Aktuálním problémem, který vyvstává v mnoha obcích a městech, je platnost či neplatnost jejich právních úkonů. Počátkem 90. let to bylo opomíjené téma, které se neodráželo nijak znatelně ani v soudních rozsudcích. Avšak postupem doby začalo nabývat...
Aktuálním problémem, který vyvstává v mnoha obcích a městech, je platnost či neplatnost jejich právních úkonů. Počátkem 90. let to bylo opomíjené téma, které se neodráželo nijak znatelně ani v soudních rozsudcích. Avšak postupem doby začalo nabývat výrazně na významu, a to zcela právem. Platnost či neplatnost právního úkonu je alfou a omegou jistoty v právních vztazích. Pokusím se proto v několika pokračováních shrnout existující právní úpravu včetně specifik samosprávy. Uvedu také některé příklady z rozhodování soudů v posledních letech.
Co je to právní úkon obce
Občanský zákoník definuje pojem právního úkonu obecně takto: "Právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují."1)
Z toho vyplývá, že ne každý úkon obce je úkonem právním ve výše uvedeném smyslu. Právním úkonem obce je projev vůle orgánu obce v mezích jeho pravomoci, kterým tento orgán směřuje zejména: ke vzniku práv nebo povinností, ke změně práv nebo povinností, k zániku práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují.
Slůvko zejména vyjadřuje, že to není výčet úplný, ale většinový. A odkaz na právní předpisy znamená, že chce-li orgán obce svým úkonem způsobit uvedené následky, pak tyto následky musí právní předpis předvídat, resp. s takovým chováním spojovat. Jinými slovy - orgány obce se pohybují jako všechny jiné subjekty v mezích právního řádu.
Příklady nejčastějších právních úkonů obce - uzavření kupní smlouvy, nájemní smlouvy, přijetí daru, poskytnutí daru, uzavření smlouvy o dílo atd.
Příklady úkonů obce, které nejsou úkonem právním - usnesení o tom, jakou barvou budou natřeny lavičky nebo o tom, v který den v měsíci se uskuteční zkouška sirén, rozhodnutí o tom, k jakým výročím bude radnice rozesílat seniorům gratulace apod.
Podmínky komplexně
Jaké nároky musí obec splnit, aby byl právní úkon platný? Je jich celá řada. Nestačí však, jak se někdy zastupitelé mylně domnívají, splnit pouze ustanovení zákona o obcích. Právní úkon, aby byl bezvadný, musí splnit i další podmínky, a ty najdeme v občanském zákoníku. Uveďme si proto všechny podmínky komplexně.
1. správný schvalovací proces podle zákona o obcích2)
To znamená, že:
o právním úkonu obce musí rozhodovat k tomu oprávněný orgán. Zákon o obcích svěřuje určité pravomoci výhradně zastupitelstvu, určité pravomoci výhradně radě (nebo starostovi, není-li rada zřízena), a to, co neupravuje, svěřuje radě obce. Z této "zbytkové pravomoci" si pak může určité věci vyhradit k rozhodování zastupitelstvo. Tohoto rozdělení pravomoci je nutné se striktně držet. Pro úplnost připomínám, že pokud zákon svěřuje určitou pravomoc konkrétnímu orgánu obce, pak tomuto orgánu náleží automaticky i související právní úkony (typicky svěřuje-li zákon prodej nemovitostí zastupitelstvu, pak sjednání smlouvy o budoucí kupní smlouvě mu spadá také).
tento orgán obce musí rozhodovat správným procesním způsobem dle zákona o obcích. Opět typicky při prodeji, směně či pronájmu nemovitostí musí plně respektovat zákon o obcích, zejména jeho ustanovení § 39.3)
Pokud orgán obce nerespektuje režim zákona o obcích, poruší ustanovení § 41 tohoto zákona, a to má citelné sankce - absolutní neplatnost právního úkonu. Citované ustanovení totiž říká výslovně: "Podmiňuje-li zákon platnost právního úkonu obce předchozím zveřejněním, schválením nebo souhlasem, opatří se listina osvědčující tento právní úkon doložkou, jíž bude potvrzeno, že tyto podmínky jsou splněny. Právní úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, jsou bez tohoto schválení od počátku neplatné."
Příklad: Obec uzavře smlouvu o dílo bez schválení radou obce. Dodavatel využije po dodání díla této skutečnosti, platnost smlouvy napadne u soudu a uspěje. Tím se může například zbavit sjednaných sankcí, penále apod. Ustanovení § 41 vykládají soudy velmi široce (blíže v části o judikatuře), a proto je třeba mu věnovat více pozornosti, než se tak v obcích děje.
Sankce4): Absolutní neplatnost5).
2. Právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně6)
svobodně - i obec se může dostat do situace, kdy je nucena nátlakem učinit nějaký právní úkon, který by jinak neučinila. Například se prokáže, že její věřitel ji nutil pod pohrůžkou okamžité exekuce k tomu, aby mu pod cenou prodala rozsáhlé pozemky. Takový úkon by byl od počátku neplatný.
vážně - tento případ nebude v obcích tak četný. Jsou to úkony, které by byly učiněny v žertu, "nevážně", jako absurdní demonstrace nekvality zákona apod. Například zastupitelé by se v žertu usnesli, že si vzájemně rozprodají celé náměstí jako demonstraci špatné právní úpravy bezpečnosti městského majetku. Tyto právní úkony by byly rovněž od počátku neplatné.
určitě a srozumitelně - to je pro obce významná podmínka, která se v praxi podceňuje. Formulace, o nichž se hlasuje, a které pak jsou zachyceny v písemné podobě, musí nároky určitosti splňovat. Například formulace "prodává se část pozemku 100 napravo od cesty" není určitá, "přijímá se dar od pana Nováka" rovněž tak. V prvním případě nesplňuje usnesení nároky podle katastrálních zákonů nebo alespoň cestu k jejich určení, v druhém případě není specifikováno, jaký dar to obec vlastně přijímá. Každý právní úkon obce by proto měl obsahovat všechny podstatné náležitosti, aby i po deseti letech bylo jasné, o čem zastupitelé hlasovali. Dlužno dodat, že tyto podmínky splňuje málokterý zápis zastupitelstva. Na tom nic nemění skutečnost, že následující právní dokument je bezvadný a obsahuje vše, co měli zastupitelé na mysli - s tou vadou na kráse, že ten právní úkon - zvednutí ruky zachycené následně na papír není nijak dosledovatelné. Srozumitelnost jde s tímto požadavkem určitosti ruku v ruce. Dlouhé a odporující si formulace, matení pojmů, ruční nečitelné opravy textů a podobně mohou způsobit, že právní úkon obce je natolik nejasný (někdy dochází na zasedáních zastupitelstva k debatám, o čem se vlastně hlasovalo), že nemůže být ani platný.
Neurčitost lze do jisté míry zhojit. Myslí na to i občanský zákoník v § 35: "Právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží k vůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobrá víra toho, komu byl právní úkon určen." Odstranit pochybnosti výkladem je možné jen do té míry, pokud tento výklad lze učinit objektivně, a nikdy to nesmí být ke škodě jedné strany.
Příklad: Obec projeví vůli prodat nemovitost s tím, že "kupující uhradí všechny náklady spojené s převodem". Pod pojmem všechny náklady, který je velmi neurčitý, lze vztáhnout cokoliv, standardně zejména smlouvu, znalecký posudek, správní poplatek za vklad. Jestliže se s tímto výkladem smluvní strany obě ztotožní, nic proti tomu. Pokud si však například obec vykládá tento pojem tak, že do toho spadá i povinnost kupujícího uhradit převodní daň, a kupující s tím nesouhlasí, nelze výkladem tuto povinnost na kupujícího (k jeho škodě) přenést. Nedojde-li ke shodě, pak se má za to, že je právní úkon neurčitý, a tedy neplatný.
Sankce: Absolutní neplatnost.
Poznámky
1) § 4 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník
2) zákon č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění
3) § 39 (1) Záměr obce prodat, směnit nebo darovat nemovitý majetek, pronajmout jej nebo poskytnout jako výpůjčku obec zveřejní po dobu nejméně 15 dnů před rozhodnutím v příslušném orgánu obce vyvěšením na úřední desce obecního úřadu, aby se k němu mohli zájemci vyjádřit a předložit své nabídky. Záměr může obec též zveřejnit způsobem v místě obvyklým. Pokud obec záměr nezveřejní, je právní úkon od počátku neplatný. Nemovitost se v záměru označí údaji podle zvláštního zákona15a) platného ke dni zveřejnění záměru.
(2) Při úplatném převodu majetku se cena sjednává zpravidla ve výši, která je v daném místě a čase obvyklá, nejde-li o cenu regulovanou státem. Odchylka od ceny obvyklé musí být zdůvodněna.
(3) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, jde-li o pronájem bytů a hrobových míst anebo pronájem nebo o výpůjčku majetku obce na dobu kratší než 30 dnů nebo jde-li o pronájem nebo výpůjčku právnické osobě zřízené obcí.
4) Pod pojmem "sankce" rozuměj negativní důsledky, dopad
5) K pojmu absolut. a relativ. neplatnost viz dále
6) § 37 odst.1 občanského zákoníku
advokátka, spolupracovnice redakce
