Potřebuje obec vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví?Podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny),...
Potřebuje obec vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví?
Podle § 8 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny), je obecně ke kácení dřevin nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, pokud není výslovně zákonem stanoveno jinak.
Povolení ke kácení dřevin není třeba:
z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, a z důvodů zdravotních nebo při výkonu oprávnění podle zvláštních předpisů, nebo
na pozemcích, které jsou ve vlastnictví fyzických osob, jestliže pozemky užívají, a jde-li o stromy se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou (tj. jedná se o dřeviny rostoucí mimo les za předpokladu, že tyto nejsou významným krajinným prvkem a jsou splněny ostatní podmínky stanovené zákonem a jinými právním předpisy; povolení se nevyžaduje pro stromy o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí nebo souvislé keřové porosty do celkové plochy 40 m2 - viz § 8 odst. 2 vyhlášky Ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů), a nebo
je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví, nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Ze shora uvedeného vyplývá, že obec potřebuje vždy povolení ke kácení takových dřevin, které jsou v jejím vlastnictví, s výjimkou důvodů pěstebních a též z důvodu jejich fakticky špatného stavu, jenž zřejmě a bezprostředně ohrožuje život či zdraví, popř. zde hrozí škoda značného rozsahu.
K oné druhé výjimce zpravidla vyžadující povolení ke kácení dřevin je možné odkázat na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 7. srpna 2003, sp. zn. 5 A 27/2001-34, podle něhož není-li naplněna podmínka zřejmosti a bezprostřednosti ohrožení života či zdraví nebo hrozící škody značného rozsahu, umožňující kácet dřeviny (zde: dvanáct kusů suchých topolů kanadských) bez povolení orgánu ochrany přírody (§ 8 odst. 4 zákona ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny), je nezbytné postupovat podle § 8 odst. 1 citovaného zákona a vyžádat si povolení příslušného orgánu ochrany přírody.
Kdo je oprávněn vydat povolení ke kácení?
Kdo vydá povolení ke kácení obecních dřevin v těch obcích, ve kterých je pouze starosta a místostarosta a žádný další úřednický aparát?
Obecní úřady se podílejí na výkonu státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny - § 75 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny. Obecní úřady povolují (s výjimkou území národních parků) kácení dřevin a jsou oprávněny k pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevin podle § 8 citovaného zákona - § 76 odst. 1 písm. a) zákona o ochraně přírody a krajiny.
Povolení ke kácení dřevin vydá, respektive může vydat pouze příslušný obecní úřad s tím, že toto povolení bude podepsáno v podmínkách malé obce zpravidla starostou, popř. v jeho nepřítomnosti místostarostou, kteří společně s tajemníkem obecního úřadu (je-li tato funkce zřízena) a zaměstnanci obce zařazenými do obecního úřadu, tvoří obecní úřad; v čele obecního úřadu je starosta - § 109 odst. 1 zákona číslo 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů.
Nejedná se o případ podjatosti starosty?
Nejedná se o případ podjatosti starosty, když obec v podstatě sama sobě vydává povolení ke kácení svých dřevin?
Problematika podjatosti v případech, kdy obecní úřad rozhoduje o žádosti své obce, není specifikem pouze v malých obcích, ale je obecným důsledkem spojeného modelu veřejné správy.
Tento problém se pokusil řešit i návrh nového správního řádu, který původně upravoval institut tzv. generální podjatosti správních orgánů. Nicméně pozměňovací návrh Senátu tento institut vypustil a Poslanecká sněmovna s touto úpravou souhlasila. A tak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.), který nabude účinnosti dnem 1. ledna 2006, tuto spornou záležitost neupravuje. Je možné tedy ve vámi zmíněném případě konstatovat, že se obecně o podjatost nejedná, neboť jinak bychom tím de facto vůbec zpochybnili současný spojený model veřejné správy v celé České republice.
právník
