01.01.1970 | 12:01
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Zájem o program v letošním roce opět výrazně vzroste

Po čtyřech letech trvání Programu regenerace panelových sídlišť je patrné, že tento způsob podpory všestranného zlepšení prostředí rozsáhlých a zpravidla zanedbaných obytných celků je účinný a že zájem měst o účast v tomto programu každoročně vzrůstá.

Dotace z Programu regenerace panelových sídlišť (dále jen program) byly v roce 2004 rozdělovány již potřetí.

Rekapitulace účasti

Nařízení vlády č. 494/2000 Sb., o podmínkách poskytování dotací ze státního rozpočtu na podporu regenerace panelových sídlišť nabylo účinnosti 1. 1. 2001 a hned v tomto roce bylo podáno 28 žádostí, z nichž 13 bylo vybráno pro dotaci. Zájem o tuto účinnou formu pomoci, která se pozitivně projevila ve vzhledu sídlišť již při těchto prvních realizacích, v dalších letech intenzívně vzrůstal. V roce 2002 bylo předloženo již 59 projektů, dotace byla poskytnuta 18 městům. Rok 2002 byl však rokem, kdy mnoho obcí zasáhly povodně. V důsledku živelné katastrofy takového rozsahu nebylo v roce 2003 na regeneraci sídlišť dostatek finančních prostředků a dotace nebyly poskytovány, přesto však nelze tento rok považovat z hlediska přípravy a postupu regenerace za promarněný. Četná města připravovala v tomto období projekty regenerace, většina zpracovatelů využila konzultací nabízených na internetových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj, které poskytuje Ústav územního rozvoje (ÚÚR) v Brně. Výsledkem přípravy bylo nejen množství předkládaných projektů v roce 2004, ale i výrazné zvýšení jejich kvality. Počet žádostí se oproti prvnímu roku více než ztrojnásobil, bylo podáno 91 žádostí a téměř polovina přiložených projektů dosahovala vysoké úrovně zpracování.

Dotace byly rozděleny mezi 22 žadatelů. V příslušném nařízení vlády je maximální výše dotace stanovena do výše 70 % nákladů na úpravy uvedené v žádosti a v letech 2001 a 2002 byly takto dotace poskytovány. V roce 2004 byla vzhledem k značnému zvýšení počtu žadatelů výše poskytnuté částky limitována hranicí 6 miliónů korun na jeden projekt. V letošním roce se bude při poskytování dotací postupovat obdobně.

Nejlépe zpracované projekty v roce 2004

Jedním z nejkvalitnějších projektů předložených v loňském roce byl projekt regenerace sídliště Předmostí v Přerově, jehož obsah i formální zpracování důsledně respektuje požadavky nařízení vlády. V řešení je vtipně zdůrazněna bezprostřední návaznost sídlištní zástavby na významné archeologické naleziště pravěkého osídlení.

Mezi další kvalitou nadprůměrné projekty náleží zejména projekty sídlišť v Chropyni, Vysokém Mýtě a Přešticích. V roce 2004 se do Programu regenerace sídlišť poprvé zapojilo město Brno, a to projekty regenerace sídlišť Žabovřesky a Kamenný vrch. Oba projekty jsou zpracovány na vysoké úrovni a náleží mezi 10 nejlepších projektů předkládaných v loňském roce.

Nejčastější nedostatky projektů

V úvodu nařízení vlády č. 494/2000 Sb. je stanoven cíl regenerace: přeměna sídlišť ve víceúčelové celky. Projekt regenerace je zde definován jako projekt sledující komplexní zlepšení obytného prostředí. Příloha nařízení vlády pak stanoví postup při zpracování projektu a náležitosti jeho obsahu. Veškeré tyto požadavky je nezbytné při zpracování projektů akceptovat a důsledně dle nich postupovat. Způsob řešení problémů sídliště je zcela v kompetenci příslušného města a vybraného zpracovatele, právní předpis se vztahuje pouze na formální úpravu projektu.

Již v průběhu konzultací na ÚÚR bylo patrné, že někteří zpracovatelé projektů nejen dle nařízení vlády nepostupují, ale toto nařízení vůbec neznají. Je proto v zájmu měst, aby již při zadávání projektů bylo zdůrazněno, že projekt regenerace není volně interpretovatelný pojem, ale je projektem dle příslušného nařízení vlády.

Projekty, předložené v roce 2004, které podle hodnocení našeho ústavu nedosahovaly požadované úrovně, vykazovaly téměř shodné nedostatky. Některé, ačkoliv dobře zpracované projekty, byly znehodnoceny opomenutím požadavku komplexnosti. Projekt nelze zaměřit pouze na řešení sadových úprav nebo zajištění parkovacích míst. Pokud se v sídlišti jiné problémy nevyskytují, pak je zapotřebí tuto skutečnost vysvětlit a již v analytické části projektu doložit.

Požadavek komplexnosti se projevuje i v požadavku zaměření projektu na všechny věkové skupiny obyvatel. Vývoj věkové skladby obyvatel, který je zahrnut do analytické části projektu, je jedním z výchozích podkladů pro tento aspekt návrhu.

Každoročně se opakující závadou je nedostatečné, případně nepřehledné členění postupu na jednotlivé etapy, které musí vždy odpovídat jednotlivým rokům. Dotace se poskytuje vždy na jeden rok a žádost se vztahuje pouze na akce, které jsou v projektu, a to jak v textu, tak graficky, vyznačeny pro realizaci v příslušném roce. K žádosti je pak v souladu s nařízením vlády nutné doložit územní rozhodnutí, případně stavební povolení na tyto akce.

