí veřejné investice do domů, na nichž jsou venkovní reklamy, a jak byly nastaveny podmínky pro příjemce těchto subvencí. Jestliže však majitel domu žádné subvence nedostal, pak by neměl vzniknout ani žádný nárok na omezení jeho vlastnických práv. Pokud stát reguluje nájemné pod úroveň nákladů prosté reprodukce, je zcela legitimní, když se majitelé pokoušejí zabránit chátrání domů jejich pronájmem na venkovní reklamu."
Místostarosta Kroměříže a předseda Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Mgr. Petr Sedláček připouští, že v případě regulovaného nájemného může být pro majitele domů venkovní reklama významným zdrojem příjmů na opravy památkového objektu. "Jenže peníze na tento účel lze přece získat i formou různých grantů a dotací. Majitelé by se proto vždy měli vážně zamyslet i nad tím, zda venkovní reklama nemůže vzhledu jejich historických domů citelně ublížit," dodal.
Jaké mohou být sankce
Stavební zákon v § 105 a 106 pamatuje na sankce vůči stavebníkům včetně těch, kteří neoprávněně, bez ohlášení nebo v rozporu s ním zřídili či užívají reklamní zařízení:
- občan bude za takový přestupek potrestán pokutou až do výše 10 tisíc Kč;
- právnická osoba bude potrestána pokutou až do výše 200 tisíc Kč.
Stavební zákon umožňuje také uložit pokutu v případě, že zařízení nebude odstraněno ve lhůtě stanovené v rozhodnutí stavebního úřadu:
- občan bude za takový přestupek potrestán pokutou od 20 tisíc do 50 tisíc Kč;
- právnická osoba bude potrestána pokutou až do výše 1 miliónu korun.
Za podmínek stanovených v § 107 stavebního zákona lze horní hranice pokut zvýšit.
ZDROJ: MMR
