Minimální zájem o výstavbu vstupních bytů, téměř nulový o byty na půl cesty a setrvání u tradičních, byť obměněných domů s pečovatelskou službou. Tak by se daly zhodnotit dosavadní výsledky Programu výstavby podporovaných bytů.
Program výstavby podporovaných bytů loni nahradil Program podpory domů s pečovatelskou službou (DPS). Je obsáhlejší, složitější a člení se do tří podprogramů. Obce nebo jejich svazky mohou žádat o dotace nejen na výstavbu chráněného bydlení, které je rozšířenou obdobou DPS, ale také bytů, jež byly označeny jako vstupní a na půl cesty. Skutečnost, že obce nezaznamenaly vždy zcela dostatečně rozdíly oproti dřívějším letům, byla i jedním z důvodů, proč muselo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) loni, v prvním roce existence programu, vyřazovat tak velké množství žádostí o dotaci (až 70 %). Letos však už byla podle RNDr. Jiřího Klímy, ředitele odboru podpory bydlení MMR, situace mnohem lepší; kvůli nesplnění všech náležitostí komise MMR zamítla "jen" asi 30 % požadavků.
Pozor na termíny!
Nový program je sice složitější, ale je zase možné se v jeho rámci pohybovat poněkud volněji. Například ještě loni platilo striktní pravidlo, že v rámci tříleté výstavby bude MMR poskytovat v prvním roce 30 % dotace, v druhém 40 a třetím opět 30 % z celkové schválené sumy. Pro některé obce však byla tříletá lhůta výstavby či rekonstrukce zbytečně dlouhá, znamenala vlastně umělé prodlužování malých stavebních akcí. Ministerstvo jejich námitky uznalo a letos obcím, které o to žádají, dotaci zvyšuje s tím, že výstavba bude ukončena dříve. Finančně to pro MMR podle RNDr. Jiřího Klímy problém není, protože zároveň některé obce od svého záměru ustupují.
Mohou ovšem nastat i problémy opačné, kdy obec zjistí, že nemůže stihnout v příslušném kalendářním roce stanovenou část výstavby, a tím i "prostavět" přiznanou část dotace. Letos by sice takové případy neměly být příliš časté, protože podmínky pro rok 2004 ministerstvo vyhlásilo už loni a uzávěrka příjmu žádostí byla letos v lednu, takže obce mohou využít celou stavební sezónu, ale kdyby přece jen: "V takovém případě je nezbytné rozhodnout o změnách, aby nedošlo k porušení rozpočtových pravidel. Je proto zapotřebí se zavčas na nás s tímto požadavkem obrátit." Kdy nejpozději? "Po 15. listopadu by už mohlo být pozdě," vzkazuje RNDr. Jiří Klíma.
K určitému změkčení podmínek proti loňskému roku přistoupilo MMR ještě v jednom případě. Podmínky nového programu striktně stanovují, že při výstavbě chráněných bytů musí být všechny bytové jednotky tzv. upravitelné. Splnit tento požadavek se však ukázalo jako téměř nemožné v mnoha případech, kdy obce zřizují chráněné bydlení v rekonstruovaných památkově chráněných objektech. Památkáři logicky odmítají povolit například vybourat staré dveře a dát na jejich místo nové, větší, a další podobné úpravy. I kvůli této podmínce muselo MMR loni vyřadit velké množství žádostí. Letos je proto možné požádat ministra pro místní rozvoj o výjimku z požadavku stoprocentní upravitelnosti bytů. Podle dr. Klímy je to rozumné rozhodnutí, které obce rozhodně nezneužívají: žádosti o tuto výjimku přišly jen čtyři.
Peníze zatím dostačují
Ministerstvo pro místní rozvoj se nyní může pohybovat při vyčleňování finančních prostředků na jednotlivé druhy podpory bydlení poměrně volně. Celkově mělo na tento účel letos k dispozici 817 miliónů korun, na program výstavby podporovaných bytů z této částky využilo téměř 213,5 mil. Kč.
Žádostí o dotace se letos, stejně jako loni, sešlo poměrně hodně. Výběrová kritéria jsou sice neveřejná, ale přesto RNDr. Jiří Klíma naznačil, co hodnotitelská komise MMR brala především v úvahu:
velikost obce - čím menší, tím větší má šanci,
směrná čísla o vybavenosti příslušného okresu těmito zařízeními,
a také byl hodnocen záměr, tj. který ze tří podprogramů si obec vybrala.
A jak bude napřesrok? Velmi pravděpodobně stejně jako letos. "Předpokládám, že pokud bude rozpočet schválen v navrhované variantě, mohli bychom mít na podporované byty v nově zahajovaných akcích asi 250 miliónů korun. Bude možné opět žádat o dotace a zahajovat nové stavby, nadále bude existovat až tříletý rozpočtový rámec. Žádné dramatické změny nepředpokládám," řekl RNDr. Jiří Klíma.
