Za současného stavu veřejných financí není neobvyklý zájem municipalit o nákup již použité, avšak stále funkční a hlavně levnější použité komunální techniky.
Tento zájem je charakteristický zejména pro menší obce. Shodují se na tom prodejci komunální techniky, které jsme oslovili. Tak například Bc. Veronika Gybasová, spolumajitelka firmy Agrobazar Gybas, s. r. o., v Krhové-Horním konci na Valašskomeziříčsku, tvrdí, že obce nejvíce stojí o nákup použitých mechanismů pro zimní údržbu pozemních komunikací a dále pak pro ošetřování zelených ploch. "Značný je i zájem o motorové zametací stroje a samozřejmě o traktory s variabilními přípojnými zařízeními," dodala.
V tom se s ní shoduje Ing. František Hes, spolumajitel a jednatel firmy JVS, s. r. o., Dublovice u Sedlčan, dlouholetý pracovník někdejšího Výzkumného ústavu zemědělských strojů Praha. "Při nákupech použité techniky všeobecně převládá zájem o dražší výkonné stroje ve velmi dobrém technickém stavu a s vysoce příznivou nákupní cenou proti novému stroji," říká. " Hlavně jde o výkonné zahradní traktory s hydrostatickou převodovkou, případně o jednoosé traktory pro úklid veřejných prostranství včetně odklízení sněhu.
UCELENÉ SYSTÉMY SE VYPLATÍ
Podle inženýra Hese by si i menší obce měly pořizovat vysoce efektivní ucelené systémy pro údržbu veřejné zeleně či chodníků, jejichž základem obvykle je dvouosý traktor s doplňujícími pracovními adaptéry a ručním motorovým nářadím. "Tato technika má v obcích většinou podstatně vyšší celoroční využití než při běžném nasazení u zahrádkářů a majitelů rodinných domů," připomíná. Zároveň poznamenává, že při nákupu tohoto druhu použitých strojů a jejich dalším využívání se osvědčuje i spolupráce malých obcí s místními fotbalovými kluby, které si tak zajišťují údržbu svých hřišť.
"Průměrné stáří zahradních traktorů, zahradních sekaček, ale i ručního motorového nářadí - jako jsou křovinořezy, motorové kosy či pily apod. - používaného pro komunální účely je zhruba čtyři až osm let. Naprostá většina těchto strojů byla pořízena po roce 1990. Čestnou výjimkou bývají jednoosé traktory VARI (dříve TERRA) s nejrůznějším pracovním nářadím. Mají totiž vysokou životnost, a tudíž se běžně používají i deset, patnáct let staré stroje, pro něž se často dokupují i nově vyvinuté pracovní adaptéry (rotační válcové kartáče, sypače, mulčovací adaptéry apod.) rozšiřující jejich využití v komunální sféře," dodal jednatel firmy JVS.
Z DOVOZU, ČI Z TUZEMSKA?
Názory se však různí v odpovědi na otázku, zda je lepší pořídit si použitou komunální techniku provozovanou v zahraničí, nebo v Česku? Bc. Veronika Gybasová sází na dovoz, neboť podle zkušeností její firmy importovaná technika bývá méně opotřebovaná. "Našimi dodavateli bývají firmy, které ji používaly jen na údržbu svých areálů, takže stroje mají najeto málo motohodin a jsou v dobrém technickém stavu. Naproti tomu v ČR až do nedávné doby provozovaly prakticky veškerou komunální techniku Technické služby a jejich nástupnické organizace, které se starají o velké plochy. Jejich stroje proto jsou v permanentním použití, což samozřejmě ovlivňuje jejich životnost a technický stav. Rovněž péče o stroje u nás leckde proti běžné praxi v zahraničí značně pokulhávala. Na námi prodávané stroje pochopitelně zajišťujeme i servis a náhradní díly, ale v této oblasti k opravování toho příliš nebývá, neboť stroje při správné údržbě bývají téměř bezporuchové," vysvětluje spolumajitelka společnosti Agrobazar Gybas.
