Příspěvek pro obce na výkon státní správy se v příštím roce s největší pravděpodobností nezvýší. Alespoň to předpokládá návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2005 připravený Ministerstvem financí.
Resort Bohuslava Sobotky totiž do připravovaného rozpočtu z úsporných důvodů nezahrnul návrh Ministerstva vnitra na nový výpočet tohoto příspěvku, který by napřesrok do systému financování přenesené působnosti obcím přidal v průměru pět procent. Návrh Ministerstva vnitra přitom vycházel z výsledků dotazníkového šetření mezi jednotlivými kategoriemi obcí (obce I, II a III), na jejichž základě mohly být porovnány náklady (bez investic) spojené s výkonem přenesené působnosti s příjmy souvisejícími s výkonem státní správy (tedy nejen s výší státního příspěvku, nýbrž také například s výší vybraných místních poplatků).
S ředitelem odboru reformy územní veřejné správy ministerstva vnitra Ing. Jaroslavem Maršíkem, CSc., jsme hovořili jak o konkrétních výsledcích šetření, tak o tom, na základě čeho by se měl příště odvíjet nový výpočet příspěvku na výkon státní správy.
Kdyby se financování systému podle návrhu vašeho ministerstva zvýšilo v průměru o pět procent, které obce by dostaly přidáno více a které méně?
Naší ambicí bylo, aby se percentuální rozdíl mezi náklady a výdaji na výkon státní správy u všech typů a velikostí obcí zhruba vyrovnal a v průměru dál poněkud snížil. Obecně lze říci, že jen asi čtyři desítky obcí by při uskutečnění tohoto návrhu obdržely nepatrně méně, než dosud dostávaly, zatímco ostatní obce by získaly více peněz. Ono pětiprocentní zvýšení by celému systému veřejné správy přineslo navíc přibližně 390 miliónů korun a svým způsobem nejvíce by z něho - celkem asi 90 miliónů - získala statutární města Brno, Ostrava a Plzeň, jejichž magistrátní úřady dříve vykonávaly i působnost okresního úřadu. Na tuto svoji roli sice dostávaly od státu určitý finanční příspěvek, ale ten se zdaleka nevyrovnal tomu, co po zániku okresních úřadů nově vzniklé obce III. typu obdržely formou státního příspěvku přerozdělením ze sumy, kterou stát původně hradil náklady na výkon agendy okresních úřadů. U těchto tří statutárních měst, která mimochodem mají dohromady téměř milión obyvatel, a představují tak bezmála desetinu české populace, nastala výrazná příjmová disproporce. Průměrná úhrada výdajů na výkon státní správy příjmy souvisejícími s výkonem státní správy, tedy včetně příjmů ze správních činností, tam totiž nečiní ani 50 procent. Ostatní obce jako celek na výkon státní správy doplácejí podstatně méně, přičemž výše jejich příjmů souvisejících s výkonem státní správy dosahuje průměrně 75 až 95 procent nutných výdajů na tuto oblast.
Jak vyšly z vašeho šetření malé obce?
Podobně jako Brno, Ostrava a Plzeň, protože i u nich je velký rozdíl mezi příjmy a výdaji na výkon přenesené působnosti. Malými obcemi mám přitom na mysli obce se základní působností (I), případně s působností matričního či i stavebního úřadu, který však u "jedničkových obcí" bývá jen výjimečně. Naproti tomu je nepřehlédnutelný fakt, že malé obce ve srovnání s uvedenými třemi statutárními městy vykonávají minimum správních činností, na něž se obtížněji kvantifikují náklady. Hranice mezi náklady na výkon samosprávy a přenesené působnosti u malých obcí pochopitelně nebývá zcela jednoznačná. Navíc vezměme do úvahy i skutečnost, že v malých obcích je prakticky zanedbatelný příjem z vybraných správních poplatků. V"jedničkových obcích" u nás žije zhruba pětina populace, jenže je jich přes pět a půl tisíce, které se nyní dělí o celkem přibližně 116 miliónů korun ve formě příspěvku na výkon státní správy. Chápu, že se jim to zdá málo, ale právě proto, že jsou malé, jim zajištění chodu jejich obecních úřadů "spolyká" výraznou část veškerých příjmů. Na Slovensku, které je jistě srovnatelné s naší praxí, si v souvislosti s chystanou další reformou veřejné správy spočítali, že tam malé obce spotřebovávají na chod vlastního úřadu až 50 procent veškerých svých příjmů. U velkých obcí je to naopak mezi 18 a 20 procenty. Nechci poukazem na tato fakta malé obce ve věci úhrady výdajů na výkon státní správy nějak odbýt, zejména když i daňová výtěžnost na hlavu je u nich výrazně nižší než ve velkých městech, neřkuli v Praze. Ale i když výkon přenesené působnosti je v malých obcích logicky dražší než ve velkých, chceme, aby v percentuálním porovnání s ostatními obcemi na tom nebyly hůře.
