Při rozhodování o způsobu zadání je častým problémem určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky včetně možnosti rozdělit zakázky na více částí, aniž by byl při tom porušen zákon. Těmto otázkám se...
Při rozhodování o způsobu zadání je častým problémem určení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky včetně možnosti rozdělit zakázky na více částí, aniž by byl při tom porušen zákon. Těmto otázkám se věnují ustanovení § 18 až § 23 zákona.
Předpokládaná cena
Zákon uvádí: "Pro postup zadavatele při zadávání veřejných zakázek je rozhodující předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky neobsahující daň z přidané hodnoty" - § 18 odst. 1. Tzn., že zadavatel potřebuje znát předpokládanou cenu zakázky, aby správně zvolil postup podle zákona. Není to vždy jednoduché, zvláště u cen na tzv. rozhraní stanovených limitů a obzvláště u prací, které laik neohodnotí ani přibližně (rekonstrukce, demoliční práce, různé služby). U speciálních zadání se proto obec patrně neobejde bez odborného názoru. Z praxe mohu doporučit, aby byla zvolena pro získání tohoto názoru písemná forma. Jednak má obec doklad o tom, že se snažila seriózně zjistit cenu, od níž se bude odvíjet zadání veřejné zakázky, jednak osoba poskytující tento odborný názor v případě, že jej poskytuje písemně a podepisuje se pod něj, věnuje mu vyšší péči, než kdyby informaci podávala ústně.
V případě, že odhad ceny zněl na částku, jež umožňovala jiný druh zadání, ale zájemci nabízejí cenu vyšší, která by současně znamenala povinný jiný způsob zadání, pak by se muselo - podle mého názoru - za stávající právní úpravy zadání uskutečnit znovu s přihlédnutím k této vyšší částce jako jediné reálné.
Postup při rozdělení zakázky
Zákon uvádí v § 18 odst. 2: "Je-li předmět veřejné zakázky rozdělen na části, je pro určení předpokládané ceny předmětu rozhodující součet předpokládaných cen všech jeho částí." Tzn., že nevylučuje rozdělení předmětu zakázky na části, tj., aby bylo na tuto rozdělenou zakázku více zájemců a více zadání. Současně však říká, že postup podle zákona se volí tak, že se musí tyto rozdělené části sečíst. Tedy i v případě, že by části zakázky měly nižší předpokládanou cenu, než jaká je nutná pro jiný, přísnější - složitější postup, musí se pro každé dílčí zadání postupovat podle tohoto přísnějšího zákonného postupu.
Příklad: Rekonstruuje-li se velká budova a je-li zakázka rozdělena na části (oprava střechy; výměna oken; vnitřní a vnější omítky; eketroinstalace atd.), pro volbu postupu je podstatný součet předpokládaných cen těchto částí.
S tímto ustanovením je tak trochu v obsahové kolizi § 18 odst. 3: "Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky, jestliže by tím došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro jednotlivé druhy veřejných zakázek nebo pod finanční limit stanovený v § 6 odst. 1."
Spíše to chápu tak, že zákonodárce chtěl přímo výslovně vyloučit obcházení zákona formálním rozdělováním zakázky. Tomu se už de facto věnuje odst.1, který rozdělení na části umožňuje, ale současně říká, že podstatný je součet. Tím by se mělo nebezpečí zneužívání zákona zcela eliminovat.
Jak postupovat při rozdělení v čase: To jsou případy, kdy obec má projekt na kanalizaci na celém svém území, ale dílo by se mělo realizovat po etapách v průběhu více let.
Podle mého názoru je aktuální jen ta etapa, která se uskuteční v jednotlivém roce. Nemá to logiku, aby obec vyhlašovala zadávací podmínky na celé dílo, když má peníze jen na jeho část (navíc po letech už nemusí platit nabízené ceny). A je také nelogické, aby se postupovalo podle přísnějšího ustanovení v případě více malých a samostatných etap.
Domnívám se tedy, že realizace dílčích částí se nesmí "setkat" v čase, zpravidla jednoho rozpočtového roku, a že rozdělením na etapy a postupem podle předpokládané ceny té které etapy nemůže dojít k porušení zákona o veřejných zakázkách.