Nejčastější nedostatky při podávání žádosti

Některé závady při podávání žádostí se opakují každoročně. Není vzácností žádost, u které chybí některá příloha, navzdory tomu, že přílohy žádosti jsou jednoznačně stanoveny v příslušném nařízení vlády. Jen v jednom případě však byla podána žádost, ke které nebyl doložen projekt regenerace. Byl to projekt velice dobře zpracovaný a naděje na poskytnutí dotace by byla značná, takto předložená žádost je však zcela bezpředmětná.

Zásadní závadou je často způsob vyplnění vlastního formuláře žádosti. Vyjmenované akce, jejich rozpočtové náklady a požadovaná dotace musí zcela odpovídat těmto údajům v projektu. Pokud se město rozhodne ke změně, musí se tato změna projevit i v projektu. Chybným vyplněním formuláře a opomenutím některé přílohy se často města, která vložila prostředky ze svého rozpočtu do zpracování projektu, vyřazují v příslušném roce z účasti v programu.

Aktivita měst

Zájem měst o regeneraci sídlišť na jejich území se však neprojevuje pouze pořízením projektu regenerace a podáním žádosti. Zastupitelstvo města současně se schválením projektu schvaluje i navrhované náklady na jednotlivé etapy v jednotlivých letech a z nich vyplývající finanční spoluúčast města. Lze tedy předpokládat, že město příslušnou částku na realizaci vybraných akcí i v případě, že neobdrží dotaci, skutečně poskytne.

Projekt regenerace musí vycházet z reálných požadavků obyvatel sídliště a jeho řešení by mělo zajistit logickou návaznost jednotlivých akcí. Zpracování projektu v souladu s nařízením vlády předchází rozsáhlá informační propagace, schůzky s občany a anketa. Veškerá tato činnost směřuje k tomu, aby se obyvatelé sídliště se záměrem regenerace ztotožnili. Neuskuteční-li se pak žádná z akcí projektu, lze očekávat negativní postoj obyvatel k dalšímu vývoji sídliště.

Ústav územního rozvoje zjišťuje každoročně formou dotazníků zasílaných městům, která se neúspěšně ucházela o dotaci, zdali byly na sídlišti realizovány některé akce podle projektu. Při hodnocení žádostí těchto měst podávaných v dalším roce je reakce měst na tento dotaz jedním z kritérií.

Většina dotčených měst odpovídala na dotaz o činnosti kladně, v šesti městech se však žádná akce neuskutečnila, v jednom případě město přímo sdělilo, že bez dotace naprosto nehodlá na sídlišti cokoliv upravovat. Zcela ojedinělá a překvapující byla reakce města, které pořídilo v roce 2002 projekt regenerace a podávalo žádost o dotaci, kterou nezískalo. Na dotazníky posílané v letech 2003 a 2004 město odpovědělo, že nemá žádné sídliště, neboť všechny byty byly již prodány. V textu nařízení vlády č. 494/2000 Sb. je jednoznačně uvedeno, že dotace není určena na opravy panelových domů, což bylo v příslušném městě známo v roce 2002, ale již nikoliv v roce 2003. Naopak, sice jen výjimečně, se vyskytují města, jejichž žádost neuspěla a přesto dokončují velmi kvalitně regeneraci bez dotací, pouze z vlastních prostředků.

Náš ústav rozesílal v roce 2001 informační leták všem městům, na jejichž území je panelové sídliště. V tomto letáku jsou vysvětleny základní principy programu a postup při zpracování projektu a podávání žádosti. Jak je patrné, ne všude byl tento leták akceptován. V letošním roce připravujeme nový leták, kde budou stručně zopakovány údaje o programu a shrnuty zkušenosti z ústavem poskytovaných konzultací a z hodnocení projektů.

Letošní nárůst zájmu

Do programu se dosud nezapojilo přibližně 200 měst, což jsou téměř dvě třetiny z celkového počtu měst, na jejichž území je panelové sídliště. Zájem těchto měst o účast v programu zjišťuje rovněž náš ústav dotazníkovou akcí. Jako každý rok, několik měst přes veškerou snahu Ministerstva pro místní rozvoj o šíření informací odpovědělo, že nemají žádné panelové domy ve vlastnictví, takže se jich žádná dotace netýká. Dalších zhruba 40 měst se hodlá o podporu ucházet.

Z průzkumů je patrné, že zájem o regeneraci sídlišť nejen trvá, ale opět v letošním roce výrazně vzroste. Pro pořizovatele i zpracovatele projektů regenerace tak vyplývá požadavek stálého zvyšování úrovně projektů a ostatních příloh žádostí.

Nejúspěšnější žadatelé

V roce 2004 se z celkového počtu žádostí 17 měst ucházelo o dotaci již potřetí. Většina z nich obdržela podporu v některém z minulých let, 5 žádostí však bylo úspěšných po celou dobu trvání programu. Byly to žádosti měst: Havířova, jehož projekt pro sídliště Šumbark II byl v roce 2001 nejlépe zpracovaným projektem, Pardubic - sídliště Polabiny, Tábora - sídliště Nad Lužnicí, Vsetína - sídliště Jasénka a Sázavy. Všechna města disponují velmi kvalitně zpracovanými projekty, které úspěšně obstály i v silné konkurenci roku 2004.

Ústav územního rozvoje v Brně

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down