Naopak ve společnosti JVS jsou názoru, že nabídka použité komunální techniky je u nás dostatečná, a proto starší stroje tato firma zpravidla ani nedováží. Nicméně Ing. František Hes jedno důležité omezení přece jen zdůraznil: "V zásadě vykupujeme použitou techniku pouze vybraných značek, na které se specializujeme a u nichž máme spolehlivý přístup k náhradním dílům. Často jde o výkup protiúčtem, kdy tyto stroje repasujeme a prodáváme se zárukou. Pochopitelně rozhodující je technický stav vykupovaného stroje a případné budoucí náklady na servis pro udržení dobré provozní spolehlivosti. Proto bych chtěl varovat před nákupem použité techniky bez znalosti původu, dostatečně odborně ověřeného technického stavu a dlouhodobě a spolehlivě zajištěného servisu."
CO NEZANEDBAT PŘI NÁKUPU
Nákup a prodej použité komunální techniky má analogii v trhu s ojetými automobily. Obce mohou starší stroje bazaru po dohodě přímo odprodat či se rozhodnout pro komisní prodej. Nevylučuje se ani možnost podat si inzerát. Bc. Veronika Gybasová však připomíná i další způsob, který menší obce někdy nedoceňují - využít k nabídce internet. Ten totiž může prodej velmi urychlit a také zlevnit. Před koupí však doporučuje stroj pečlivě odzkoušet, informovat se na servis a náhradní díly, případně si zajistit reference od provozovatelů podobných strojů.
Ing. František Hes nabádá k tomu, aby obce volily nákup či prodej použité komunální techniky přes nejbližšího značkového prodejce, který se zabývá i obchodem s použitým zbožím. "Přímý prodej, ať už přes běžné bazary či pomocí inzerce, je též vcelku možný. Ale radil bych mít k tomu jako součást prodejní dokumentace jednoduché písemné posouzení technického stavu od odborného servisu."
ZKUŠENOSTI ZE ZAHRANIČÍ
A jak je tomu s využíváním komunální techniky ve "starých" členských zemích EU? V nizozemském 150tisícovém Haarlemu komunální techniku obměňují pravidelně každých osm let, přičemž nakupují pouze novou, a to vždy "za hotové". Město si vyřazené mechanismy ponechává ještě dva roky jako rezervu, ale pak je nabízí do dražby. Jak nás informoval vedoucí sektoru Příroda a okolí haarlemské radnice A. B. Koster, městská vozidla na prohrnování sněhu, odvoz odpadu či čištění vozovek a chodníků se po vzájemné dohodě používají i pro jiné obce v okolí, což oběma stranám přináší úspory. Pokud jde o techniku k údržbě veřejné zeleně, v Haarlemu ji obměňují po pěti až šesti letech, je-li poruchovější, pak i dříve. A. J. Wijnbeek z téhož sektoru radnice k tomu dodal, že tato vyřazená technika zůstává v rezervě po dobu jednoho roku a pak se u dodavatele vyměňuje za novou formou nákupu na protiúčet.
Menší obce a města na rakouské straně společné hranice s ČR používají komunální techniku zpravidla déle. Jak pro nás uvedl manažer impulscentra v Litschau Friedrich Fochler (o impulscentrech v česko-rakouském příhraničí více v MO č. 9/2004), právě v tomto zhruba dvoutisícovém pohraničním městečku se komunální technika mění po 10 až 15, v nedaleké obci Eisgarn dokonce po 15 až 20 letech. V obci Reingers si pro obměnu žádné termíny neurčili, ale drží se zásady, že dokud se ještě vyplatí opravy, komunální techniku si ponechávají. Eisgarnu tak díky náležité údržbě a servisu například už dvacet let funguje traktor používaný nejen v létě, nýbrž i k náročnému zimnímu protahování silnic. Podle Friedricha Fochlera rakouské příhraniční obce neváhají sáhnout ani k nákupu již použité komunální techniky, ovšem pouze tehdy, je-li ve velmi dobrém stavu.