Převažují chráněné byty
Obce žádaly většinou o dotace na zřízení chráněných bytů. Celkově bylo letos vybráno 49 akcí, což umožnilo začít stavět 841 chráněných bytů.
Řádně podaných žádostí o příspěvek na výstavbu vstupních bytů bylo jen devět a představují 22 bytových jednotek. Ve všech případech tyto byty vzniknou nástavbami, vestavbami a rekonstrukcemi. Většinou obce žádaly o dotaci na jeden nebo dva byty, pouze Kunštát se rozhodl pro čtyři a Votice pro sedm. Vzhledem k pravidlům, která říkají, že v jednom domě mohou být jen dva takové byty, musely Votice požádat ministra pro místní rozvoj o výjimku. Samozřejmě ji dostaly.
"V případě dotací na vstupní byty došlo k situaci, jakou tady nikdo na ministerstvu nepamatoval. Uspokojeni byli všichni žadatelé, kteří řádně podali žádost," řekl dr. Klíma. Stejná situace by se podle něho zcela jistě opakovala v případě bytů na půl cesty, pokud by ovšem o jejich zřízení byl zájem. V zájmu přesnosti je nutné říct, že čtyři žádosti dorazily, ale nesplňovaly podmínky programu, a musely být proto vyřazeny.
Důvod, proč se nedaří zřizovat bydlení pro ty, kteří je potřebují prakticky nejvíc, je obava zastupitelstev z problémových lidí. Bydlení na půl cesty je určeno těm, kteří mají zvláštní potřeby a obrovské problémy se složením hlavy pod střechu: propuštěným vězňům, matkám s dětmi, které jsou týrané, mladým lidem opouštějícím dětské domovy apod.
Na dotaz, jak by bylo možné obce motivovat, aby umožnily i těmto lidem slušné bydlení, ředitel Klíma řekl: "Nevím, čím víc lze motivovat, než penězi; 600 tisíc je přece dost vysoká částka. Problém je jiný, a starostové odpověď znají: Negativní dopad ve vztahu k místní veřejnosti. Lidé to chápou jako zřizování bytů s problémovými nájemníky, kteří budou působit negativně na své okolí. To samozřejmě není pravda. Program stanovuje přísné podmínky - vzniká tu jen smlouva o podnájmu, čili je vypověditelná, lidé zde ubytovaní musí přijímat sociální služby, jinak musí okamžitě byt opustit apod. Bohužel, veřejnost se na to dívá jinak."
V čem nejvíc chybují
Leccos už bylo naznačeno, přičemž se vždy ani nemusí jednat o chybu, jako spíše opomenutí. Například leckde nejdříve nezaregistrovali tak úplně rozdílnost nového programu od programu podporujícího výstavbu domů s pečovatelskou službou. Takže, jak řekl ředitel Klíma, zejména loni mnohde oprášili staré projekty a poslali je na MMR, kde pak byly žádosti vyřazeny, protože nesplňovaly podmínky. Nebo obec přecení své možnosti, zejména pokud jde o financování, takže se jí nepodaří získat úvěr. Potíže také dělá nový zákon o veřejných zakázkách. Výběrová řízení se často prodlužují, protože jeho účastníci se odvolávají, a to vše trvá až několik měsíců. Velmi častá je situace, kdy na MMR dojdou špatně vyplněné doklady, jinak řečeno, obec žádost špatně "zúřaduje".
Existují však i případy, kdy obce zkoušejí podat žádost, přičemž stavební povolení dosud nenabylo právní moci nebo dokonce vůbec neexistuje. Nebo obec není vlastníkem pozemku, na němž má nová stavba vzniknout. Také už bylo nutné vyřadit žádost kvůli tomu, že přímo odporovala stavebnímu zákonu. Podle RNDr. Jiřího Klímy totiž jsou i tací starostové, kteří kalkulují více politicky než z hlediska sociální potřebnosti. Trochu tomu nahrávají samotné podmínky programu, podle něhož obec nemusí vynaložit na pořízení těchto bytů vlastní peníze. Při troše počítání se pak dá nové bydlení pořídit zcela ze státní dotace (u chráněného bydlení 600 - 800 tisíc na byt). Někde to přehnali tak moc, že chtěli stavět byty jen o 12,5 m2 podlahové plochy. "Takové žádosti vyřazujeme zcela jednoznačně. Podporované byty musí mít minimálně 16 m2," řekl RNDr. Jiří Klíma. A jako perličku na závěr přidal informaci o jiné paradoxní situaci, kdy dvě obce měly příliš velké oči, postavily zařízení značně naddimenzované, a pak do něho sháněly inzerátem důchodce po celé republice.
