Inovace v lokálním a regionálním rozvoji. Tak zněl název semináře pro zástupce několika měst uspořádaného Ostravskou univerzitou za podpory Komerční banky, a. s., Regionu Ostrava. V besedě s několika jeho účastníky jsme se nakonec shodli, že jakkoliv označení akce možná vypadalo příliš školometsky, jde hlavně o to dát ve veřejné správě prostor lokálně a regionálně zakotveným osobnostem, které dokáží sledovat správné cíle a přesvědčit o jejich nutnosti své okolí. Osobnostem, jež mají odborné schopnosti i dostatek píle a energie a jsou také připraveny učit se a vstřebávat inspiraci od druhých.
Seminář se uskutečnil v rámci projektu aplikovaného výzkumu Inovativní přístupy a koncepty v socioekonomickém rozvoji územních jednotek podpořeného Grantovou agenturou ČR a hovořili jsme na něm se starostkou města Bílovec Ing. Sylvou Kováčikovou, starostou města Bohumín Ing. Petrem Víchou, místostarostou města Krnov Ing. Jaroslavem Vrzalem, tajemníkem Městského úřadu Vsetín Ing. Milanem Půčkem, MBA, a RNDr. Petrem Rumpelem, Ph.D., z katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity.
RNDr. Petr Rumpel, Ph.D.: Pro všechny regiony už teď platí, že determinantami jejich konkurenceschopnosti bude úroveň jak tamních tvrdých (technická infrastruktura, připravené plochy k podnikání apod.) a měkkých lokalizačních faktorů (image a kvalita života, vybavenost infrastrukturou pro volný čas atd.), tak jejich institucionální struktury (Public Private Partnership, Networking aj.) i široce chápané kultury (životní styl a mentalita obyvatel, jejich hodnotové preference apod.). Dobrý starosta či vedoucí pracovník magistrátního nebo městského úřadu musí být manažerem v pravém slova smyslu, který dokáže tyto změny ve svém městě a regionu ovlivňovat. K tomu však potřebuje i odpovídající institucionální rámec, který mu dá co nejvíce prostoru. Rámec musí umožňovat vzájemnou komunikaci, podporovat kooperace, "učení se" v procesu nových aktivit (learning by doing), napodobováním, učení se v procesu pokusů a omylů, učení se vzájemným kontaktem (learning by interacting).
Ing. Milan Půček, MBA: Mluví se tu o institucionálním rámci. Z hlediska legislativy mně připadá, že parlament a centrální správa (až na výjimky) nemají zájem na rozvoji čehokoli. Místo zjednodušování legislativy se děje opak - vše je pro obce a občany složitější. Kdyby měl stát zájem na rozvoji, postupoval by jinak. Pomohla by dvě opatření. Předně kdyby stát garantoval, že komukoliv zaplatí například 20 % z oboustranně odsouhlasených úspor dosažených během jednoho roku na základě návrhu na zlepšení (zákona, postupu...). Do inovačního hnutí by se jistě zapojila řada firem, občanů, úředníků a do pěti let bychom měli efektivní, nebyrokratickou veřejnou správu. A nestálo by to navíc ani korunu - odměny by se totiž vyplácely z úspor. Dále by pak měla platit zásada že ti, kdo legislativu připravují a schvalují, by měli být finančně závislí na tom, aby nové zákony byly při uplatňování v praxi jednodušší. V podnikatelské sféře je normální, že za zmetek se nedostane zaplaceno. Proč by to nemělo jít při schvalování zákonů? Pan doktor hovořil o "učení se" v procesu nových aktivit. Ve Vsetíně od letoška uplatňujeme při strategickém plánování metodu vyvážených ukazatelů (The Balanced Scorecard - BSC). Stalo se tak díky pilotnímu projektu financovanému ministerstvy vnitra Nizozemska a ČR a s pomocí společnosti MEPCO, která je jeho zpracovatelem. Tato metoda nejenže umožňuje jednoduše, i pro občany srozumitelně převést základní vizi města do podoby jednotlivých strategických témat. Ale rovněž dovoluje jejich plnění "rozložit" na jednotlivé odbory městského úřadu, městskou policii, příspěvkové organizace apod. a dokonce jejich příspěvek, ba i příspěvek jejich jednotlivých pracovníků pro strategii celého města měřit (k témuž i v tomto čísle MO na str. 26; podrobněji o BSC v podmínkách Vsetína viz MO č. 8/2004 - pozn. redakce). Na strategii města se díváme ze čtyř hledisek: Co od nás očekává občan, jak na to zabezpečíme zdroje, jakými procesy obyvatele města uspokojíme a co se k tomu všemu musíme naučit. Přitom právě zapojování občanů do rozhodování a komunikaci s nimi považujeme za klíčové k tomu, aby radnice realizovala - jak říká náš starosta Jiří Čunek - správné věci správným způsobem.
