1. Obec X ví, že musí nakoupit zařízení pro zpracování komunálního odpadu za 5 mil. Kč. Platba se musí uskutečnit během půl roku. Celá částka je v současné době uložena na běžném účtu. Co by měla udělat? Odpověď:...
1. Obec X ví, že musí nakoupit zařízení pro zpracování komunálního odpadu za 5 mil. Kč. Platba se musí uskutečnit během půl roku. Celá částka je v současné době uložena na běžném účtu. Co by měla udělat?
Odpověď: Vzhledem k tomu, že peníze budou využité v relativně krátkém časovém horizontu a objem investice je spíše menší, nejvýhodnějším řešením je dohodnout se s bankou na úrokové sazbě pro šestiměsíční depozitum. Takový úrok by měl být již o něco vyšší než sazba na běžném účtu. Riziko zůstává velmi malé.
2. Obec Y ví, že během čtyř let bude stavět nový školní komplex. Očekávaná výše investice je 110 mil. Kč, z toho 50 mil. Kč je již na účtech. Předpokládá se, že dalších 50 mil. Kč obec získá v následujících čtyřech letech. Co by měla udělat?
Odpověď: Za prvé, již nyní je zřejmé, že uložit 50 mil. Kč na bankovní účet nepřinese požadovaný výnos. Ve skutečnosti jednoduchým výpočtem (při složeném úročení) vychází průměrný výnos ve výši 4,7 % ročně, který obec potřebuje, aby na konci čtyřletého období činila hodnota oněch současných 50 mil. Kč potřebných 60 mil. Kč. Za druhé, objem investice je významný a investiční horizont střednědobý. Za těchto předpokladů by obec mohla (měla?) zvážit místo úložky na bankovní účet raději investování finančních prostředků. Za třetí, primárním cílem je získat výnos ve výši min. 4,7 %. Zároveň je důležité, aby konečný výnos nebyl nižší než 4,7 %.
Jedna věc je zřejmá: pokud budou peníze uloženy na běžném účtu, požadovaných 110 mil. Kč se pravděpodobně nepodaří shromáždit. Investování peněz je jednou z možností, jak toho dosáhnout - ale jakým způsobem? Na tuto otázku neexistuje univerzální odpověď, ale historie nás může poučit o výkonnostech, kolísání cen nebo vzájemných vztazích investic.
Jako příklad uvádíme investiční strategii (viz tabulka) vloženou do otevřených podílových fondů, jejichž portfolia investují vždy do jednoho typu aktiv. Při mírně rizikové strategii zvolené pro čtyřletou investici bychom takto dosáhli průměrného ročního výnosu ve výši 5,55 % (1,83 % + 1,27 % + 2,43 %), což překonává požadovaných 4,7 %. Místo uložení finančních prostředků na bankovní účet bylo 70 % vloženo do velmi konzervativního fondu peněžního trhu, 20 % do dluhopisového fondu a pouze 10 % do fondu akciového. Je zajímavé, že díky vzájemně opačnému chování jednotlivých nástrojů je riziko ve skutečnosti menší, než by se obecně předpokládalo. Záporná výkonnost akciového fondu v roce 2001 byla kompenzována vysokými výnosy fondů peněžního trhu a dluhopisů.
