Okres Jindřichův Hradec ještě plně nevyužívá svůj potenciál cestovního ruchu. Obdobně tam lze více těžit z příležitostí, které regionu nabízí těsné sousedství s Rakouskem. Ať už - byť jistě ne nikterak masově - při zaměstnávání u jižních sousedů. Nebo v některých případech i ve vzájemném využívání zdravotnictví na české a rakouské straně.
To jsou jen některé z námětů, o nichž se hovořilo na nedávné konferenci Impulsy pro rozvoj Jindřichohradecka. Uspořádala ji impuls centra z Nové Bystřice a Českých Velenic (o těchto zařízeních na česko-rakouské hranici viz více v Moderní obci č. 9/2004) ve spolupráci s oběma těmito městy, přičemž starostové - Mgr. Jiří Zimola z Nové Bystřice a Ing. Jaromír Slíva z Českých Velenic - se úspěšně zhostili role moderátorů. Kladem konference byl fakt, že po diskusi se zástupci měst a obcí i odborníků ze státní správy, institucí a firem bylo její podvečerní jednání vyhrazeno pro účast veřejnosti.
POLITIKA ZAMĚSTNANOSTI JE I VĚCÍ OBCÍ
Ing. Stanislava Zemanová, ředitelka Úřadu práce Jindřichův Hradec, na konferenci připomněla, že ke slabinám okresu patří nižší vzdělanostní úroveň obyvatelstva. Například mezi ekonomicky činným obyvatelstvem je tam pouze 6 procent vysokoškolsky vzdělaných lidí, přičemž místní zaměstnavatelé mají o tuto kategorii pracovníků stále zájem. Inženýrka Zemanová hovořila i o tom, že úřad práce ustavil kontaktního pracovníka - EURES poradce, jenž poskytuje informace (možnosti zaměstnání a volná pracovní místa, životní a pracovní podmínky v jednotlivých zemích, co je nutné k vyřízení povolení k zaměstnání apod.) občanům, kteří se zajímají o práci v zemích Evropské unie.
Určité naděje do budoucna nabízí i Česko-rakouská akademie expertů. Toto přeshraniční diskusní fórum je zaměřeno na vzájemnou komunikaci a spolupráci mezi českými úřady práce a jejich rakouskými partnerskými AMS i sociálními partnery a dalšími subjekty podél česko-rakouské hranice.
Cílem akademie je boj s nezaměstnaností, koncepce a realizace nových, případně v jiných zemích EU už osvědčených programů a opatření politiky trhu práce, regionální politiky apod. Akademie si také předsevzala vyvinout programy a navrhnout opatření, která by v podmínkách Jindřichohradecka a dalších příhraničních oblastí podél společné hranice umožnila účinnější vzájemnou spolupráci při zaměstnávání občanů.
"Pokud jde o české obce, z pohledu úřadu práce je třeba, aby se spolu s dalšími sociálními partnery - odbory, hospodářskými komorami apod. - ještě více podílely na řešení nezaměstnanosti. Například aby podporovaly podnikatelskou sféru při vzniku nových firem nebo při rozšiřování výroby a při těchto aktivitách úzce spolupracovaly s úřadem práce ke zmonitorování trhu práce a možností využití pracovní síly v oblasti předpokládaných aktivit," dodala Ing. Stanislava Zemanová.
TISÍCE HEKTARŮ PRO BIOMASU
Ředitel Zemědělské agentury a pozemkového úřadu MZe Jindřichův Hradec Ing. Petr Vobr hovořil o tom, že zemědělci v regionu stojí před rozhodnutím, zda budou nadále provozovat klasické produkční zemědělství (v němž ovšem konkurenčně nestačí oblastem s lepší bonitou půdy), nebo jestli přikročí k hospodaření na půdě, které je šetrnější ke krajině, a využijí k tomu i dostupné dotační tituly. "Zemědělství je velmi těžké, ale svobodné povolání - a z tohoto důvodu se pro ně někteří rozhodli. Zvykli si proto rozhodovat sami za sebe," řekl nám inženýr Vobr. "A protože učinili špatné zkušenosti s různými spolky, družstvy, kampeličkami apod., projevují určitou obezřetnost i vůči případné spolupráci s obcemi, například v rámci programu LEADER." Podle šéfa zemědělské agentury však velkou příležitost k prolomení této nedůvěry skýtá fakt, že po ukončení činnosti státních statků, které v příhraniční oblasti Jindřichohradecka obhospodařovaly zhruba 35 tisíc hektarů zemědělské půdy, se převážná část těchto pozemků zatravnila. "Jak dochází ke snižování stavu skotu, zůstává část travní hmoty nevyužita. Nabízí se tedy možnost spolu s obcemi tyto pozemky využívat pro alternativní zdroje energie - například pro výrobu biomasy," dodal Ing. Petr Vobr.
