V nadcházejícím období budeme přinášet seriál článků, který vám poskytne základní informace o novém správním řádu a umožní snáze se orientovat v tomto poměrně nejednoduchém právním předpisu. V částce č. 174 Sbírky zákonů byl publikován jednak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) a...
V nadcházejícím období budeme přinášet seriál článků, který vám poskytne základní informace o novém správním řádu a umožní snáze se orientovat v tomto poměrně nejednoduchém právním předpisu.
V částce č. 174 Sbírky zákonů byl publikován jednak nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb., správní řád) a dále "změnový" zákon č. 501/2004 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu. Oba zákony, schválené Parlamentem ČR dne 24. června 2004, se staly platnými (tj. jsou již součástí právního řádu ČR) rozesláním shora uvedené částky Sbírky zákonů dnem 24. září 2004 a své účinnosti nabudou 1. ledna 2006. Poslanecká sněmovna schválila nový správní řád ve znění pozměňovacího návrhu Senátu.1)
Cíle reformy
Nový zákon je na rozdíl od dosavadního (stále platného) správního řádu označen "pouze" pojmem "správní řád".2) I tato skutečnost naznačuje, že nový správní řád je koncepčně odlišný od soudobého správního řádu. Základní odlišnost spočívá ve výrazně širším předmětu úpravy, který se zdaleka nevyčerpává pouze úpravou klasického správního řízení (byť toto i nadále představuje stěžejní část nového správního řádu). Předmětem úpravy je obecně postup všech správních orgánů v oblasti vrchnostenské veřejné správy, tj. jakékoliv jejich působení navenek, pokud tento postup není upraven zvláštním zákonem jinak. Podrobná úprava vede k důslednému naplnění ústavní zásady zákonnosti, kdy podle čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR a čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod státní moc (nutno chápat v širším slova smyslu jako veřejná moc) slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.
Cílem reformy správního procesu bylo nejenom důsledné dosažení souladu s ústavním pořádkem České republiky, kdy již nelze nadále "tolerovat" využívání mimoprávních, resp. právem výslovně neupravených prostředků (což vyvolalo nutnost přesné a poměrně podrobné úpravy), ale také vrátit správnímu řádu jeho původní úlohu, tj. být kodexem představujícím obecnou procesní úpravu pro celou veřejnou správu a odstranit tak desítky nejrůznějších typů "zvláštních správních řízení" atd.
Struktura správního řádu
Nový správní řád se skládá z osmi částí a obsahuje celkem 184 paragrafů: část první - úvodní ustanovení (§ 1 až 8); část druhá - obecná ustanovení o správním řízení (§ 9 až 129); část třetí - zvláštní ustanovení o správním řízení (§ 130 až 153); část čtvrtá - vyjádření, osvědčení a sdělení (§ 154 až 158); část pátá - veřejnoprávní smlouvy (§ 159 až 170); část šestá - opatření obecné povahy (§ 171 až 174); část sedmá - společná, přechodná a závěrečná ustanovení (§ 175 až 183) a část osmá - účinnost (§ 184).
Rozsah nového správního řádu vynikne porovnáním s předchozími úpravami správního procesu. Vládní nařízení č. 8/1928 Sb. z. a n., o řízení ve věcech náležejících do působnosti politických úřadů (správní řízení) obsahovalo 137 paragrafů; vládní nařízení č. 20/1955 Sb., o řízení ve věcech správních (správní řád) bylo tvořeno 53 paragrafy a velký úpadek kvalitativní i kvantitativní představuje vládní nařízení č. 91/1960 Sb., o správním řízení, se vskutku skromným počtem 36 paragrafů. První zákonná úprava správního řízení představovaná zákonem č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), naštěstí představuje výrazný pokrok v kvalitě právní úpravy správního procesu, což se projevilo i na jeho rozsahu čítajícím 85 paragrafů.
Předmět úpravy správního řádu
Ustanovení § 1 vymezuje pozitivní a negativní rozsah působnosti správního řádu. Jak jsem již uvedl, předmět úpravy správního řádu není zúžen pouze na formální správní řízení, které je upraveno v části druhé, ale je zaměřen na jakékoliv postupy správních orgánů ve veřejné správě vnímané ve vrchnostenském (výsostném) pojetí; jinými slovy jde o veškeré autoritativní působení veřejné správy navenek. Správní řád se však nepoužije pro takové formy činnosti správních orgánů, které jsou upraveny jinými zákony, typicky se například jedná o vydávání normativních správních aktů (vyhlášky ministerstev, právní předpisy obcí a krajů).
Podle nového správního řádu postupují orgány moci výkonné, orgány územních samosprávných celků a jiné orgány, a dále právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají působnost v oblasti veřejné správy. Mezi orgány moci výkonné lze řadit ministerstva či jiné ústřední správní úřady vymezené kompetenčním zákonem,3) a dále územně specializované (dekoncentrované) orgány místní státní správy.4) Územními samosprávnými celky se rozumí obce, kraje a hlavní město Praha.5) "Jiným" orgánem je například Úřad na ochranu osobních údajů,6) Rada pro rozhlasové a televizní vysílání7) apod. Fyzickou osobou, která vykonává působnost v oblasti veřejné správy, je například myslivecká stráž,8) lesní stráž,9) finanční arbitr10) apod. V této souvislosti je také významné vymezení nadřízeného správního orgánu (§ 178 správního řádu), kdy např. nadřízeným správním orgánem právnické nebo fyzické osoby pověřené výkonem veřejné správy se rozumí orgán, který podle zvláštního zákona rozhoduje o odvolání; není-li takový orgán stanoven, je tímto orgánem orgán, který tyto osoby výkonem veřejné správy na základě zákona pověřil.
Ustanovení § 1 odst. 2 správního řádu zakotvuje tzv. subsidiaritu (podpůrné použití) správního řádu. Nestanoví-li zvláštní zákon jiný postup, použije se na příslušný postup správní řád nebo jeho jednotlivá ustanovení. Zvláštní zákon, pokud neupravuje (komplexně) postup subjektů povolaných k výkonu veřejné správy, nemůže ve svém ustanovení vyloučit aplikaci správního řádu.
Správní řád se nepoužije pro občanskoprávní, obchodněprávní a pracovněprávní úkony prováděné správními orgány a dále je (zcela nadbytečně) zdůrazněno, že jej nelze také použít ve vztazích mezi orgány téhož územního samosprávného celku při výkonu samostatné působnosti (§ 1 odst. 3).
Poznámky
1) Pozměňovací návrh Senátu spočíval ve vypuštění tzv. generální podjatosti správních orgánů. Smyslem původně koncipovaného institutu bylo zabránit, aby správní orgány rozhodovaly o žádostech subjektů, jež jsou jejich nedílnou organizační součástí (např., aby o stavebním povolení pro obec XYZ nerozhodoval stavební úřad Obecního úřadu obce XYZ. Příslušné řízení by podle původního návrhu provedl jiný stavební úřad v obvodu nadřízeného správního orgánu, který by určil nadřízený správní orgán).
2) Srov. označení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
3) Zákon ČNR č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
4) Například úřady práce, okresní správy sociálního zabezpečení, finanční úřady, katastrální úřady apod.
5) Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
6) Ustanovení § 2 zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) Ustanovení § 4 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
8) Ustanovení § 12 a násl. zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů.
9) Ustanovení § 38 a násl. zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10) Zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi.
právník