Ing. Petr Vícha: Jsem rád, že zde padla slova o nutnosti komunikace s veřejností. Situace v našem kraji vede města k tomu, aby se, suplujíce a doplňujíce roli státu a kraje, snažila vytvářet nová pracovní místa. Možnosti jsou však omezené, přebujelou administrativu nezměníme a podnikání neulehčíme. Města se tak snaží budovat průmyslové zóny a hledat investory. A to je pro samosprávy zcela nová role. Bohumín má však před sebou jinou zatěžkávací zkoušku. V historicky krátkém období pěti let se ve městě uskuteční několik obrovských staveb. Městem se protáhne dálnice D47 s mnoha mosty a přivaděči. Začal se stavět nový silniční most přes Odru do Polska s hraničním přechodem. Probíhá obrovská rekonstrukce železniční stanice za 2,8 miliardy korun. Po mnoha letech od povodně se začaly stavět protipovodňové hráze za stovky miliónů korun. A v sousední Dolní Lutyni se připravuje strategická průmyslová zóna. Tyto akce s sebou už teď přinášejí obrovský stavební ruch, dopravní zátěž, přesuny zeminy a stavebních materiálů. A tak ačkoliv jde o užitečné stavby, po nichž jsme volali a které dávají práci lidem, musíme se potýkat i s negativními reakcemi obyvatel. Proto jsme zvolili strategii maximální otevřenosti a informovanosti. Když totiž občané dopředu vědí, co se bude dít, jak dlouho to bude trvat a jaký bude cílový stav, snáze to snášejí a jsou trpělivější. Vydáváme vlastní čtrnáctideník, do pěti tisíc domácností vysílá sedmkrát denně po sedm dní v týdnu kabelová televize přibližně půlhodinový vysílací blok událostí z města. Uskutečňují se také přímé přenosy z jednání zastupitelstva, stejně jako z kulatých stolů v přímém přenosu s možností dotazů občanů. S občany šesti městských částí se setkáváme pravidelně dvakrát ročně a informujeme o dění ve městě, dnes již s použitím nejmodernější techniky, a odpovídáme na jejich otázky a připomínky. Využíváme v hojné míře anket mezi občany, například na anketu použitou při sčítání lidu zodpovědělo neuvěřitelných 4900 domácností. Loni takto občané mohli pomocí ankety rozhodnout o investicích pro tento rok či o tom, že město nebude prodávat byty. Specialitou je rozesílání zpráv e-mailem a na mobily zdarma zájemcům. Dnes je využívá již přes 700 občanů, kteří se tak dozvědí o konaných sportovních a kulturních akcích, ale také o výlukách v dodávkách médií, prováděných opravách apod. Každoročně do všech domácností na Vánoce dodáváme kalendář pro příští rok s termíny všech svozů jednotlivých druhů odpadů. Chodíme i do škol a hrajeme si se studenty na zastupitelstvo a přitom se jich ptáme, co by ve městě změnili. To vše vede k naplňování našeho cíle, aby se dobře informovaný občan mohl každodenně zapojovat do rozhodovacích procesů.
RNDr. Petr Rumpel, Ph.D.: Některé městské úřady, starostové, tajemníci, vedoucí odborů tvrdí, že pracují dobře, protože plní vše, co jim ukládá zákon. Není tedy prý třeba lámat si hlavu nějakými změnami, které "by beztak stály moc peněz a nic nepřinesly". Domnívám se, že nikdo není tak dokonalý, aby se mohl zříci snah o pozitivní změnu. Když jsem před třemi roky přednášel o nezbytnosti flexibilizace úředních hodin a one stop shopech (tedy vyřízení záležitostí občana u jediné úřední přepážky), byl jsem označen za naivního teoretika z univerzity. Dnes to uvádí do praxe řada starostů - jen o tři roky později. Což je normální, vždy je totiž nutno počítat s imitačním zpožděním. Trošku bych si "přihřál polívčičku" a apeloval na těsnější spolupráci mezi obecními úřady a univerzitami při nejrůznějších výzkumech a měřeních. A jako řešitel v úvodu zmíněného projektu bych chtěl vyzvat ke spolupráci další odborníky a zkušené praktiky, například formou e-mailů (petr.rumpel@osu.cz).