DOPRAVA BRZDOU ROZVOJE
Ing. arch. Radek Boček z odboru územního plánování, stavebního řádu a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje za velký infrastrukturní problém okresu označil dopravní spojení mezi Českými Budějovicemi a Jindřichovým Hradcem na silnici I/34. Toto dopravní spojení obou měst by se podle názoru mnoha odborníků po dobudování dálnice/rychlostní komunikace D3/R3 zhoršilo ještě pronikavěji. "Dojde totiž k tzv. nasávacímu efektu dálnice a tranzit ve směru severní Itálie-Polsko, Bavorsko-Morava - případně i dále do Skandinávie či Pobaltí, může začít využívat zkratku Linec-České Budějovice-Jindřichův Hradec-Pelhřimov-Humpolec a dále na Moravu po D1," vysvětlil Ing. arch. Boček. Ještě horší variantou by podle jeho slov byla snaha řidičů zkrátit si trojúhelník dopravního spojení Kaplice-České Budějovice-Třeboň jízdou po přeponě Kaplice-Trhové Sviny-Borovany-Třeboň. Pak by se dálkový tranzit dostal až na silnice II. třídy. "Proto chceme," prohlásil Ing. arch Boček, "výrazně zlepšit parametry silnice I/34, čímž odstraníme stávající problémy a částečně eliminujeme problém hrozící do budoucna."
CO VADÍ TURISTŮM
Cestovnímu ruchu se na konferenci zevrubně věnovala Zuzana Bedrnová z oddělení cestovního ruchu odboru rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Čím si vysvětluje, že Jihočeský kraj klesl od roku 1999 v návštěvnosti mezi kraji ze druhého (po Praze) až na páté místo? "Jižní Čechy byly vždy prezentovány historickými městy a také jako destinace vhodná k rekreaci v přírodě u jejich proslulých rybníků. To vše samozřejmě platí i dosud. Jenže ostatní kraje mezitím dokázaly potenciálnímu turistovi nabídnout kromě svých vlastních přírodních krás a historických památek také více možností aktivně trávit jeho volný čas i akce pro celou rodinu v podobě balíčků služeb. V tomto směru Jihočeský kraj za jinými regiony poněkud zaostal.
Díky Jihočeské centrále cestovního ruchu však už dochází k oživení propagace našeho kraje a také k novým balíčkům služeb, jako jsou výlovy rybníků apod.," připomněla Zuzana Bedrnová. V samotném Jindřichově Hradci pak podle ní k nejčastějším výtkám turistů patří nedostatečná nabídka večerní zábavy pro starší a střední generaci, ale také třeba prakticky nulová možnost uschovat si v centru města zavazadla nebo jízdní kola.
KDYŽ JE SANITKOU BLÍŽ DO GMÜNDU...
Zcela ojedinělý je pokus nalézt pro některé příhraniční oblasti okresu možnosti spolupráce s rakouskou stranou při řešení akutních případů českých pacientů. Starosta Českých Velenic Ing. Jaromír Slíva na konferenci upozornil na to, že zhruba 8,5 tisíce obyvatel Českovelenicka a Suchdolska má výrazně ztíženou dostupnost lékařské péče. K ordinacím specialistů je to z Českých Velenic do Třeboně 40 a do nejbližší nemocnice v Českých Budějovicích či Jindřichově Hradci dokonce 60 kilometrů. Nové výjezdové pracoviště Rychlé záchranné služby, které v polovině loňského roku bylo otevřeno v Suchdole nad Lužnicí, je obsazeno pouze posádkou tvořenou řidičem a zdravotní sestrou. V roce 2002 město České Velenice obdrželo z fondu PHARE CBC peníze na vypracování studie proveditelnosti, která se zabývala možností ošetření českých pacientů v rakouském Gmündu. Tamní nemocnice je totiž od Českých Velenic vzdálena vzdušnou čarou jen dva kilometry. Studie řešila hlavně možnost hospitalizace českých pacientů, kteří jsou v akutním ohrožení života a dlouhý převoz do nejbližší domácí nemocnice by nemuseli přežít.
Z iniciativy krajského úřadu a rakouské strany vznikla pracovní skupina, která se zabývá tím jak vyřešit poskytování péče gmündské nemocnice českým občanům. Člen skupiny, ředitel Okresní nemocnice Jindřichův Hradec Ing. Jan Mlčák na konferenci mj. připomněl, že největší překážkou je cena péče, která je v Rakousku nejméně čtyřnásobně vyšší než u nás. "Nyní i za pomoci Evropské unie hledáme způsoby ekonomické průchodnosti tohoto projektu," konstatoval ředitel. Jedním z navrhovaných řešení je reciproční poskytování péče rakouskou a českou stranou. Rakouští kolegové po prohlídce jindřichohradecké nemocnice například projevili zájem o služby hemodialyzační stanice a oční operativu, což jsou odbornosti, které v příhraničí chybějí i na rakouské straně. I obyvatelé Gmündu a jeho okolí se totiž potýkají s horší dostupností řady specializovaných lékařských pracovišť a pro některé zásahy - jak upozornil inženýr Slíva - musí cestovat až do Vídně.
Chystaný projekt se však nemusí týkat pouze spolupráce Českých Velenic, Suchdola a Gmündu. Inženýr Mlčák totiž potvrdil, že hledání východisek pro spolupráci ve zdravotnictví v této části česko-rakouského příhraničí se může stát modelem pro řešení podobných problémů i jinde.
