Každá oprava, modernizace či rekonstrukce budovy je příležitostí k energetickým úsporám. Při vlastní realizaci by rozhodně neměl chybět odborník.
Zlepšení tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí je základním opatřením vedoucím k snížení spotřeby energie v budovách a lze na něj získat i státní příspěvek. Efekt plynoucí ze zateplení však neznamená jen snížení energetické náročnosti objektů. Renovace bytového fondu se stává součástí trendu udržitelného rozvoje společnosti.
Udržitelné stavění
Budovy se podílejí na celkové spotřebě energie v zemích Evropského společenství 40 procenty. Stejné procentní zastoupení mají na produkovaném odpadu, jejich podíl na celkových emisích CO2 je 30 %.
Uvedená vysoká čísla jsou dostatečným důvodem, proč změnit pohled na stavebnictví a hodnotit jeho činnost z hlediska zásad respektujících tzv. udržitelné stavění. Tyto zásady reflektují ekonomické, sociální a environmentální faktory udržitelného rozvoje společnosti. V praxi to znamená používat environmentálně vhodné stavební materiály, snížit energetickou náročnost budov, zohlednit nakládání se stavebním materiálem a jeho odpadem a hodnotit stavby v jejich celoživotním cyklu. Nastartovaný trend renovace panelového bytového fondu je skvělou příležitostí k celkovému snížení energetické náročnosti. Nejstarší panelové domy jsou asi 45 let staré a nevyhovují nárokům na dnes podstatně přísnější požadavky zejména z hlediska tepelně izolačních schopností obvodových plášťů, oken a střech. Moderní výrobková základna také dnes umožňuje mnohem efektivnější provozování otopných soustav včetně využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie.
Čeho se vyvarovat
Každá oprava, modernizace či rekonstrukce je příležitostí k snížení spotřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody. Zvýšení tepelně izolační kvality obvodových stěn a střech zároveň prodlužuje jejich životnost, protože zpomalí až zastaví degradaci konstrukcí vlivem vlhka.
Dnes běžné zateplování domů je záležitostí, kterou je nutné řešit ve spolupráci s odborníky. Zvolit optimální tloušťku tepelně izolačních materiálů s ohledem na technický stav domu a investiční náročnost celé akce pomůže stavební a energetický audit. Byla by škoda rozhodnout se pro minimální tloušťku tohoto materiálu jen proto, aby se splnily základní požadavky stanovené vyhláškou č. 291/2001 Sb., a ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov. Vyhodnocením několika možných variant řešení (kombinace účinnosti tepelné izolace pláště, střechy a oken) lze totiž dosáhnout s prakticky shodnými náklady mnohem lepšího výsledku. Je rovněž žádoucí vyvarovat se používání necertifikovaných zateplovacích systémů a práci by neměli dělat neproškolení pracovníci.
Možnosti úspor
V České republice je podle statistických údajů 62 378 obydlených panelových domů postavených v letech 1961 - 1985. Z tohoto počtu má 39 959 domů, tj. 64 %, vytápěnou plochu minimálně 1000 m2. Tyto domy by měly být postupně renovovány tak, aby se významně snížila jejich energetická spotřeba. Kritérium minimální vytápěné plochy 1000 m2 je převzato z evropské směrnice 2002/91/ES, o energetické náročnosti budov, která bude zapracována do novely zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, a provádějících vyhlášek k tomuto zákonu do konce roku 2005. Zjednodušeně lze říci, že bude pokračovat nynější praxe, kdy se podle vyhlášky č. 291/2001 Sb., o podrobnostech účinnosti užití energie při spotřebě tepla na vytápění, stanovuje povinnost dodržet předepsanou měrnou spotřebu tepla na vytápění u domů se spotřebou větší než 700 GJ ročně.
Ze statistických údajů a analýz 4500 energeticky úsporných renovací bytových jednotek v panelových domech postavených v nejrůznějších obdobích a technologiích vyplynulo, že největší možnosti úspor v domech odpovídajících výše uvedenému kritériu jsou v stavbách vzniklých v období 1981 - 1985 (71 %). Možné úspory u mladších domů se pohybují mezi 64 a 65 %. Z hlediska dosažitelných úspor energie a snížení emisí CO2 je situace poněkud jiná. U domů vzniklých v období 1981 - 1985 jsou možné roční úspory vyčísleny na 2843 GJ a 254 tun CO2. U domů postavených v letech 1961 - 1970 jde o 3626 GJ a 324 tun CO2 a domy z let 1971 - 1980 skrývají potenciál možných úspor 5627 GJ a 504 tun C02 ročně.
Celospolečenské přínosy
Z výše uvedeného vyplývá, jak významné je snížení zátěže životního prostředí emisemi CO2. Emise skleníkových plynů a tuhých částic lze snížit i výběrem moderního spalovacího zařízení, které zároveň znamená vysoce efektivní způsob jeho provozování včetně hospodárného užívání vody, zejména teplé. Udržitelná renovace paneláků je kvalitním nástrojem rozvoje bytového fondu i z hlediska racionalizace zastavěné plochy. Tedy lépe střešní nástavba než nový zábor. Raději recyklace stavebního odpadu než výroba a použití nového.
Ze sociálního hlediska jde o přínosy k zaměstnanosti; každá stavba a stavební činnost dávají nejen pracovní příležitosti ve stavebnictví, ale mají také efekt v průmyslové výrobě. Spadají sem rovněž výdaje na výzkum a vývoj, moderní technologie a postupy pomáhající řešit situace, které byly dříve více než problematické. Třetím indikátorem pro hodnocení vlivu na udržitelný rozvoj je ekonomie vyjádřená i přímou materiálovou spotřebou, roční spotřebou energie. Tedy provozní energetickou náročností a intenzitou spotřeby materiálů.
Kde získat radu
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) zřídilo poradenská střediska jako součást systému státní podpory oprav panelových domů. Dále je možné čerpat informace v energetických a informačních střediscích EKIS České energetické agentury, která jsou součástí Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie vyhlašovaného MPO. Souhrnné kontakty na poradenská místa lze najít na www.mpo.cz.
Nejvýznamnější výrobce, realizátory a experty v oblasti tepelné ochrany budov sdružuje Cech pro zateplování budov (www.czb.cz).
Z materiálů Ing. Ireny Plockové z odd. strukturální politiky a stavebnictví MPO ČR připravila jon.