Další obranné mechanismy
Vynalézavost některých zadavatelů zacházela někdy příliš daleko. Proto zákon zakotvil i další obranné mechanismy.
V § 18 odst. 4 se uvádí: "Je-li v oznámení zadávacího řízení obsaženo právo zadavatele na další dodávky, stavební práce nebo služby (opční právo), vezme zadavatel v úvahu při určování předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky celkovou cenu všech dodávek, stavebních prací nebo služeb." Tím končí možnost zadat hlavní předmět zakázky a už předem počítat s tím, že vybraný uchazeč bude následně formou víceprací dodávat některé další práce či služby.
Příklad: Zadavatel vypíše zadání veřejné zakázky na dodávku plynovodu, jeho součástí není následné uvedení komunikací do původního stavu, ale řeší se dodatkem bez veřejné soutěže. Tento postup nyní zákon zakazuje citovaným ustanovením zákona. Podle mého názoru by obstálo jen takové plnění, které by nebylo možné - při veškeré péči - předpokládat v době zadání zakázky.
Určení předpokládané ceny zakázky je naprosto primární (různé metody jsou uvedeny v rámečku). Proto je nutné mu věnovat mimořádnou pozornost a raději vždy nahlédnout do zákona, zda je způsob určení správný.
Různé metody určení předpokládané ceny veřejné zakázky
Protože některá specifická plnění nejsou jednorázová, upravuje zákon i metodu určení předpokládané ceny. Přitom odlišuje způsoby určení předpokládané ceny:
a) u dodávek:
Předpokládanou cenou je celková cena dodávky.
U smluv na dobu určitou (na jakoukoliv dobu určitou) předpokládanou cenu v případě koupě zboží na splátky, nájmu zboží a nájmu zboží s právem následné koupě určí zadavatel na základě celkové výše plnění za dobu účinnosti smlouvy, v případě nájmu zboží s právem následné koupě se do celkové výše plnění zahrne i zůstatková kupní cena.
U smluv na dobu neurčitou je předpokládanou cenou celková výše plnění za 4 roky (§ 19).
Poznámka: Z toho též mj. vyplývá, že nelze uzavřít smlouvu na dobu neurčitou (kde se počítají 4 roky), a následně změnit tuto smlouvu dohodou stran na dobu určitou delší než 4 roky. Mohlo by se to považovat za obcházení zákona.
b) u služeb:
Předpokládanou cenou za služby je celková cena za poskytnuté služby.
Jde-li o pojišťovací služby, určí zadavatel jejich celkovou cenu na základě výše pojistného.
Jde-li o bankovní a finanční služby, určí zadavatel jejich celkovou cenu na základě poplatků, provizí, úroků a jiných s těmito službami souvisejících odměn (není podstatný "obrat", ale poplatky, provize atd.).
Jde-li o projektovou činnost, určí zadavatel její celkovou cenu na základě honorářů (není podstatná hodnota projektovaného díla).
Předpokládanou cenu předmětu veřejné zakázky v případě smlouvy bez uvedení celkové ceny určí zadavatel z celkové ceny plnění za dobu účinnosti smlouvy, jde-li o smlouvu uzavíranou na dobu určitou nepřesahující 4 roky, nebo z celkové ceny plnění za 4 roky, jde-li o smlouvu uzavíranou na dobu neurčitou anebo o smlouvu uzavíranou na dobu určitou přesahující 4 roky - § 20 (buď za dobu účinnosti smlouvy, ale nikdy to není více než za 4 roky).
c) u stavebních prací:
Předpokládanou cenou předmětu veřejné zakázky na stavební práce je celková cena stavebních prací.
Do předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky na stavební práce se započítá rovněž předpokládaná cena dodávek, které jsou potřebné k provedení stavebních prací a které zadavatel poskytne dodavateli - § 21.
Poznámka: Viz výklad výše - nelze obejít zákon tím, že část zakázky se dodá po skončení prací zadaných na základě zákona o veřejných zakázkách. Rozhodující je celková cena stavebních prací, kterou lze určit vždy. Zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách upravuje i řadu speciálních případů. Je nutno zvažovat ad hoc, jak předpokládanou cenu určit.
advokátka, spolupracovnice redakce
