Dlouhodobě a na všech úrovních se proto z pozice krajů upozorňuje na do očí bijící fakt, že k plnohodnotnému kraji přece patří i příslušné krajské instituce státních orgánů a institucí působící právě v hranicích toho kterého kraje.
Stále platný zákon o územním členění státu č. 36/1960 Sb., schválilo Národní shromáždění Republiky Československé 9. dubna 1960 a hlavně kvůli tomu, že tak rozdělil republiku na nové kraje, stal se jedním z pilířů následně přijaté socialistické ústavy, zákona č. 100/1960 Sb., z téhož roku. Například pro město Liberec to znamenalo na dlouhých 40 let jeho podřízení krajskému městu Ústí nad Labem se všemi ekonomickými a sociálními důsledky.
V roce 1998 vznikly kraje jako vyšší územní samosprávné celky včetně Libereckého kraje. Zvolením krajských zastupitelstev v listopadu 2000 byl nastartován proces postupného předávání kompetencí a agend od státu, jeho ministerstev a okresních úřadů na krajskou samosprávu a krajský úřad s cílem, aby se ne-li všechny tak aspoň ty pro občany regionu nejdůležitější věci už neřešily v Praze, ale přímo v místě, se znalostí věci a konkrétní místní problematiky.
Krajská dvojkolejnost
Od roku 2000 se až doposud však zachovala anomálie krajské "dvojkolejnosti". Právě podle zákona č. 36/1960 Sb., působí v hranicích krajů z roku 1960, a tudíž odlišných od hranic samosprávných krajů, nejrůznější státní instituce - krajský soud, krajské státní zastupitelství, krajské ředitelství policie, finanční ředitelství, celníci atd.
Tyto pro život občanů regionu důležité agendy jsou řízeny postaru a nerespektují reálně existující nové kraje - v případě třeba Libereckého kraje nadále z Ústí nad Labem. Navíc Semilsko (součást Libereckého kraje) stále "patří" do kraje Východočeského! Prostě stav dlouhodobě neúnosný a pro chudáka občana, kvůli němuž se, jak se opakovaně zdůrazňuje, reforma veřejné správy přece dělá, matoucí. Dlouhodobě a na všech úrovních se proto z pozice krajů upozorňuje na do očí bijící fakt, že k plnohodnotnému kraji přece patří i příslušné krajské instituce státních orgánů a institucí působící v hranicích toho kterého kraje.
S jistými nadějemi na řešení tohoto nepřijatelného stavu se proto hledělo k návrhu nového zákona o územně správním členění státu. O to horší překvapení však první návrh zákona pro samosprávné kraje přinesl. Konkrétně: Například nově navrhovaný Správní kraj Severočeský byl v návrhu vymezen správními okresy současného Severočeského kraje shodně se zákonem č. 36/1960 Sb. (Chomutov, Louny, Ústí nad Labem, Liberec, Jablonec nad Nisou atd., navíc správní okres Semily). Tato ministerská představa územně správního členění státu, která pouze kopírovala současný stav a vůbec nerespektovala vznik 14 krajů jako vyšších územních samosprávných celků, respektive hranice těchto krajů, byla nepřijatelná.
Co by to v praxi znamenalo?
Zejména kraje a Asociace krajů ČR tento návrh právem považovaly za neakceptovatelný. Ministerstvo vnitra proto od původní myšlenky couvlo a připravilo teď nový návrh zákona, kterým by mělo být území ČR rozděleno na 13 správních krajů plus Praha tentokrát již v hranicích samosprávných krajů. Vedle toho chce nově vytvořit i tzv. soudní kraje, a to v hranicích současných krajů podle zákona č. 36/1960 Sb.
Co by to v praxi znamenalo? Soudy, státní zastupitelství a policie by byly i nadále řízeny a financovány z jiného centra než z krajského města samosprávného kraje! Co se týče Libereckého kraje, tedy stále z Ústí nad Labem, se všemi personálními problémy a hlavně ekonomickými dopady. Navíc opět myšlenka "dvojích krajů" v jiné podobě, což bude zase jenom mást občany!
Kraje však musí být pouze jedny! Vytvoří se tak zákonný rámec pro následné faktické a kvůli financím a jejich nedostatku třeba i postupné naplňování působností jednotlivých státních institucí (ale včetně soudů a policie!) v hranicích kraje v čase s tím, že konečným cílem je vytvoření plnohodnotných krajů.
Liberec je navíc (i díky justičnímu areálu) plně připraven převzít agendu krajského soudu třeba hned. Rád bych se osobně dočkal i toho, aby boj proti kriminalitě v našem kraji byl řízen nikoliv z Ústí nad Labem, ale z Krajského ředitelství policie v Liberci. O zmíněném krajském soudu ani nemluvě.
právník, Liberec
člen komise pro veřejnou správu
Asociace krajů