Ing. Jaroslav Vrzal: Město Krnov jako obec III. typu si je vědomo odpovědnosti za rozvoj celého spádového území. Mikroregion Krnovsko s 25 obcemi je nejdále ze všech od Prahy a bohužel se zatím hlavně vyznačuje průměrnou mírou nezaměstnanosti 20 %, nejnižší průměrnou hrubou mzdou a slabou ekonomikou. Už tři roky proto intenzívně pracujeme na několika velkých projektech s možností dotací z národních i evropských zdrojů. Aktivně se začala využívat průmyslová zóna o ploše zhruba 40 hektarů, je dokončena kompletní technická dokumentace na revitalizaci areálu bývalých kasáren a máme připraveny i některé projekty pro rozvoj cestovního ruchu, například pro udržení a provoz úzkokolejky Osoblažsko. Aktivity tohoto druhu bychom mohli připravovat tradičním způsobem - v rámci městského úřadu a s pomocí poradenských agentur. Po dohodě se všemi obcemi ve spádovém území, s nimiž jsme založili zmíněné sdružení Mikroregion Krnovsko, však město raději vytvořilo obecně prospěšnou společnost Rozvoj Krnovska, o. p. s. Ta představuje místní akční skupinu zajišťující přímou spolupráci mezi obcemi, podnikateli a neziskovými organizacemi. Hlavním cílem zůstává uspět v programech Leader ČR a Leader+, které jsou vypisovány Ministerstvem zemědělství. Již pro letošek jsme tak na podporu dvou zemědělských podnikatelů získali dotaci 3,5 miliónu korun. A jestliže zde byl zmíněn onen institucionální rámec, pak bych chtěl dodat, že druhá fáze reformy veřejné správy nebyla spravedlivá vůči těm obcím III. typu, které mají co do rozlohy největší spádové území. Ty totiž dopadly nejhůře jak co do počtu úředníků převáděných ze zaniklých okresních úřadů, tak co do výše dotačních prostředků. Obce III. typu sice nemají ze zákona odpovědnost za rozvoj svého spádového území a zajišťují pro ně jen řadu úkolů státní správy v rámci přenesené působnosti. Ale přesto by v tomto území měly představovat jakéhosi "tahouna" a jsem přesvědčen o tom, že jedním ze způsobů může být i naše obecně prospěšná společnost, stejně jako informační centrum Dům Evropy, které jsme v Krnově také otevřeli.
Ing. Sylva Kováčiková: Chtěla bych navázat na slova pana místostarosty Vrzala. Také Bílovec je obcí III. typu a výchozím strategickým dokumentem pro jeho rozvoj je Strategie rozvoje Miroregionu Bílovecko. Tento dokument vznikl již v roce 2001 ve spolupráci s obecně prospěšnou společností Třanovice služby, o. p. s., a členskými obcemi mikroregionu. Jinými slovy řečeno, rozvoj města plánujeme na principu partnerství v souladu s rozvojem celého mikroregionu. Strategie vyšla nejen z podrobné analýzy mikroregionu a územních plánů jednotlivých obcí, ale i z diskuse na úrovni jednotlivých samospráv a s využitím stanovisek občanů. Takže mluvíme-li nyní v Bílovci hlavně o našem současném nejdůležitějším projektu, jímž je revitalizace renesančního zámku v majetku města (k projektu více v tomto čísle MO na str. 22 - pozn. redakce), pak má podporu celého mikroregionu. Jeho uskutečnění má totiž zviditelnit celou naši oblast, přivést do ní více turistů, poskytnout jim atraktivní celoroční nabídku a otevřít zde další prostor k podnikání zejména v cestovním ruchu. Stejně jako krnovská radnice i v Bílovci máme za to, že v daném mikroregionu to musí být hlavně obec III. typu, která bude pro jeho rozvoj vytvářet podmínky. Pro každý chystaný projekt, který usiluje zejména o peníze z fondů Evropské unie, vytváříme pracovní tým a pověřujeme jej přípravou projektové žádosti. Tým je složen ze zastupitelů města i zaměstnanců městského úřadu. Na něm jsme vytvořili samostatné oddělení, které se zabývá výlučně projektovým řízením a v organizační struktuře je zařazeno pod odbor starosty. Toto oddělení však může pracovat i pro obce v našem spádovém území. A snad ještě jedna poznámka na závěr: Česká legislativa nejde vždy ruku v ruce se strategickými cíli programových dokumentů, na jejichž základě náš stát chce čerpat finanční pomoc z Evropské unie. Například v tomto programovacím období EU je podporován zejména rozvoj cestovního ruchu. Jenže DPH se letos u některých služeb poskytovaných v této oblasti zvýšila z pětiprocentní sazby na devatenáctiprocentní...
