Většina zemí Spolkové republiky Německo se ani v letošním roce nevyrovná s problémy místního zadlužování. Své dluhy budou i nadále zvyšovat nad úroveň předepsanou Evropskou unií i spolkovou ústavou.
Stabilizační pakt Evropské unie požaduje, aby nejen státní, ale také všechny veřejné rozpočty udržely dluhy na úrovni nižší než tři procenta vytvořeného hrubého domácího produktu. Německá ústava zavazuje všech 16 spolkových zemí, aby jejich nové zadlužení nepřekročilo sumu jejich investic. Jenže ministři financí většiny spolkových zemí v dotazníkové akci, uspořádané listem Handelsblatt, doznali, že ani v roce 2005 se s požadavky EU ani ústavy nevyrovnají.
VÝCHOD ZEMĚ (RELATIVNĚ) BEZ STAROSTÍ
V západní části SRN (11 zemí) pouze šéfové financí Bavorska a Hamburku si jsou jisti, že dodrží ústavní pravidlo o růstu zemských zadlužení. Rozpočtové starosti pěti východních zemí bývalé NDR jsou zatím většinou méně dramatické. Sasko, Braniborsko a Durynsko očekávají, že povolenou hranici dodrží. Sasko-Anhaltsko a Meklenbursko-Pomořansko počítají pouze s jejím mírným překročením. Ovšem relativně příznivou situaci na východě pomáhá vytvářet spolkový Fond solidarity.
Zemské rozpočty většinou bojují s růstem výdajů na penze a s růstem úroků na dluhy vytvořené v minulých letech. Stejně jako loni i letos negativní vliv má a bude mít daňová reforma, která způsobuje výpadky v příjmech. "Přitom nelze říci, že by jednotlivé spolkové země hospodařily hůře než v minulosti," analyzuje situaci Dieter Vesper, odborník na rozpočtovou politiku Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW). Bez výpadků daní by byl podle něho problém poloviční. Ministr financí bohatého Bádenska-Württenberska Gerhard Stratthaus (CDU) připisuje rozpočtové problémy na vrub "drasticky sníženým daňovým příjmům". Za rozhodující považuje, aby reforma řešila problémy na pracovním trhu a v sociálním systému. Soudí, že bez toho není možné, aby konjunktura regenerovala a daňové příjmy se dostaly na dostačující úroveň.
FOND SOLIDARITY JE PRO ZÁPAD BŘEMENEM
Některé země musely v souvislosti se snížením očekávaných daňových příjmů přehodnotit rozpočty už i na minulý rok. Například Severní Porýní-Vestfálsko překračovalo rozpočet na rok 2004 o 1,3 miliardy eur. Ústavní hranici zadlužení by v roce 2005 mohla země dodržet, jestliže se jí podaří snížit jeho předpokládanou výši ze 6,3 na 3,9 miliardy eur.
Rozpočty spolkových zemí nejsou mechanicky srovnatelné. Některé země, jako třeba Bádensko-Württenbersko či Hessensko, by se s povolenou výší nového zadlužování vyrovnaly. Jenže to by nesměly přispívat do Fondu solidarity s chudšími zeměmi na území bývalé NDR. Ty by se však - s výjimkou Saska - v takovém případě propadly do vysokého zadlužení. Sasko totiž sleduje tvrdý konsolidační program, jehož důsledkem má být, že od roku 2007 v této zemi nové zadlužení nenastane.
Ve všech regionech Německa rizika nového zadlužení závisejí především na úrovni hospodářského růstu. Z tohoto hlediska zaznívají v poslední době u našich západních sousedů optimistická čísla.
Příjmy zemí se za loňské první pololetí vcelku zvýšily v porovnání s rokem 2003 o 2,7 %, zatímco výdaje se snížily o 0,5 %. Očekávaný deficit zemí za rok 2004 se podle předběžných statistik podařilo udržet pod předpokládanou úrovní. Ovšem požadavek německé ústavy, aby růst dluhů nepřevyšoval růst investic, se naplnit nedaří.