Nebylo by jednodušší než hledat další zdroje pro finanční posílení úhrady výkonu státní správy v malých obcích raději vytvořit - třeba podle francouzského vzoru - systém meziobecní spolupráce, který by jim umožnil delegovat některé své pravomoci na správní svazek či správní společenství, a zefektivnit tak pro malé obce výkon přenesené působnosti?
U malých obcí není ani tak kardinální otázka výkonu přenesené působnosti - jako výkon veřejné správy vůbec. Dobrovolné delegování některých kompetencí, a to nejen v přenesené působnosti malými obcemi větším celkům, je v současné době více o spolupráci, dobré vůli a osvícenosti starostů a zastupitelstev a také o uznání, že kompetence není z dané úrovně obce efektivně zvládnutelná. Tento proces , který je jistě chvályhodnou snahou zvýšit hospodářskou a správní kapacitu malých obcí, by měl být do budoucna podporován také ekonomicky. Jednoduše řečeno: Malé obce by neměly získat pocit, že k těmto svým případným krokům byly donuceny. Ale měly by dojít k přesvědčení, že spolupráce je pro ně výhodná. Musí se tedy vytvořit transparentní motivace stanovená legislativním rámcem, aby vznikly mechanismy, jednak posilující motivaci ke spolupráci a jednak zamezující riziku zneužití určité podřízenosti, a umožnilo se sdružujícím se obcím, pokud by některé své kompetence delegovaly na větší celek, ponechat si právo kontroly. Prostě stanovit jasná pravidla hry. Ovšem takový výrazný zásah do legislativy bude jistě nutné důkladně projednat.
A jen mimochodem - mluvíte-li o tom, že správní svazek (forma meziobecní spolupráce pouze pro výkon přenesené působnosti) by přinesl pro výkon přenesené působnosti nějaké finanční úspory, pak pokud by k nim skutečně došlo, nebyly by určitě zase až tak vysoké. Nechci nijak bagatelizovat jakoukoliv snahu o úspory, ale připomeňme si, že oněch zmíněných 116 miliónů korun totiž představuje zhruba pouhá dvě procenta z celkového objemu sumy určené na tyto účely pro celou veřejnou správu. Čili pokud by malé obce takto naznačeným způsobem ušetřily třeba desetinu z jim přidělené sumy, pak by to v celkovém součtu za celou republiku činilo 11 až 12 miliónů korun. O to více bude třeba hledat pro podporu meziobecní spolupráce další pozitivní motivace, ať už v oblasti vyššího finančního efektu, nebo zejména v oblasti vyšší kvality svěřeného výkonu veřejné správy ve vztahu k občanům.
Takže myslíte, že spravedlivější výpočet výše příspěvku na výkon státní správy pro jednotlivé kategorie obcí bude zaveden do praxe dřív, než se případně změní zákon o obcích?
Vláda si ve svém programovém prohlášení mj. předsevzala také úkol provést rozbor činností přenesených v podobě výkonu státní správy na územní samosprávné celky a stanovit nový způsob výpočtu příspěvku státu na úhradu nákladů spojených s výkonem této přenesené působnosti. Takže i když v příštím roce zřejmě ještě zůstane u současného způsobu výpočtu, pro rok 2006 nepochybně už přijde s novým výpočtem. Věřím, že při něm bude možné vyjít z našeho letošního návrhu.
Troufl byste si formulovat některé principy, o něž by se mohl nový výpočet opírat?
To je samozřejmě věcí politického rozhodnutí vlády a parlamentu. Já jen mohu zopakovat, že jsme ve svém návrhu považovali za spravedlivé, aby ti, kdo zajišťují v přenesené působnosti výkon státní správy, na tuto svoji činnost přispívali stejným procentem. A chtěl bych zdůraznit to slovo "přispívali". Obce, ale i kraje se nepochybně budou také v budoucnu určitým procentem podílet na výkonu státní správy ve své přenesené působnosti. Pokud by jim totiž stát hradil veškeré náklady vzniklé v souvislosti s touto činností, pak by nikdo nebyl motivován k úsporám. Chci poukázat i na to, že kromě příspěvku na výkon státní správy ze státního rozpočtu obce z vybraných daní konzumují poměrně značný podíl - zhruba 23 procent. Balík vybraných daní v republice je pouze jeden a nějaké radikálnější zvýšení státního příspěvku by jen nastartovalo tlaky kompenzovat toto zvýšení na úkor podílu obcí na výběru sdílených daní.
